Teda Markét, to jsou dardy :S Hlavně že jsi v pořádku. A manžel je fakt úžasný. Myslím, že můj manžel by to také zvládl, o Maxíka se dokáže postarat na výbornou. Držím palce, ať už je vše jen dobré.
Hned jsem si vzpomněla na svojí spolužačku z dálkové VŠ, naposledy jsem jí viděla na podzim 2008 než jsem předčasně skončila kvůli plánování odjezdu do Francie. Ona pak po novém roce porodila a na podzim byla po smrti 🙁 Po porodu byla unavená, tak to začala řešit, zjistili jí akutní leukémii a ani transplantace kostní dřeně jí nezachránila. To jí bylo 30 let a zůstala po ní malinká Anička. A bráchova spolužačka ze střední to samé, do roka po porodu umřela na rakovinu, jí bylo cca 33 let. To byly moje noční můry, že by se to mohlo stát mě a Maxínek by tu zůstal bez maminky, kterou by znal jen z fotek.
Jo a Maxík na dnešek vstával z hlasitými projevy ve 4 ráno a pak v 6h. Takže jsem si to po dlouhé době také užila.
