Za exotikou s kojencem

Minimální (tj. částečné) očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, požadované pro „krátkodobou“ ochranu před těmito infekčními onemocněními lze docílit podáním už prvních dvou dávek. Je-li třeba dosáhnout ochrany dítěte dříve než v šesti měsících, je možné zahájit toto očkování nejdříve ve věku od 6. týdne, podáním tří dávek v intervalu jednoho měsíce. Další očkování jako je očkování proti dětské přenosné obrně, které lze řešit podáním alespoň dvou základních dávek (optimálně 3 dávek) aplikovaných v intervalu 1-2 měsíců (mimo rámec kampaně).

Mateřské protilátky

Děti mladší šesti měsíců bývají ještě chráněny mateřskými protilátkami, a proto u nich očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám není v tomto věku nutné. Ve věku od 6-12 měsíců bývají děti mateřskými protilátkami chráněny částečně (tj. individuálně, navíc v závislosti i na délce kojení apod.).

Vzhledem k charakteru těchto infekčních onemocnění je významné buď provést sérologické vyšetření nebo raději podat očkovací látku, kterou lze podat nejdříve v 9. měsíci. V tomto věku se musí počítat se vzájemným působením mateřských protilátek s vakcinačními viry, a proto se znovu takto očkované děti očkují ve věku 12-15 měsíců s posilujícím očkováním ve věku 21-25 měsíců.

Rizikové oblasti

Další očkování závisí na cílové zemi, typu cesty a druhu pobytu. Očkování proti žluté zimnici lze nejdříve zahájit v šestém měsíci života dítěte. Očkování proti choleře je u dětí do jednoho roku zbytečné. Očkování proti meningokokovým infekcím u dětí do jednoho roku je významné jen při cestách do rizikových oblastí.

Bohužel očkování proti břišnímu tyfu je u dětí mladších dvou let naprosto neúčinné, a proto se neprovádí. Očkování proti virové hepatitidě typu A je nadbytečné, neboť mateřské protilátky do jednoho roku eliminují vakcinační antigeny, a tím se toto očkování stává neúčinné. Někdy je možné provést profylaktické podávání specifického imunoglobulinu proti virové hepatitidě typu A.

Očkování proti vzteklině závisí na cílové zemi, stylu pobytu a především na místní dostupnosti vhodné vakcíny a protivzteklinových imunoglobulínů. 

Výživa kojence

Nejvhodnější dětskou výživou pro děti do šesti měsíců zůstává mateřské mléko. Avšak při extrémně teplém počasí může dojít k provokaci vylučování mateřského mléka a překrvení bradavek. Proto se kojící matky musí připravit na zvládnutí tohoto problému. Někdy se doporučuje si nashromáždit mateřské mléko do lahví a ukončit přirozené kojení. Připravené lahve se musí správně skladovat. Doporučuje se uchovávat v chladu nebo v pramenité vodě (je-li pobyt v přírodě). Láhve i dudlíky je nutné minimálně 30 minut nechat ve vroucí vodě, aby došlo k jejich sterilizaci nebo použít sterilizační tabletky (není-li možnost provést sterilizaci varem). Někdy stačí použít i horkou vodu z termosky. Před odjezdem je vhodné si zjistit, zda je v cílové zemi dostupné např. sušené mléko, plenky apod.

Před cestou je důležité prověřit podle dostupných informací zdravotnické možnosti v cílovém místě a navíc si uvědomit, že děti jsou velmi snadno zranitelné.