Manžel byl u porodu obou holek. U první mě musel přemlouvat. Měla jsem strach, jak se bude tvářit na mě v bolestech, na krev a vše okolo a taky na to, jak se já budu chovat. Nevěděla jsem, jak zvládnu bolesti, jestli třeba nebudu vyvádět, epidurál ještě v té době běžně nedávali…………..no nakonec šel a zvládli jsme to oba a bez vyvádění 🙂 .
U mladší dcery jsem byla fakt ráda, že tam byl. Byl to rychlý porod, ale ne překotný. Bolesti jsem neměla nějak velké, až když mi píchli vodu, to se rozjelo. A musím pořiznat, že bych byla jednou z těch maminek, která by asi porodila na záchodě. Dostala jsem hrozné bolesti a vypadalo to ještě na dlouho, manžel se ani neptal a šel se zeptat sestry, jestli mi nemůžou dát nějakou injekci. Musel to povolit doktor. Po jeho příchodu a vyšetření už mi nic nedali, že za chvíli půjdeme na sál, že to jde opravdu rychle, já v tu chvíli dostala hrozné tlaky (u starší dcery jsem je neměla), přeskočilo mi něco v hlavě a rozhodla jsem se jít na záchod. Musím říct, že ani manžel mi není schopen vysvětlit, jak jsem se na něj dostala. Představte si frontu: já první, přede mnou porodní asistentka, za ní doktor, manžel a úplně za nimi ten záchod – všichni jsme stáli v uličce. A já se na ten záchod OPRAVDU dostala. No, porodní asistentka mě tam nenechala a hned mě táhla na sál. Nebít tam ale manžel, který zařizoval injekci ve chvíli, kdy nikdo nečekal, že to půjde tak rychle, asistentka s vámi taky není pořád, tak na tom záchodě…………………………….. . Snažím se si myslet, že bych tam třeba dala ruce nebo bych přelezla sama na lehátko, ale to už nezjistím. Takže jsem ráda, že tam muž byl. Takový rychlý porod bych chtěla i teď. Mám ale strach, že to takové nebude. Co jsem mluvila se známými, tak třetí porody byly pěkná chuťovka. :S
