Přirozený porod v porodnici: vaše příběhy a zkušenosti

Zvolené téma obsahuje celkem 18 odpovědí. Do diskuze (5 účastníků) se naposledy zapojil uživatel H HL a poslední změna je stará 4 roky, 8 měsíců.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 18)
  • Autor
    Příspěvky
  • #895847

    Anonym

    Jaké jsou vaše zkušenosti z porodnice? Diskutujte a pište své příběhy. Přispějete tím mimo jiné k podpoře projektu, který usiluje o nastavení pravidel pro co nejpřirozenější porod v českých porodnicích.

    #895848

    Anonym

    Hezký den, tak já rodila dvakrát. Při prvním porodu, jsem přijela do porodnice asi půl hodiny potom, co mi doma odtekla plodová voda. Na příjmu mi sestra neochotně otevřela a ptala se, jak jsem poznala, že rodím. No jako prvorodička jsem z toho byla trochu zmatená a tak jsem jí řekla, že mi odtekla voda a tak podle toho. Dlouho mi to nechtěli věřit a jednali se mnou jako s hysterickým dítětem. Nicméně mě nakonec přijali a po odtoku další části plodové vody mne umístili na předporodní pokoj. Tam jsem byla sama a když jsem prosila jestli by ke mě mohl manžel bylo mi řečeno, že je na porod ještě čas a tam kde jsem, že stejně nesmí. Mi bylo čím dál hůř, postele byly klasicky nemocniční a pro mě vysoké a navíc jsem celou dobu byla sama. Sem tam mě přišla zkontrolovat sestra a poslechla si ozvy naší malé. Vizuálně bych jí odhadovala na zhruba 20let a když mi s úsměvem sdělil, že to je v pohodě a ať vydržím, moc mi to nepřidalo. Po čtyřech hodinách jsem zavolala manželovi, ať přijede, že ho chci mít u sebe. Bylo mi hodně zle, jelikož jsem se nemohla otevřít díky předchozí konizaci čípku (to nakonec zjistil doktor těsně před porodem a dal mi na roztažení čípek), tak si všichni mysleli, že si bolesti nejspíš jen vymýšlím. Když manžel přijel, tak za mnou přiběhla sestra, že jak si to představuji volat manželovi a že ho stejně ke mě nepustí. Připadala jsem si v tu chvíli strašně provinile, bezbranně a hlavně sama. Porodní sály byly volné celou dobu mého porodu minimálně dva, o kterých jsem věděla. Nakonec to dopadlo tak, že jsem začala rodit na předporodním pokoji, na volání mě nikdo neslyšel, tak jsem pak poprosila paní, co jí dali na postel vedle mě, jelikož byla krátce po porodu a ještě neměli pokoj. Ta musela zazvonit na sestru. Já u postele neměla ani zvonek! Z porodního sálu jsem telefonovala manželovi a ten už to samozřejmě nestihl. Došel, ale krátce po narození naší malé. Celý porod trval pro mě 8 osamocených hodin, ale pokud bych to měla brát jako daň za naší holčičku, tak to stálo za to. I když to ještě dnes zamrzí, ale je přesto zvláštní, že když mi dali poprvé do náruče ten maličký uzlíček, tak bylo veškeré trápení pryč a byla jsem neskonale šťastna. Podruhé jsem si to zopakovala za rok a půl. Holky jsme tak plánovali a už jsem si předem domluvila kamarádku (porodní asistentku) že se mnou u porodu bude. Moc jsem se na to celé těhotenství těšila. Osud, ale chtěl jinak a ona onemocněla, tak jsme zase vyrazili s manželem do té samé nemocnice (jelikož do té co pod ní podle kraje spadáme, bych rozhodně nešla, tak to bylo menší zlo) Byli jsme přijati s úsměvem a jelikož tam byly dvě sestry, tak si spíš povídaly a bavily se spolu, než by se mi věnovali. Přišlo mi, že tam jsou snad poprvé, jelikož neuměly ani pracovat v programu co tam mají pro příjem pacientů. Nicméně jsem se snažila nějak navázat kontakt a říkala jsem, že tam měla být moje kamarádka a taky jejich kolegyně z práce, na to mi řekli ať jsem ráda, že je nemocná, že by mě třeba odrodila špatně a bylo po hovoru. Opět mě přijali na předporodní pokoj, ale tentokrát jsme byli připraveni a manžel se nenechal vyhodit. Uhádal se k tomu, že mohl čekat na chodbě a nakonec ho pustili i do nějakého pokoje „pro otce“. Ostatně ironii je, že jsem ho slyšela, když jsem se hodně smažila, tak jsem ho i zahlédla, byl prakticky v další místnosti naproti, ale ke mě opět nesměl, i když byly porodní sály volné. Po třech hodinách, kdy jsem byla opět sama jen občas mě kontrolovali na ozvy ke mě pustili manžela a dali mě na porodní sál. Do hodiny se nám narodila další dcerka. Plánujeme ještě jedno miminko a tak doufám, že než budu znovu rodit, tak bude naše porodnictví už o takový kus dál, že bude porod něčím, na co bude žena moci vzpomínat, jako na intimní a krásný zážitek, který mohla celý trávit s osobou pro ní nejbližší.

    #895849

    Anonym

    Dobrý den, také přidám zkušenosti z mého porodu. Kontrakce mi začaly v 6 hodin ráno a když se opakovaly po cca 5 minutách tak jsme odjeli do porodnice. I když jsem měla ještě 3 týdny do termínu tak i přesto jsem začala rodit. Když jsme zvonili na porodním oddělení pořivítala nás moc milá porodní asistentka a ptala se co potřebujeme. Když jsem jí vše vysvětlila tak mě vzala na monitor kde mě asi 2 hodiny natáčela. Na monitoru se ale žádná kontrakce neobjevila, ale mě se pravidelně opakovaly. Nakonec tam přišla jedna o dost starší porodní asistentka, která zřejmě skončila svojí službu na noční a chystala se domů. Když mě prohlížela výsledky z monitoru tak se jí nezdálo, že bych měla rodit a začala mi říkat, že si to určitě celé vymýšlím, že hraju divadlo, abych nemusela rodit normálně a že jestli jim tam budu ještě dlouho hrát divadlo, že půjdu na císaře. Když pak přišel doktor a prohlédl mě tak zjistil, že už jsem otevřená na 3 cm a začínám rodit. Ale skrytě, že ani ty přístroje to nezaznamenali. To už ta protivná porodní asistentka u toho bohužel nebyla a naštěstí mě rodila ta co mě přijímala. Jen díky ní byl porod pro mě velice příjemným zážitkem na který i teď téměř po roce ráda vzpomínám. Nevím jaký bych měla zážitek, kdyby mě rodila ta zlá starší porodní asistentka.

    #895850

    Anonym

    Já rodila dvakrát.Pokaždé v Novém městě na Moravě a byla jsem nad míru spokojená.Sestřičky příjemné,porodní asistentky taky.Celou dobu chodily kontrolovat jak mě tak miminko.Musela jsem tam ležet předem a večer mi paní doktorka řekla,že to na porod vůbec ještě nevypadá.Tak jsem chtěla jít domů,ale ve tři hodiny ráno mi začali bolesti a v šest hodin byla malá na světě.Syna mi museli vyvolávat, v 7 hodin ráno jsem dostala pilulku,v 10 odtekla voda a 11.20 se narodil syn.Takže u nás porody proběhly rychle a hlavně v pohodě.Na tuhle nemocnici nedám dopustit.:)

    #895851

    Anonym

    Mě vyteklo ve tři čtvrtě na dvě v noci trochu vody, tak jsem ve tři volala na záchranku jen pro konzultaci a že mi hned posílají vůz. Čekala jsem 35 minut. V porodnici jsem čekala snad hodinu a půl na příjem, protože přede mnou byly dvě a pak přijela jedna krvácející, to už jsem se ke konci svíjela bolestma každou minutu. Prcek pak na sále celkem rychle sestoupil, ale musela jsem celou dobu ležet a být monitorována, takže jsem si nemohla nijak ulevit. Dali mi nahřátej polštářek, a já se na lůžku kroutila jak had a pořád jsem volala sestřičku, že už to nevydržím až mi to bylo hloupé.. no a v osum se mi narodil čudlík, ale hned ho odnesli, protože byl vláčnej, tak letěl do inkubátoru, pak jsem na sále čekala až do dvou odpoledne, protože neměli volný pokoj… A prcka jsem dostala až v devět večer na tři hodiny.

    #895852

    Anonym

    Rodila jsem před dvěma lety v porodnici v Litomyšli svoji první dceru. Měla jsem pečlivě připravený porodní plán, kde jsem zmiňovala mimo jiné, že nechci rutinní nástřih, holení, klystýr a cévkování… Chtěli jsme s manželem být v neustálé přítomnosti miminka. A podařilo se. Personál byl milý a vstřícný, ačkoli to pro ně byl nezvyk, že si někdo takto diktuje porod :). Nyní jsem opět projednávala porod druhé dcery (narodí se během týdne). A překvapivě mě doktorka utvrzovala v tom že novorozence musí odnést k sestrám alespoň na dvě hodiny. Což mě překvapilo, protože minule s tím problém nebyl. Doufám tedy že se opět zvládneme postavit za to, co je pro nás důležité a personál nám opět výjde vstříc!!

    #895853

    Anonym

    UPMD Praha 4 Podli – porod cisarem, velmi rychly, bolestivy. Pri napichovani patere, ktere me moc bolelo mi ta Dr za mnou stale opakovala:“Boze, kdyz ‚ses nechala vopichat, tak te to nebolelo a ted tady budes delat sceny!!!“ pak chvilku klid a dodala: “ mluvim o tom piercingu!!“!8o| ( podotykam, ze mam tetovani na spodni casti zad) 😀 Nerekla jsem ani slovo, jen stenala:'( a modlila se, aby to uz bylo za mnou. Kdyz to neslo v leze na boku, tak me posadili a to uz mi vystrelovala prava noha (stavalo se posledni 2 mesice tehotenstvi pri sezeni, tak jsem musela vzdy sedet opatrne na levem boku ). Opet mi to nekolikrat zopakovala, zatimco mi druha zenska drzela ruce pevne u hlavy a hrudi-tak jak se drzi pri tomto zakroku. kdyz to rekla uz asi po pate, uz jsem se neudrzela a zarvala:“kdyz nepoznas pirecing od tetovani tak bud zticha a delej svoji praci a nerej!!!!“ :@ bylo ticho, polozili me a zkouseli, zda boli jaky si dotek, ano bylo to velmi citlive a nerpijemne. zkusili jeste 3x a pak uz jsem slysela jen:“klesa tlak, delejte, klessss…aaaaa…. a uz jsem jen videla masku. Takze jsem dcerku nevidela bezprostredne po porodu jak jsem chtela, aby mi ji dali do naruce a ihned nakojla. probrala jsem se za 4,5 hodiny na JIP 🙁 , malou videla az za 8 hodin uz na normalnim pokoji (stesti, ze meli narvano a nemohli nas tam drzet do druheho dne) .Tuto zkusenost mi vynahradila az pece a laskavost sester na oddeleni 🙂 . Ale dodnes mi vrta hlavou, proc mi nerekli, ze dcerka byla pri porodu riznuta do zadecku. Rekli mi to az kdyz jsem se zeptala a ve zprave take nic zapsano nebylo. :#

    #895854

    Anonym

    Rodila jsem u Apolinare. Cely porod bych vnimala jako vylozene pozitivni zazitek a vcelku rada bych na nej vzpominala, i kdyz dnes bych si ho dokazala naplanovat dost jinak.
    Az na male, nepodstatne ALE – ktere „v podstate nestoji za rec“, ale i po 2 letech ve me vyvolava neuveritelnou vlnu odporu a vzteku a vhani slzy do oci.
    Moje kuze spatne snasi stehy-vyrustaji… Pro jistotu jsem to rikala vsem lekarum, ktere jsem snad potkala. Pouzivala roztahovaci balonek (v dobe porodu jsem byla pripravena porodit asi o 5cm vetsi prumer, nez je standardni hlavicka ditete) a prosila, aby epiziotomii provedli jen v pripade nejvetsi nutnosti.

    Kdyz „moje“ porodni asistentka prohlasila ze tedy „uz“ a ze se jde na to, odnekud prisla pani doktorka-nevim jak se jmenovala-nepredstavila se, ale i kdyz se nevyskytla jedina komplikace, od te chvile jsem byla kus masa.
    O nicem-vcetne prubehu porodu se mne neobtezovala informovat a nuzky jsem bohuzel pres velke bricho nevidela.
    Slysela a citila jsem jen svoje strihane maso jak praska.
    Nemusela jsem ani tlacit.
    Dite vypadlo v podstate samo…
    (o tom ze ho odnesli na povinnou hodinu do inkubatoru a muze vpustili na posledni minuty jsem tehdy tolik nepremyslela)

    Nicmene vsechny stehy se po 3dnech rozjely. CHodila jsem tyden do nemocnice kde mi je (jina pani doktorka a jina nemocnice) vybirala, a nejen diky procesu hojeni odmitla znovu sesit.

    Vysledek:
    – po 9mesicu po porodu velmi silny a bolestivy otok cele vulvy pri moceni
    – po 2letech
    – na dotek bolestiva tuha jizva
    – velmi bolestivy sex
    – okraj jizvy cca 1cm nesrostly-jen zahojene okraje

    trauma? – radeji bych byla znasilnena nez tohle…

    Vazne nebylo mozne chvilku pockat? (zadne omotane pupecniky, tisen plodu ci cokoli… vse pry skvele)

    #895855

    Anonym

    Dobry den,

    behem sveho tehotenstvi jsem asi jako kazda nastavajici maminka delala pruzkum prazskych porodnic. Cetla jsem recenze, ptala se vsech moznych lidi apod. Nechtela jsem rodit v „tovarne“ typu Podoli, Apolinar atd. Chtela jsem bezpeci nemocnice, ale zaroven prostredi alespon trochu intimni. Misto, kde budou chapat, ze porod je pro me neco vyjimecneho. Zazitek, na ktery budu vzpominat do konce zivota. Ze nechci byt jen cislo. Chci, aby se se mnou jednalo slusne a profesionalne. A mohlo by to bylo jeste i hezke, moderni prostredi.
    Ha. Asi jsem trochu narocna. V Praze jsem nenasla.

    Muj manzel je z Varsavy a pri jedne z navstev jsme se rozhodli navstivit nove otevrenou soukromou nemocnici s gynekologicko-porodnickym oddelenim. V tom okamziku jsme byli rozhodnuti. Ve 24. tydnu jsem se registrovala – driv neni treba. Do Varsavy jsme se prestehovali 5 tydnu pred porodem a 5 tydnu po porodu se vraceli do Prahy. Sveho rozhodnuti jsem nikdy nelitovala.
    To, co jsem zazila, je jako z jineho sveta. Asi mesic pred porodem se mi predstavil Reditel gyn-por. oddeleni, vedouci anesteziologie a pediatrie. Dale pak jedna z porodnich asistentek, se kterou jsem prosla porodni plan. (Cely postup je bezny u kazde pacientky).
    V den D probihalo vsechno naprosto uzasne. Zadne vyplnovani formularu – co potrebovali, uz davno meli. Proste jsem jen od dveri hlasila, ze rodim. Okamzite me vysetrili a poslali na pokoj – jednoluzkovy, s roztahovacim kreslem pro manzela. Tam jsem se pripravovala na porod. Za okmazik prisla porodni asistentka, predstavila se a rekla mi, co se bude dit, co muzu ocekavat atd.. Pote se prisel predstavit anesteziolog, ktery mel zrovna ted den sluzbu a informoval me, v jaky moment ho mam volat, kdyz budu chtit epidural.
    Abych to shrnula, zadny klistyr, zadny nastrih, zadne holeni. Vubec jsem se nepotrhala a to jsem se vubec nijak na porod nepripravovala. Behem porodu jsem vyuzila horkou koupel na porodnim sale, skakala jsem na mici, chodila. Na luzku jsem byla az ke konci porodu. Po 7 hodinach se nam narodil nadherny cvalda – 4kg a 57 cm. Opakuji – bez nastrihu, potrhani atd.
    Cely pobyt v porodnici byl uzasny. Vsichni byli slusni, profesionalni a kompetentni.

    Je mi lito, ze v Cechach zatim neexistuje takove zarizeni. Neni to levne ale ukazuje, ze to jde i jinak. Mnohem lepe. A je otazkou kazdeho, zda je ochoten za neco vlastne tak samozrejmeho zaplatit. Treba by to nastavilo zrcadlo tem zkostnatelym statnim zarizenim. A postupne se neco zmenilo i tam.

    Ted cekame 2. miminko a budu rodit opet v Polsku v soukrome nemocnici.

    #895856
    v
    vcelka_13265
    Registrovaný uživatel

    Mám dvě dcery, tu starší jsem na doporučení svého lékaře rodila v UPMD, bohužel nikdo nevěřil že bych byla schopná porodit velké dítě přirozeně nechala sem se „ukecet“ do císaře. Den před zákrokem jsem měla přijít. Už od rána jsem měla kontrakce, nejdřív po 15min ale velmi silné, na příjmu jsem svoje pocity sdělovala sestře, naprosto na to nereagovala, celý den jsem profuněla, odpoledne za mnou přišel manžel a kontrakce se začali zhoršovat a hlavně už byly poměrně často. Začala jsem i špinit, řekla jsem to sestře, ta mi řekla že je to po vyšetření normální, pak i lékařce, ta mi řekla že jsem jen nervozní, takže asi cejtím něco co vlastně není, a to neudělila ani monitor. Před 19h jsem měla silné kontrakce po 6min, manžel byl nervozní a když viděl že se nic neděje tak šel znovu pro sestru ta mě teda dala na monitor ale nechtělo se jí a přišla ona 19tá hodina a VÝMĚNA směn, přiběhla nová sestra zkoukla monitor zeptala se jak se cítím že je důležité to co cítím hlavně já, přístroje že nejsou tak podstatné, hned mě vzala za lékařem, ten zjistil že rodím ale byl lehce nervozní z velikosti mého břicha a velkého dítěte, za chvíli přilítli ke mě na pokoj dvě sestry a navlíkli mě punčochy( dopoledne jsem dostala čočku za to že nemám své, nikdo mě to neřekl) zacevkovali, dali kanylu a jeli jsme na sál, anestizioložka byla velmi milá, vpich se povedl bezbolestný, a ve 20:28se narodila dcera. Od 19h do 20:35 jsem prožila v UPMD hezké chvíle a co následovalo pak, no škoda mluvit, malou jsem viděla až za 9hodin asi 3 minuty, na normálním pokoji mi jí přinesli zas jen ukázat po 15hodinách, ač sem se hádala o ní tak prostě dítě nenosily. Mléko jsem nějakou dobu neměla, no kdo by ho měl když nebylo dítě které by sálo, malá měla žloutenku a musela na FT kam sem zas nesměla, bez mého vědomí jí krmily Bebou, domů jsem se dostala jako vystresovaná troska co se v porodnici nic nenaučila a ještě byla ponížená že když malou nenakojím tak mi UMŘE.
    Druhou dceru jsem odmítla rodit v Praze, bohužel jsem čekala zase obříčka a předchozí jizva nebyla v dobrém stavu tak jsem rodila opět císařem. Tentokrát v Neratovicích. Tam sice u porodu sekcí nemůže být tatínek(je tam mini sál) ale po tom co mi dceru ukázaly na dobu jakou já jsem chtěla jí odnesly aby jí dali jen plenku, zabalili do látkovky a daly do náruče novopečenému tatínkovi, který si jí choval až do doby než mohli za mnou na NORMÁLNÍ pokoj, což trvalo dobu než mě zašili. Hned přišla sestra a pomohla mi maličkou přiložit k prsu a mohli jsme být všichni tři spolu jak dlouho jsme chtěli. Večer mi primářka doporučila aby jel tatínek domů vyspat se v klidu a že já si musím taky odpočinout, ale nic nám nepřikazovala. Celou dobu za náma chodili jen dvě sestry co se střídali, takže jsem přesně věděla o koho jde, ne jako v UPMD kde se nikdo nepředstavil a furt chodily jiné sestry. Na vizity chodili stylem že se přišli zeptat zda nekojíme a jestli mohou se na nás podívat. Vizity dětí probíhali tak že jsme nosili děti za lékařem každé dopoledne v momentě kdy nám se to hodilo ne jako v UPMD kde se rozrazili dveře a zařvalo se vizita svlíknout děti a půl hodiny čekat s nahatým novorozencem než přijde doktorka. V Neratovicích jsem rodila ve čtvrtek odpoledne a v pondělí ráno jsme mohly jít domů, odpočaté, spokojené a veselé. Prostě nebe a dudy……jen doporučuju, je to nejbližší varianta z Prahy pro ty co chtějí něco lepšího než továrnu na děti

    #895857
    s
    schiza
    Registrovaný uživatel

    Dobrý den,
    i já se podělím o svou zkušenost z porodu. Nechtěla jsem sázet na příjemnost a vstřícnost personálu porodnice a tak jsem si domluvila doprovod k porodu s dulou. S tou jsem se sešla i před porodem, probrala s ní porodní přání, porod samotný a vše podstatné, co mi leželo na srdci. Tato skutečnost mě velmi uklidnila, věděla jsem, že až budu na sále, bude tam se mnou celou dobu ona a manžel a že se nemusím ničeho bát. V den D jsme odjeli do Podolí, proběhl příjem, předala jsem porodní přání a šla na sál ( bez klistýru a holení). Než přijela dula, byli jsme odkázáni na místní PA, které nepřiběhnou hned na zavolání ( nechali mi na břiše monitor skoro hodinu a já se kvůli němu nemohla pohnout a bolesti rozchodit nebo jít do sprchy…). Naštěstí brzy přijela dula a já se jí plně svěřila do péče. Pomáhala mi proti bolestem různými úlevovými polohami a neustále mě podporovala. Personál porodnice jí nechával celkem velkou svobodu, jen každých 20 min poslouchali srdce dítěte. Mé porodní přání také vyslyšeli – vše se obešlo bez medikace a nástřihu ( ačkoli 2.doba porodní trvala skoro hodinu), malou hned po narození přiložili na břicho a nechali nám ji na sále po celé dvě hodiny. V tu dobu se i poprvé přisála – ne za asistence nemocniční PA, to jí nešlo, ale za asistence duly, která honem nespěchala k žádné další rodičce a měla na holčičku čas.
    Příště bych neměnila – být v porodnici je jakási jistota záchrany ( malá měla šňůru kolem krku, při porodu doma by to mohl být problém) a proti nevstřícnosti a rutinnímu jednání personálu je dobré si zajistit vlastní kvalifikovanou osobu, která je rodičce velkou oporou. Díky pomoci duly mám na porod pěkné vzpomínky, holčička se narodila přirozeně, neměla žádné trauma z porodu, pěkně pila a byla od začátku moc hodná a je i dodnes:)
    Dulu jako doprovod do českých porodnic vřele doporučuju:)

    #895858

    Anonym

    Rozhodla jsem se tímto reagovat na přirozený porod, což jsou porodní pokoje v Jihlavě, rodila jsem na konci února, bylo to „božské“ – prostředí moc milé, příjemné, poslouchala jsem hudbu, manžel u mne a k tomu jako bonus naprosto sympatické asistentky …. Takto bych rodila klidně 5x! Bohužel tolik dětí nemůžeme mít …Velký dík patří nám jihlavské porodnici!! 🙂

    #895859

    Anonym

    Ahoj, taky jsem rodila v Jihlavě. Po rekonstrukci je to super:) První dítě jsem rodila před třemi roky v Jihlavě. Personál super, ale to prostředí se s tím dnešním nedá vůbec srovnat. Druhý porod proběhl hladce. Porodní asistentky byly perfektní, ve všem mi vyšly vstříc, vše ochotně vysvětlily, poradily. K porodu pak přišla i paní doktorka. Ale protože jsem nebyla nastřižená, tak jsem jí moc dlouho neviděla:D Bez problémů to bylo i na šestinedělí. Do Jihlavy bych šla určitě znova.

    #895860

    Anonym

    Chci se podělit o zkušenosti z mého porodu. Svoji Natálku jsem také porodila v jihlavské porodnici.
    Opravdu jsou tam krásné, barevné porodní pokoje, personál byl také velmi milý a ochotný. Ve všem nám vyhověli, měli jsme pocit, že se opravdu velmi snaží. Celý porod probíhal přesně podle mých a manželových představ, bylo to opravdu fajn.

    #895861

    Anonym

    Ahojky,
    moc fandím porodnici v Jihlavě, mám informace od kamarádky a nyní tam chodím na poradny před porodem, už se vlastně těším na porod, s asistentkami mám domluvený porodní plán a přirozenost preferuji – ani jeden pohled a ani jedno slovo nebylo proti, naprostá vstřícnost! Obdivuju ty holky, chodím tam často a laskavost a vstřícnost z nich jen čiší…asi primář umí dávat dobrý příklad…s ním jsem mluvila také, i on je obdivuhodný! Brzy napíšu svou vlastní zkušenost…mějte se hezky.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 18)

Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist