Ahojky holky,
Jak se máte? Na mě jde smutek a všechno an mě padá. Křeče už nemám,
ale pořád přemýšlím nad tím, jak mám zpackaný život 🙁 . Všichni si užívají
a i „táta“ od mých dětí a já jsem sama a doma a nic mě už nebaví.
Sice jsem ráda za to, že mám Kristýnku a moc se těším na miminko, ale má
to i svoje nevýhody. Nevím, jsem nějaká přecitlivělá…
Už jsem z toho opravdu na prášky, tak nevím. Dokonce se mi už i zdálo o
„tátovy“ od mých dětí, i když ho opravdu za něj nepovažuju!!!
Neozval se, za malou nechodí, neplatí… Takže babo raď.
Takže pozítří (18.11.) jdeme na ultrazvuk, hodně moc se těším.
Jsem moc ráda, že mám někoho, kdo mě má rád, aspoň moje děti.
Aspoň mám pro koho žít.
Jinak dneska jsme měly akční den. Plavání, lítání po městě a potom autoškola.
A v ní jsem opravdu zívala únavou a teď už se taky rychle zdekuju 😛 .
Jen s tou mateřskou doufám, že mi přiznají na 3 roky. Při malé to totiž prý nešlo.
Nechtěla bych zase čekat, kdy budu dostávat 3600. Už teď, když nemám peníze
jsem v mínusu.
A jinak práci doma dělat já nemůžu :S . Našla jsem si totiž práci, kde dokonce
po mně chtějí 1000 měsíčně a tak se toho chci zbavit a rychle. Bez peněz a
naletět takovým zlodějům :'( . Jestli to nepůjde, tak opravdu nevím, co bude dál.
No, budu doufat, že mě propustí a smlouvu vyhodí.
Tak dobrou a mějte se mnohem lépe než já 🙂 . A jinak držte mi pěsti pro štěstí.
I když to potřebuju jak vidím pořád…..:^)