Mimi LIVE! Jonášek a Šimonek

Zvolené téma obsahuje celkem 96 odpovědí. Do diskuze (22 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel m  MIMI Live – maminka Bára a poslední změna proběhla před 10 roky, 5 měsíci.

Prohlížíte 15 příspěvků - 16 z 30 (celkem z 96)
  • Autor
    Příspěvky
  • #893608

    Anonymní uživatel

    Ahoj, můj Tomášek se narodil 7.4. takže teď mu je 5 týdnů. Po porodu mi ho přiložili, ale moc se nepřisál. První dny na šestinedělí jsem to zkoušela co 2 hodiny. Celkem bez výsledku. Sestry mě taky ubezpečovaly, že je času dost. Pak ale přišla jiná sestra, řekla, že malý hubne, že mám také málo vysoké bradavy a ať mi z domova přinesou kloboučky. S kloboučky mě sestra nučila a malý začal pít. Nevypil nic moc, ale trochu přibral, a tak nás pustili domů. Pořád přibírá celkem málo a já mám navíc bradavky z těch prvních pokusů v porodnici celkem zničené, ale snažíme se. Poradkyni jsem měla doma taky, vyřešila spoustu věcí, ale hlavní problém ne. Neříkám, že to byla úplná ztráta času a peněz, to ne, ale čekala bych víc. Když už mě prsa opravdu bolí, tak krmím jako vy a nebo i z lahvičky. Prý se to nemá, ale mě to dětská doktorka dovolila. Ať si prsa a malíček odpočinou 🙂 Proč Ti ale píšu. Před dvěma dny jsem našla odvahu zkusit to bez kloboučku. Jen na tom lepším prsu, co nemám prasklé. Toma jsem vzbudila o něco dřív, aby se mi hlady ještě nerozbrečel a byl dobře naložen. Po pár pokusech se podařilo a já ho poprvé nakojila bez kloboučku. Tak to teď občas zkouším. On je líný a moc nechce otvírat pusinku, takže když se nedaří a už se vzteká, že má hlad, dám mu klobouček a nechám ho pít. Zkusím to zas až bude mít lepší náladu. Tak Ti přeju pevné nervy, třeba je to opravdu tak, že miminka se to taky učí a postupně jak sílí, jsou i lepší „savci“. Jinak u kojení jsem brečela tolikrát…nejsi v tom sama. Je to občas fakt boj!

    #893609

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro,
    moje holčička řvala jako tur jen viděla prso, nebo mě:D a tak jsem to hned doma vzdala, sice mě všichni říkali, že jsem strašná matka. Ale musím přiznat, že se mi strašně ulevilo. A Stáničce taky. Roste jako z vody a všichni mi závidí usměvavý miminko,které skoro nebrečí

    #893610

    Anonymní uživatel

    ahoj Báro,

    naše Bětuška se narodila 16. 8. 2010. Z porodnice jsem se vrátila s velmi podobným problémem s jakým se teď potýkáš. Zvládli jsme ho a dnes stále ještě kojíme, i přes to že jsem ve třetím měsící téměř přišla o mléko. V porodnici mi také žekli, že mám malé – ploché bradavky, mě se to nezdálo, ale malá se nechtěla přisát, takže nám nezbývalo nic jiného než silikonové kloboučky. Díky tomu, jak jsem se urputně snažila přikládat jsem si navíc vytvořila na bradavkách velmi bolestivé ragády. No a pak začal kolotoč. Bradavky se nehojily, protože macerovaly v klouboučku (malá totiž pila až půl hodiny), tudíž přiložit ji k prsu bez kloboučku bylo k nevydržení. Obvolala jsem několik laktačních poradkyň, chtěla jsem za každou cenu kojit normálně, ale jejich rady byly protichůdné a mnohdy nepraktikovatelné. Nakonec jsem si na stránkách firmy medela (vřele doporučuji) našla jednoduchý recept. Po každém kojení jsem na bradavky přikládala obklad ze šalvějového čaje a pořídila jsem si chrániče bradavek, takže bolavá prsa mohla „větrat“. Do pěti dnů bylo po problému. Mohla jsem se tedy pokoušet o kojení bez kloboučku. Vypla jsem telefon, manžela poslala do práce a začaly jsme. Trvalo to týden, bez slz a trochu toho tápení se to neobešlo, ale stálo to za to. Není totiž krásnější pocit než když máš to krásné voňavé , pochrochtávající stvoření u prsu. Jak se nám to podařilo. Před každým kojením jsem se vybavila nahřátým peckovým polštářkem, to aby se mléko rychleji spouštělo a kostkou ledu, abych nastimulovala bradavku. Zpočátku, když se to nedařilo, nechala jsem malou přisát přes klobouček, pak jí ho rychle sebrala a pila už samotné prso. Hlavně neztrácet hlavu a být trpělivá. Cím dřív začneš tím dřív se Vám to podaří, hlavně aby si malý nezvykl na „snadné krmení“.
    Přeji ti ať se Vám to podaří a malý krásně prospívá.

    Monika

    #893611

    Anonymní uživatel

    Hlavně, aby se z toho člověk nezblbnul, dyť ten život není o kojení a mimčo má tu mamku stejně rádo.

    #893612

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro, tvoje pocity naprosto chápu. Já jsem taky kojila- nekojila. Sice jsem porodila realtivně normálně, nicméně jsem okamžitě absolvovala kyretáž (přirostlá placenta), navíc jsem při tom ztratila dost krve (2 dny dokroři řešili mají-li mi dát transfuzi – nakonec nedali). Dceru mi přiložili po porodu a pak jsem ji dlouhé tři týdny u prsu neměla. Během noci po porodu se totiž dceza zdravotně zhoršila a skončila s otoky a hypoglykemiií na JIPce na kapačkách. Následovalo šílených 14dní, kdy nikdo nevěděl co se děje, doktoři se snažili… vyšetřená je od hlavy k patě, ale proč na tom byla takhle. nevím dodnes… Při porodu měla 2450g (nazozena v 38tt). Odmitala pít jakkoliv, nakonec se tedy rozpila – ale z lahve a když jsem se ptala jek to bude s kojením, tak mi sestra šetrně sdělila, že mám být ráda že začala pít aspoň z lahve…. Celou dobu jsem odstříkávala a v tom byl další problém, ať jsem se snažila sebe víc tak jsem po 20ti minutách měla asi 20m ml mléka (z obou prsou)l. Odcházeli jsme s lahví a tím, že mateřké moje mateřské mléko nasbírané za celý den pokryje její 1 až 2 dávky jídla. Dětská doktorka mi pak poradila, že mám aspoň přikládat aby se mléko lépe tvořilo, překvapivě dcera začala po pár dnech sát sama…. takže jsem jí „nakojila“, dokrmila, a pokusila se ještě něco odstříkat. Takhle jsme fungovaly 3měsíce a pak už jsem prostě míko neměla vůbec. Dodnes z toho mám smíšené pocity. Fakt je že navzdory špatnému začátku mám krásnou a zdravou teď už dvouletou hlolčičku a nemyslím že by to kojení – nekojení mělo nějaký špatný vliv na náš vztah. Nedavno jsem četla článek, který mne nerozdíl od mnoha jiných (zejména těch hlásajících že KAŽDÁ matka je schopna dítě plně kojit) potěšil. Psali, že pokud je dítě krmeno jinak než z prsu (lahví a pod.) věnuje mu matka po celou dobu krmení pozornost a udržuje s ním oční kontakt, což prý při běžném není úplně pravidlem. Osobně by mne to nenapadlo, ale fakt to je – já jsem při krmení dceru nespustila z oka navíc v jedné ruce lahev v druhé dítě, co dělat jiného než na něj koukat. Přišlo mi to normální. Tedy než jsem se dověděla že skoro všechny moje známé při kojení leží a čtou (noviny, knížku…). 🙂

    #893613

    Anonymní uživatel

    Ahoj Barčo,
    popravdě nikdy jsem nepsala do takových to diskuzí. Ale když jsem četla tvůj příběh, tak jsem si řekla, že i já se přidám a napíšu sem svůj boj s kojením. Mám dvouměsíční holčičku Karolínku. V porodnici se mi mlíko spustilo třetí den po porodu a naučily jsme se správně kojit. V šestinedělí lítaly nálady nahoru a dolu (taky jsem si pobrečela). Plakala jsem i nad tím že jsme malý dávali dudlíka 🙂 Do minulého pátku jsem kojila bez problému, ale potom jsem malou dala od prsu, v domnění že už je napapaná a spustila řev. Myslela jsem si že jí trápí prdíky, ale až předevčírem jsem se dočetla že malá bojkotuje kojení. Našla jsem si o tom články na internetu a byla jsem překvapena. Sice to není problém jaký máš ty, ale taky je to namáhavé a nervy. Píší že maminky mají zůstat v klidu, ale když vám mimčo řve a vy víte že má hlad a ono se nechce přicucnout k prsu, tak je to dost náročné.
    Tudíž taky odstříkáváme mlíčko, zkousím malou přikládat k prsu. Je u každého tak jednu minutu a potom se pustí. Takže ohříváme mlíčko a krmíme stříkačkou. Popravdě, je hodně pohodlné když mimčo pije rovno z prsu a dost jsem si na to už zvykla. Nebyla jsem omezována jet k rodičům na návštěvu nebo jít ven, když jsem kojila, ale teď malou nakrmím stříkačkou, potom jí nosím, aby si odříhla. No a pak odstříkávám a odstříkávám. Přijde mi že mám málo mléka, takže je to boj i s tou odsávačkou. Taky jsem si říkala, jak jsem neschopná že malou nedokážu ani nakrmit když to doteď šlo. Dávala jsem už i Nutrilon jak jsem byla zoufalá, ale zase jsem nechtěla aby si na to nezvykla.
    Taky si občas říkám že by bylo jednodušší dávat Nutrilon a byly bychom obě v klidu, ale pořád ještě doufám že se to za chvíli vrátí do starých kolejí a budu zase moc kojit. Když si čtu některé odpovědi maminek, jak píší že vydržely odstířkávát a potom dávat mlíko stříkačkou třeba i půl roku, tak tedy nevím jestli budu mít takovou trpělivost.

    #893614

    Anonymní uživatel

    Zdravím,já mám doma také malého Jonáška:D , jsou to čtyři měsíce, co se narodil. Hned po porodu se hezky přisál a vypadalo to, že kojení nebude problém. Novorozeneckou žloutenkou zlenivěl, a tak jsme odcházeli z porodnice s příkrmem přes stříkačku. První noci byl horor, malý byl pořád vzhůru a spoustu mlíka mu teklo ze stříkačky spíš kolem než do pusinky. Taky jsem dostala v porodnici klobouček, čímž se sání zlepšilo, a tak když je klobouček silikonový, tak jsme po asi měsíci zkusili krmit malého z lahve. Měla jsem strach, že pak nebude chtít mlíko ode mě, ale nebyl problém. Kojení jsem kolikrát obrečela, protože to bylo těžké a zkoušeli jsme kde co. Malej sál, ale byli to nervy. Každé kojení trvalo nejméně půl hodiny plus dokrm z lahve. Odsavačka mi pomáhala, ale moc jsme toho neodsáli. Nakonec asi před týdnem jsme s kojením skončili. Malý dostával záchvaty „nervů“, nechtěl se přisát atd.. Takže teď už je jen na umělé výživě. Strašně jsem si všechno vyčítala a nervovala se, že nejsem dobrá matka, když mu nemůžu poskytnout to nejlepší. Ale důležité je si vážit sama sebe a vědět a věřit, že svoje dítě miluješ a děláš co můžeš. Držím pěsti!!!

    #893615

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro! Taky jsem si s kojením užila… Adélka se narodila pár dnů po termínu, byla hned přiložena k prsu a sála krásně. Jenže mlíko se ne a ne tvořit. Ač jsem dělala vše, co jsem mohla, můj rekord při odsávání byl 20 ml z obou prsů. Z porodnice jsem odcházela s Nutrilonem a všichni mě ujišťovali, že doma v klidu to půjde. Nešlo!!! Tři měsíce jsem Adélku krmila ze stříkačky, dokrmovala tou troškou co jsem odstříkala a pak to jednoho krásného dne vzdala. Už jsem neměla nervy a sílu. Když se za dva roky narodila Barborka, vypadalo to, že budeme kojit. Jenže pak jsme zjistili, že hubneme a hubneme. Celé se to opakovalo. Stříkačky, odsávačka… Tentokrát jsem to vzdala po dvou měsících. Už jsem takhle dál nemohla.
    Prostě každému to dané není. Okolí se na mě dívalo skrz prsty. Těžce jsem se s tím smiřovala a myslím, že ani dnes s tím smířená ještě nejsem. Je mi to líto, ale hlavně, že holky jsou zdravé a spokojené. Držím ti palce, ať se ti to podaří 🙂 A když ne, svět se nezboří. Užívej si miminko 🙂

    #893616

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro, nezoufej, nejsi v tom sama:) . Nás, vystresovaných novopečených matek je víc. Já to mám skoro přes kopírák. Jen jsem nastesti nemusela pouzit strikacku, ale bojujeme s kloubouckem. Nas boj zacal vlastne tak, ze po porodu nebylo na oddeleni sestinedeli misto a mne soupli na JIPku (ackoliv jsem mela normalni porod – proste byl v tu dobu prebytek rodicek:-)) Jeste treba dodat, ze hned v prvnich minutach po porodu se mi ho sestra snazila prilozit, ale neslo to. Uz tehdy ona sestra vyslovila to zaklinadlo, ze mam vpaceny bradavky. Pripadala jsem si fakt jako kdyz nejsem matka. Kdyz mi maleho konecne dali na pokoj a my zkouseli znovu prilozit, tak i dalsi sestry vyhodnotily, ze tudy cesta nevede. Pritel mi tedy donesl kloboucky a zacalo se zkouset. Chtelo to velkou trpelivost, ja teda byla uz hodne vystresovana, ale nakonec se zadarilo. Mela jsem tedy tu vyhodu, ze malej mel abnormalne silny saci reflex. No a od te doby bojujeme tedy dal. Maly sice pres kloboucek umi, ale ja uz mam v sobe asi zakodovano, ze je neco spatne. Nemam moc mleka, resp. nekdy vic, nekdy min. Jednoho dne jsem ale nevydrzela a kdyz malej zacal zas u toho brecet a vztekat se, tak jsem uvarila Bebu, co mi donesla kamaradka. A malemu to hrozne jelo. Ja byla stastna, ze nebude trpet hlady a byl klid. Od te doby to proste praktikuju tak, ze kdyz mam malo mlika, nebo malej zrovna nechce pres kloboucek jist (nevim proc), tak mu dam bebu (nebo kdyz je hodne mlika, tak odsaju) a je to. Smirila jsem se s tim, ze lepsi to uz asi nebude. Ale uklidnuje me to, ze jsou i maminky, ktere nemohly kojit vuubec. Ja muzu aspon malemu obcas dat mat. mleko. Dulezite je, aby mamca byla v klidu, pak bude stastne i mimino. Hodne stesti a trpelivosti:-)

    #893617

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro my měly úplně stejný problém.Když jsem porodila tak mi malou nepřiložili hned ale až za tri hodiny. Měla taky malý sací reflex. Vůbec se nechtěla přisát. Měla i novorozeneckou žloutenku a byla na fotu. Z porodnice jsem odcházely s lahví a kloboučkem. Takhle jsem bojovaly měsíc a půl. Co ti můžu poradit tak vydržet bude to lepší neboj. Já jsem malou vždy přiložila a potom odstříkala a dokrmila stříkačkou. Klobouček jsem přestala používat po dvou týdnech. Potom jsem jela navštívit paní doktorku do Havlíčkobrodské porodnice, která mi ukázala že to opravdu jde. Od té doby kojím plně a bez kloboučku. Takže pořádné sání mojí dcery jsem ucítila asi po měsíci a půl a je to moc hezký pocit. Kdyby jsi chtěla víc informací ohledně paní doktorky tak mi napiš na můj meil eproislova@seznam.cz

    #893618

    Holky, děkuju moc za všechny příběhy a názory. Všechno je to zajímavé, některé tipy vyzkouším.

    Včera jsme zkoušeli zase kojit pod odborným dohledem. Paní si myslela, že není možné, aby to nešlo. Pak viděla, že je 🙂 Prý má Jonda asi nějaké trauma z prsu.

    Budu to ještě zkoušet, ale když bude v dobré náladě. To teď moc není, protože jsme u ortopeda dostali dečku, a on byl řekla bych až extrémně pohyblivé miminko – pořád se mlel, kopal nožičkama – a to teď v tom nemůže. A taky si nemůže uvolnit prdíky. Tak zatím když ho do toho po přebalení navleču, docela brečí. Je mi ho líto, chudáček taková mumie. Snad si zvykne, má to mít minimálně 6 týdnů.

    Nějak v tom všem navlékání do toho krunýřku, 3 x denně masáži a cvičení s tím spojení a hodněkrát denně odsávání nestíhám moc najít tu pravou chvilku na zkoušení kojení. A když už má dobrou náladu, tak já jsem zrovna po odsátí a není co kojit. Není to jednoduché, ale jsou horší věci, hlavně, že jsme zdraví. To už jsem ale tuším říkala 🙂

    Ona se ta pravá chvilka najde a já budu zkoušet, posílena spoustou informací a tipů od vás.

    Mějte se krásně,
    Bára

    #893619

    Anonymní uživatel

    Dobrý den,

    Báro, nevím jestli to tady už někdo nepsal, ale vyzkoušejte sběrné mušle na mléko (AVENT) nebo od MEDELA formovače bradavek. Já mám ty sběrače, dám si je na prsa cca 15-20 minut před kojením. Bradavka se mi trochu napřímí a hlavně spolu s dvorcem vytvoří takový kužel a ten už mimčo docela hezky chytne. A při stálém nošení sběračů (v balení jsou plné mušle pro sběr mléka a potom jedny s otvory pro formování bradavek) bradavky větrají a jak sou trochu napřímené, tak se taky docela rychle hojí.
    Přeji hodně štěstí.

    #893620
    x
    xveris
    Člen

    Ahoj Báro, s kojením jsem měla téměr stejný problém. Mám vpáčené bradavky, tudíž jediným řešením byl klobouček. I tak mi malý rozpraskal obě bradavky tak, že mi z nich tekla krev. Sestry nechtěly mít s námi práci, tak mu strčily lahev a já tak musela odsávat. Mléka jsem měla málo, musela jsem 4x denně přikrmovat. Díky kamarádce laktační poradkyni ale nyní plně kojím. Poradila mi, že až mléko odsaju, mám ji nechat jet pár minut tzv. na prázdno, aby se mléko začalo více tvořit. K tomu jsem si na její radu koupila speciální lahvičku, která má v dudlíku membránu, díky které se musí miminko namáhat (když netáhne, tak neteče). Zkoušela jsem přikládat a po pár dnech začal pít z prsu, i když přes klobouček. Mléka mám také dost (někdy až moc 😀 ). Tak to nevzdávej, když vytrváš, vše se určitě spraví. Moc ti to přeju. Hezký den. Veronika

    #893621

    Ahoj Báro,
    před dvěmi lety se nám v 34+1 t.g. narodila neplánovaně dcera. Vzhledem k poloze koncem pánevním a stádiu těhotenství jsem rodila císařkým řezem. Dceru jsem viděla asi 5 vteřin, než mi ji odnesli. Takže žádné přiložení neproběhlo. Druhý den mi jí převezli do úplně jiné nemocnice, kam jsem za ní mohla až za 4 dny. Takže žádné kojení neprobíhalo. Pouze jsem prsy stimulovala aby se mi začalo tvořit mléko. Po 5 dnech od porodu jsem byla z jedné nemocnice propuštěna a šupem jsem valila do té další k maličké. Byla velice maličká, saní chabé, takže jsem musela zvolit metodu odsávání a krmení z lahve. Do mlíka jsem ze začátku musela přidávat zahušťovadlo – svatojánský chlebíček. Když jsme po dalších 5 dnech odcházeli z nemocnice, krmili jsem přes láhev. Abych řekla pravdu, bylo to občas velice nepraktické, vzhledem k tomu, že ne všude se dá mléko odsát. Takže jsem hledala další způsob jak přejít k normálnímu kojení. Koupila jsem si kloboučky a začal další kolotoč. Malé se nechtělo tahat a tak se začala zlobit. Musela jsem jí mlíčko nastříknout do kloboučku a pak to šlo. Jenže časem jsem zjistila, že se malé jen nechce tahat z přeplněného prsu. Takže jsem zvolila metodu odříkání. Když se jí nechtělo tahat, tak jsem jí položila vedle sebe a chvilku jsem jí nechala poplakat a když jsem jí přiložila znovu tahala jak divá. Hlavně nesmíš být ve stresu. Dítě to pozná a je pak ještě víc nervózní a bojí se, že mu to nepůjde a že je něco špatně. Buď v klidu a zkoušej to dál. Zkus to teď přes tu lahvičku a ne přes stříkačku a zkus třeba koupit ten chlebíček (přesně se to jmenuje Nutriton – jsou to takové kapsličky, které se rozdělají, vysypou do mlíka, zatřepe se s tím a pije se to. Mlíko je pak třošku hustší a dítko musí tahat. Postupně se dá na hustotě ubírat až to jde bez toho a pak už to jde i z prsu.) Ještě bys mohla zkusit prso před kojením trošku odsát a pak mu dát napít. Je možný, že jen nemůže pořádně chytit tu bradavku a pak se zlobí, že mu nic neteče. Budu ti držet pěsti. Hlavně buď v pohodě. Nestresuj se, je to zbytečné. Důležité je, že to aspoň nějakou cestou jde. Ať tak nebo tak.

    #893622

    Anonymní uživatel

    Ahoj Báro, měla jsem velmi podobný problém…minulý rok v září jsem musela akutně na císař a první dva dny si mě nechali na JIPce a malého mi občas donesli ukázat. Musela jsem ležet, takže se první tři dny vůbec nepřisál. Navíc mám také vpáčené bradavky a ty kloboučky, které mi dali v porodnici byly absolutně o ničem. Naštěstí jsem už z předporodních kurzů poznala supr laktační poradkyni a dulu, která mi doporučila kloboučky MAM, na které jsem nedala dopustit. Malý se krásně přisál, měla jsem také ragády, ale díky kloboučkům jsem vše zvládla a do týdne kojila už bez nich. Takže vřele doporučuji, jsou z kvalitního materiálu a vyříznuté tak, aby bradička a nosánek byly v kontaktu s kůží maminky.
    Přeji hodně štěstí a hlavně statečnosti 🙂
    Míša

Prohlížíte 15 příspěvků - 16 z 30 (celkem z 96)

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist