Bonding – láska na první dotek

Vzájemné láskyplné pohledy z očí do očí, teplo milující náruče, nahá kůže na kůži. Tak začíná jeden z nejpevnějších vztahů na světě. Vztah mezi maminkou a jejím miminkem. Lze ho označit anglickým pojmem bonding, který doslova znamená lepení, případně můžeme použít české ekvivalenty jako sepjetí či připoutání. Jedná se o budování základních emočních vazeb mezi matkou a dítětem.

Mateřské pouto vzniká kontaktem kůže na kůži

Základy tohoto pouta se většinou začínají utvářet už v těhotenství. V období těsně po porodu však nastává citlivá doba, kdy dochází přímo k hormonálnímu výbuchu lásky.

„Dítě a matka jsou několik hodin po porodu hormonálně skvěle a neopakovatelně nastaveni o sebe vzájemně pečovat a zamilovat se,“ vysvětluje klinická psycholožka Michaela Mrowetz, která je nejen významnou propagátorkou podpory bondingu, ale také spoluautorkou zatím jediné české knižní publikace s tématem podpory rané vazby. 

Pokožka dítěte je brzkým kontaktem s matkou obsazována jejími bakteriemi, ke kterým má matka protilátky v mateřském mléce. Takže kontakt kůže na kůži usnadňuje nejen emocionální, ale i fyziologickou adaptaci matky a dítěte,“ popisuje Michaela Mrowetz výhody pobytu nahého novorozence na nahém těle matky. Dítě se takto lépe adaptuje na prostředí mimo dělohu, má menší neurologické potíže a v pečující náruči své matky se cítí v bezpečí.

Podpora kontaktu s miminkem je podporou emočního zdraví 

Ženy, které mají po porodu podporu, aby byly se svým miminky, lépe hodnotí průběh porodu a také se lépe vyrovnávají s porodními bolestmi. Mnohem vnímavěji se chovají ke svým dětem, chápou signály, které jim miminko vysílá, lépe se orientují v příčinách jeho pláče, zažívají méně problémů s nástupem laktace a kojí déle. Matky v menší míře trpí pocity poporodní úzkosti, lépe zvládají stres spojený s péčí o dítě a častěji prožívají mateřství jako radost.

Podpora bondingu 

K navázání kontaktu mezi matkou a dítětem a ke vzniku vzájemného vztahu vždy nakonec nějakým způsobem dojde. Bonding jako proces proběhne za každých okolností. K tomu, aby se využila neopakovatelná chvíle, kdy jsou maminka a miminko biologicky nejpřipravenější se na sebe vzájemně navázat, je třeba využít doby po porodu k efektivní podpoře těchto přirozených procesů. 

„Jde o to, abychom co nejkvalitněji dítě s matkou přilepili k sobě,“ objasňuje roli zdravotníků v podpoře rané vazby Michaela Mrowetz. 

Podpora bondingu je důležitá nejen pro děti zdravé, ale je nezbytná a v jistém smyslu ještě důležitější u dětí nedonošených, nemocných či dětí narozených po vyvolávaném nebo operativním porodu. Právě vzájemný kontakt pomáhá léčit emoční i fyzická zranění vzniklá v důsledku porodu. Podpora bondingu je přitom možná vždy a za všech podmínek, a to i po porodu císařským řezem

Pečující doteky a kontakt s maminkou pomáhají dětem narozeným předčasně či miminkům, která potřebují zvláštní péči. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo mají aspoň čichový kontakt s vůní maminky.

Kroky k podpoře bondingu

„Ihned po porodu by mělo být nahé neumyté děťátko položeno na břicho matky,“ popisuje nezbytné kroky pro efektivní podporu bondingu Michaela Mrowetz. „Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu.“

Matka a novorozenec tvoří jednu neoddělitelnou jednotku, všechna standardní ošetření lze provést na těle matky. Po porodu by dítě mělo v těsném kontaktu s maminkou bez přerušení a odnášení pryč zůstat minimálně první dvě hodiny, lépe dvanáct hodin. 

Zdravotníci však často argumentují tím, že si žena po porodu potřebuje odpočinout a načerpat síly k péči o miminko, o které se zatím postarají dětské sestry. „Pokud necháme miminko stále s maminkou, vidíme, že žena lépe zvládá únavu, neprožívá ji jako stres,“ namítá Michaela Mrowetz. „Pokud však kontakt matky s dítětem narušíme, stimulujeme tím vlastně situaci, která by v přírodě nastala pouze tehdy, kdy by matka o potomka přišla. Hladina hormonů poklesne, žena se cítí unavená a má potřebu spánku. Přirozený proces je narušen.“ 

Čtěte také:

Následky separace a jejich náprava

Narušení kontaktu mezi maminkou a jejím dítětem, tedy jejich separace přináší své důsledky. Ty se nemusí projevit vždy a nemusí se také projevit hned. 

„Některé maminky, které svoje miminko po porodu neviděly, reagují velmi úzkostně a popírají možné důsledky jejich oddělení. Tímto postojem může být jejich chování k dítěti narušeno. Oddělování jim přijde normální a obhajují ho, ačkoliv vnitřně mohou cítit něco jiného,“ objasňuje možné následky separace Michaela Mrowetz. 

Může se také stát, že si ženy následky oddělení připustí a začnou trpět pocity viny nebo se u nich rozvine posttraumatická stresová porucha. Často se pak chovají ke svým dětem hyperprotektivně nebo je naopak odmítají. 

Děti, které byly po porodu od maminky odděleny, mohou mít problémy s poporodní adaptací a dýcháním. Častěji pláčou, jsou v napětí a hledají mateřskou náruč. Pokud ji nenajdou, brzy se unaví, rezignují a usnou.

„Náprava separace spočívá vždy v kontaktu, tedy v dodávání toho, co na začátku chybělo,“ nabízí Michaela Mrowetz cestu k řešení situace, kdy podpora bondingu neproběhla zcela optimálně. „Maminka by měla dopřát svému dítěti co nejčastěji kontakt kůže na kůži, a to kdykoliv po porodu. Hodně se s ním mazlit, společně se koupat, často se ho dotýkat, spát s ním v jedné posteli. Mazlením a projevy lásky nemůžeme dítě rozmazlit. Naopak mu dáváme do života základní jistotu, že je milováno.“

Podpora bondingu jako dárek do života

Podpora bondingu sama o sobě nikomu nezaručí bezproblémové rodičovství. Je však cenným dárkem do začátku, protože právě vzájemný kontakt usnadňuje dítěti start do života a matce zase počátek mateřství. Platí zde to, co v každém jiném vztahu – zamilovanost nám dává energii a činí věci snazšími. A to se týká nejen nočního vstávání a kojení, ale i dalších mnohdy náročných situací spojených s péčí o dítě a jeho výchovou. 

Nabízí-li nám příroda takovýto úžasný dar, nebylo by škoda ho nevyužít? 

5.4.2016 12:00| autor: Gaurí Chrastilová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist