Ahojky
teda to je síla. Některý chlapi těhotenství a narození miminka neprožívají. Začínají si s dětmi hrát až když s nima podle jejich slov něco je. Mám takovou kamarádku a tohle jsem nechápala.
My ženy to prožíváme jinak, my si miminko uvědomujeme od první chvíle co zjistíme, že jsme těhotné. Hold neměli by jsme chlapi nutit aby četli knihy a tak, ono by se to mohlo změnit až budou pohyby a muž je ucítí přes bříško taky, ale nenutit je, spíš by to mohlo způsobit ještě větší odtažitost…
Paní Iva je z mého pohledu chudák, že manžel šel za jinou. Asi by si měla odpovědět proč hledal něco jiného. Je pravda, že se chlapi bojí stereotypu a pak můžou bláznit. Měla by si s ním, promluvit a pokud on bude trvat, že chce jít pryč, tak by bylo možná lepší mu dát tašku aby si zbalil své věci. I když by to bolelo, ale určitě méně než když bude vědět, že byl s ní a teď si spokojeně dá večeři a lebedí si na gauči, když Vám to trhá srdce. V tomto případě je asi každá rada drahá. Musíte udělat to co si myslíte Vy, že je lepší pro Vás, Vaši dcerku a nenarozené mimi…
Přeji mnoho síly
