Snažíme se otěhotnět :-)

Jo já bych taky udělala pár věcí jinak. Ale né všechno se dá ovlivnit. Můj největší omyl byl sedmiletý vztah, který zkončil nevěrou ze strany přítele. Nejhorší bylo, že no nás chtěl obě a nemohl se rozhodnout, tak jsem to vyřešila za něj a utla to. Nejsem ten typ, co se rád dělí 😛 . Pak jsem se z toho dlouho vzpamatovávala, přišel roční vztah, který zkončil větou „beze mě ti bude líp“ a já byla zase na dně. Pak jsem potkala „Božského“ 🙂 . A odteď bych to změnila. Když jsme spolu byli rok, začali jsme o mimi, vlastně přítel, že by mu vůbec nevadilo už nějaké mít. Já si ale říkala, jsme spolu teprve rok, ani spolu nebydlíme, tak počkáme a uvidíme jak to půjde dál. Loni v říjnu přišla žádost o ruku 😀 . Prý jsem někde na večíru říkala, že nejdřív „kostel a potom postel (děti)“ a tak že by si mě rád vzal. Samozřejmě jsem řekla ano, ale to už jsem věděla, že i bez svatby bych s ním chtěla mít děti. Kdybych už tenkrát vysadila HA, mohlo být všechno jiné. Jenže já jsem si svatbu chtěla užít a nechtěla jsem se vdávat těhotná. Už tak první reakce okolí, včetně rodičů byla A VY MUSÍTE. Tak jsme se v červenci 2010 vzali. Já měla ještě 3 platíčka prášků, tak jsem coby spořivá dívka (přeci je nenechám projít) všechny sezobala a dál už to znáte ….
V únoru to budou 3 roky od toho co jsme se seznámili a kdybych tenkrát věděla, co vím dneska, mohla jsem být třeba už těhotná …..

Šárko, když jsem četla tvůj příspěvek o 15 letech snažení, tak jsem si říkala, že to asi Bonduelle moc nepotěšíš 🙁 Naštěstí se to pak vyjasnilo 🙂 Nemám ale ráda ty řeči, že je teď v módě mít dítě později, že se řeší kariéra atd. 8o| Jsem na tom stejně jako Bonduelle, prostě nebyl po ruce ten správný potenciální tatínek. Nemyslím si, že bych byla vybíravá, ale požadavky jako slušný člověk, ne kriminálník, s pevným zaměstnáním (ne občas tuhle něco, támhle něco), inteligentní (nemyslím IQ 140, ale také né blbec) a hlavně NEZADANÝ mi přijdou normální. Hlavně s tím posledním je největší problém. Ti správní chlapi do vztahu na stromech nerostou a v krámě je nekoupíš. Jestli jsi našla ve dvaceti toho pravého, tak gratuluji. Já si musela počkat o deset let víc, ale určitě to čekání stálo za to. Třeba Nely studovala vysokou školu, spousta VŠ se nedá dělat dálkově a denní studium s miminkem lze jen za přítomnosti babičky v místě bydliště. Nevidím nic špatného, když chce člověk svoje budoucí děti zajistit tím, že si dokončí vzdělání a zajistí slušné bydlení. Děti takových rodičů pak mají lepší odrazový můstek do života, protože pokud rodiče mají slušnou práci, tak jim budou moci platit VŠ. Všechno souvisí se vším. Já jsem neřešila ani školu, ani kariéru, ani bydlení, toho všeho jsem dosáhla jen tak náhodou při čekání na toho pravého 🙂
Ještě k té psychice. Jedna moje známá pořád nemohla otěhotnět, tak se ve čtyřiceti rozhodla, že podnikne svoji vysněnou dovolenou. Už měla zájezd vyhlídnutý a najednou zjistila, že je konečně v tom. Zájezd zrušila, protože se bála jako těhotná tolik cestovat, ale vůbec toho nelituje, protože má krásnou a zdravou dceru.

Já abych se nevymlouvala na školu nebo tak, já to taky neměla jednoduchý s tím partnerem, my jsme spolu začali chodit až v 24ti letech, v tu dobu už jsem se docela bála, že zůstanu na ocet, teď se tomu musím smát, protože okolo mě jsou samý singl, například mám hodně známých holek, co jsou sami v 35ti letech a to mi tedy přijde hrozný, protože ať je to jakoliv složité, tak se alespoň můžeme snažit, ale představ si Bonduel, že bys teď hledala toho pravého!!!!!!!!!!!! Nebo ty včelko, vím, že máte trable, že musíte chvíli počkat, ale představ si, že bys neměla nikoho a chtěla bys teď dítě a přemějšlela bys do jaký knajpy ho budeš o víkendu hledat:S :S :S , my si prostě jenom počkáme 😀 😛

Bonduellko, já jsem také spořínek, ale byla už jsem na mimi tak natěšená, že jsem poslední platíčko nezačala brát 🙂
Fakt na tom Nely něco bude, protože říct si „nesmím na miminko myslet“ to vůbec neplatí. Jak jsem někde slyšela (myslím že to říkala doktorka Cajthamlová z pořadu Jste to, co jíte) když si budeš opakovat „nesmím myslet na růžového slona“ tak jediná věc, na kterou budeš myslet, je růžový slon 🙁 Ale když hlavu nuceně zaměstnáš něčím jiným (hlavně doma, v práci to člověk nějak zvládá) třeba přestavbou baráku jako my, nebo pořádáním velké rodinné oslavy, tak toho času na přemýšlení moc nemáš. Nejvíc pomáhá manuální práce, když něco dělám „hlavou“, tak mi myšlenky pořád utíkají.

Nelyn dneska jsme někaj naladěný na stejný časový linii 😀 .
No je fakt, že toho pana Božského mám fakt s velkým B. Co si chudák se mnou musí vytrpět mu nezávidím. Hlavně ty moje hystrický stavy a depky, který na mě hlavně večer padaj 8o| . Až se za sebe pak ráno stydím :$ .
Taky se říká, kdo si počká, ten se dočká 😀 😀

koukám časy i témata nám docela seděj 😀
zrovna všera sem si řikala tak mimčo nebude v srpnu, bude určo v záři, dám si ho k svátku pak třeba k narozeninám, vždycky se najde důvod proč ho mít v jinou dobu než TEĎ

aaa nikdo v 14:37??? to je divný

holky a přemejšleli jste, co byste dělaly, kdybyste prostě partnera neměly, bylo vám 35 a chtěly byste moc dítě, já bych si ho asi byla schopná někde udělat (viz. Becker 🙂 ) a neřekla bych mu to nikdy, byl by to tedy risk, ale já strašně po dítěti toužím, tak bych toho asi byla fakt schopná. Takže moje seznamování by nebylo: kolik máš na kontě, ale nemáš žádný nemoci? kolik uplaveš bazénů a tak. 😀 😀 😀