Snažíme se otěhotnět :-)

….a nebo bychom mohli udělat videokonferenci 😀 😀 😀 , přeci jenom jsme každá z jinýho kouta ČR, to by přítelové a manželové asi padli do mdlob :-))), videopřenos konference snažilek 😀

Figuranti super 😀 😀 😀 .
Třeba by jsme pak měli rekord v hromadném početí přes video 😀

Krásné odpoledne květinky,
Vcelko s tím orgasmem je to pravda, dokonce jsem o tom kdysi dávno viděla dokument. Umístili nějakou mini kameru do těla ženy a bylo tam opravdu vidět jak při orgasmu „nasává“ sperma. Hodně to spermiím pomáhá, protože jim to zkrátí cestu 😀 😀
Nelynko až se dozvíš jak je to s těmi pěti dny (od kdy to počítat), tak sem určitě tu informaci hoď. Mně jako jediná šance připadá, že byste museli abstinovat a čekat do pozitivního výsledku ovu testu. Jinak je to sázka do loterie *-)
Bonduellko vůbec se neomlouvej, že sis tu vylila srdíčko. Jednou vyslechne někdo tebe, podruhé ty jeho 🙂 Snad tu bude pokaždé aspoň někdo s dobrou náladou 😀 😀 😀
Nickolettko mně také dělá problémy mluvit s těhotnými nebo s čerstvými maminami. Nepřijde mi na tom nic divného. Jestli je to opravdu dobrá známá, tak bys jí to mohla zkusit vysvětlit, jestli je rozumná tak to pochopí a pokud ne, tak za nic nestála.
Já jsem také ráda, že nebydlíme ani s mamčou ani s panimámou. Ani jedna není špatná, ale svoje je svoje. Panimáma mě přijala velmi chladně, myslela si že jsem další vyčuráná, která chce z jejího syna akorát cucat prachy. Já jí to neměla tehdy za zlé, protože jsem tak nějak věděla, jaké byly manželovy bejvalky. Teď už je to v pohodě, máme na hodně věcí podobný názor. Jediný problém je, že ona hrozně panikaří, když si chceme pořídit nějakou investici, třeba větší auto nebo dům na hypotéku. Moje mamča mi věří, že si všechno dobře promyslím. Zbytek manželovy rodiny jsou úžasní lidé, berou mě jako vlastní a já je taky.
Holky, já vám musím také říct co se mi dnes stalo. Bavilo se nás několik ženských a došlo i na téma, zda bychom za peníze hlídaly děti. Já jsem řekla, že protože vlastní děti nemám, tak nevím, jestli bych to zvládla. A na to mi jedna povídala, ať si koupím panenku na trénování. Normálně mi zmrzla úsměv na tváři a do očí mi vyhrkly slzy. Hned se zarazila, určitě to nemyslela zle, ale mně to přišlo hrozně líto. Všechny mají děti a jedna nám dnes řekla, že je v devátém týdnu, takže to mi na náladě také nepřidalo.
S vámi je to jiné, moc se těším až některá z vás (nebo já 🙂 ) do toho vlítneme. Pro zlepšení nálady se koukněte třeba na nějakou komedii. Hlavně ne na romantické filmy!!!! 🙂

Téda s tou panenkou, to je vážně síla, i kdyby si byla buh vi jaka karieristka nebo proste by si nechtela deti tak prece takovyhle narazky sou hrozny, stejne jako ty narazky typu “ tak si kup psa“, uf to je teda nářez.
Dneska sem tu nějak furt,no asi nemam co delat, po najezdu tchyne tu musim mít naklizeno 🙂

já jsem tedy v práci:D , ale nějak jsou kocouři z baráku (říďa + ještě větší říďa), takže já myška mám pré 😀 , no zítra se to asi změní:S

Ahojky květinky:)
Bonduel, mě je 23, ale jak jsem už psala trochu toho mám za sebou a nebylo mi vždy nejlépe.Kamarádky svého věku moc nemám, spíš nemám vůbec, páč já se musela na gymplu starat o to, kde co koupím, co uvařím a že musím vyprat, žehlit..a mé věkově stejně staré holky se staraly, kde je jaká diskoška, koho chtějí do postele, kdo se na ně usmál,co frčí, jaký je nový make-up, nejnovější řasenka atd. Já na to neměla ani peníze ani čas a přiznám se, že ani náladu.Nakonec všichni šli na VŠ a já potřebovala práci, ikdyž jsem se na 2 VŠ dostala. Pracuji tedy u MP mezi samýma chlapama a to různého věku.Kluci nejsou špatní a divila by ses s čím se mi ti tvrdí chlapi kolikrát svěří a co všechno dokážeme probírat.No, nejsou to však ženský, proto dost dobře nechápou mé starosti, co se týče úklidu, příprav na vánoce, pečení, balení na dovču atd. páč jim to většinou udělají jejich manželky či přítelkyně.Ale díky nim vidím kolikrát svět z jiné stránky a lépe tak chápu manžela. Občas už dokážu odhadnout myšlení chlapů.Také jsem obětavá, každého vyslechnu, poradím a snažím se každému vyhovět, i za cenu, že to odrovná mě.Líbí se mi pocit, kdy vidím, že jsem pomohla, navrátilqa úsměv či odvrátila krizi v manželství.Kolikrát mi chlapi říkali, že jsem moc citlivá a že si vše beru a sama se pak trápím. Jenže ví, že se mnou nehnou a tak mě berou jako sociální sestřičku:)
Ted už mám s mamkou suprový vztah, ikdyž máme témata, o kterých nemluvíme.V 7/10 jsme měli svatbu a mamka od té doby otravuje s mimčem.Když jsme vybíraly sv.šaty, tak jsem se zmínila o tom, že doufám, že mi ještě budou, kdyby náhodou bylo mimi v bříšku.A tak se ted nedokážu ubránit jejím narážkám. Občas mi to její rýpání dost ubližuje, ale nemám sílu jí říct, jak to je. Nechci jí trápit a zatěžovat mými starostmi. Rodiče manžela jsou ke mě moc hodní, od začátku se ke mě chovali moc pěkně, od svatby je to ještě lepší. Když nás zvou na oběd, tak jedině oba. Když mám narozky, tak se dělá oslava u nich na baráku se zbytkem rodiny a dortem Prostě ideální vztah. Problém je v tom, že člověk chce mít, někdy svůj klid. Raduš, a to je můj problém. Když jdu z práce (po 12h v terénu, při fyzické zátěži), tak chci být sama a z představy, že panimáma stojí v okně a vyhlíží mě, aby zjistila, jak jsem se dnes měla, mě ubíjí. Nehledě na to, že manžel naznačil, že bychom se tam sestěhovali s mimčem, někdy. Minule se mě ptala, co všechno budu chtít změnit a vyhodit a kde budu chtít jakou podlahu,atd. Tím mě zasekla. Připadala jsem si jak na výslechu, kdys chtěla zjistit, co všechno jejího chci zrušit a když jsem to chtěla jinak než to ted má ona, zdálo se mi, že je naštvaná, že nic nechci podle ní už z principu. Přitom to je hloupost. Jí je už 55let a má byt podle sebe. Já dost koukám po mederním bydlení, časopesech, netu apod. proto se to liší od jejích představ. No, asi to bude trochu boj.Uvidíme jak to dopadne.
Všechny, co máte špatné vztahy s rodičema svých drahých poloviček je mi líto. Já to asi zrovna vyhrála, no zase nemám úplně zlatý rodiče. Táta mi nepřišel na svatbu, páč jsem nepozvala jeho novou přítelkyni. Jetě dnes je uraženej.

Nickolett, koukám, že jsi to v životě už hodně prožila, ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí 🙂 . Co já bych za to dala aby mi bylo 23. Já vím, že to asi zní blbě, ale času na snažení máš ještě dost, tak se nevzdávej. A s tím chozením domů tě úplně chápu. Já přídu večer domů a tchýně s babi sedí v obýváku a hned jak bylo v práci a jestli jsme slyšeli tohle a tamto. Já jsem zralá tak na sprchu a do postele, ale to nejde. Nejdřív musím trochu poklidit kuchyň, případně vyžehlit atd.
U nás to bylo se svatbou taky zajímavý. Dlouho jsme to ani nikomu neříkali (to už bude asi takový náš zvyk), nechtěli jsme aby nám do toho někdo kecal, protože jsme chtěli jen malou svatbu. Pak se řešil manželův otec. Tchýně ho ještě rozdýchá, ale že jestli příde s novou manželkou, tak to už ne. Takže tchán řekl, že nepříde, maximálně se podívá na obřad a to bude všechno. Pak 2 dny před svatbou řekl, že přijde, bude dělat tatínka a že chce i na hostinu. No fakt paráda, všechno plánování znovu, zasedací pořádek a tak. Ale nakonec se se zvládlo a všechno vyšlo.

Teda děvčata jak to tu pročítám asi by jsme si měly jako týdenní téma brát něco lehčího 😀 . Nejdřív cikáni, teď zase vztahy v rodině ….
Příští týden bych vyhlásila jako týden receptů a budeme hledat ten nejzajímavější recept na vánoční cukroví co vy na to?