Musím Vám říct, že vybrat jméno pro našeho potomka nebylo vůbec snadné! Jakýkoliv můj návrh jména můj manžel zavrhoval… 🙁 Tak jsem se rozhodla, že vytvořím tabulku se jmény, která jsem ochotná akceptovat a poslala jsem mu ji mailem. 🙂 Bylo v ní 12 holčičích a 10 chlapeckých jmen… Manžel si vytvořil stupnici hodnocení, kde JEDNIČKA znamenala „líbí“, DVOJKA „může být“ a TROJKA „nelíbí“. A tak jedničku dostal Ondřej a Richard a Tereza a Michaela. 🙂 Tak jsem se rozhodla, že to bude Ondrášek a manžel stále trval na Míše. Jenže v tom jsem si uvědomila, že Michalka to být prostě nemůže, jelikož moje mamka má pejska, resp. fenečku Michelle a volá na ni Míši, Míšo atd… No uznejte sami, jak by to vypadalo, kdyby mamka, jako babička, vezla v kočárku Míšu a vedle kočárku by poskakovala taky Míša, jenže čtyřnohá… 🙂 To ale manžel nechtěl vůbec uznat, tak jsem po dlouhém přemlouvání a už pak i vyhrožování 🙂 , že hlásit v porodnici jména budu stejně já a že pokud nebude souhlasit s Terezkou, nahlásím Dorotku, kterou jsem původně nejvíce chtěla, přistoupil na Terezku. 🙂 Největší legrace je ale v tom, že jsme s jistotou věděli, že to bude chlapeček a dohadovali jsme se o holčičí jméno… 🙂 Nakonec se nám s velkým zpožděním narodil Ondrášek a má spoustu všelijakých přezdívek… Jo a jak to bylo s Žaboslavem a Tomislavou? No, prostě jsme nechtěli nikomu prozradit vybraná jména pro potomka, tak jsme všem říkali, že chlapeček bude Žaboslav, po mamince (manžel mi totiž říká Žabičko):) a holčička Tomislava po tatínkovi (manžel je Tomáš). A víte, že nám to tchyně věřila? Dokonce z toho byla smutná, jak prý bude vypadat před známými a sousedy? 😛 Takže se jí pak ulevilo, až zjistila, že se nám narodil krásný, 4,1 kg těžký a 52 cm dlouhý Ondra, který má už tři měsíce a dělá nám všem radost.
a poslední změna proběhla 2 měsíci.