Dobré ránko!
Kájo, jediný co mi Kuba z ovoce jí je jablečný (nebo i jablko-hruškový) kompot přimíchaný do kaše. Ani samotný ho nechce. No ale musíme to zkoušet. Ještě mě napadlo dát mu celý jablko (i se šlupkou). Kamoška ho tak malýmu dává, on si prokousne šlupku a nějak ho okouše, nebo spíš vysaje šťávu. No ale aspoň něco. Jinak Kuba má masa dost, to se nebojím. Já jsem totiž masová, takže ho máme každý den. Někdy teda udělám rybu a tak jednou za týden má Kuba bezmasý den.
Ivčo, já už bebí neřeším. Kuba má 2 modřiny na čele, protože prostě rád do čehokoli bouchá hlavou, pak má modřinu na ruce, to ani nevím od čeho a na holeni má pravidelně od vydělávání ze židličky. On totiž brzo natáhne nohy a pak se vlastně bouchne o okraj. On když si hraje a bouchne se, tak ani nezabrečí a je mu to jedno, ale když ví, že se dívám, tak hned natahuje. Pokud to teda není nějaký velký karambol, tak ho nechám buď ať si řve, nebo mu dám nějakou hračku nebo se začnu smát.
S těma práškama zvířeti to znám moc dobře. Michalův první pes měl problémy se srdcem a musel brát léky. Takže jsme mu je museli zapracovat do kofile nebo nějakýho oplatku a taky narvat skoro až do krku.
Á, terorista se nám budí!
