Home office

Druhý díl seriálu ze života za časů koronaviru, tentokrát o tom, jak moc rádi trávíme veškerý čas s tím, koho máme rádi.

 

Po deseti dnech vládou omezeného volného pohybu osob chodilo do práce podle statistik jen 40 % lidí. Zbylých 60 % bylo buď na ošetřovačce s dětmi nebo na home office. Práce z domova potkala i naši rodinu, a tak jsme v bytě se psem a miminem, které objevuje svět všemi smysly, byli najednou čtyři. Ono obecně by to asi takový problém nebyl, Tatínek už se dávno od nás odstěhoval do jiného pokoje, ve kterém postupně kupil věci osobní potřeby, oblečení, nádobí, odpadky a jiné (ne)zbytnosti, ale bohužel tento pokoj opouští i v „pracovní době“ a narušuje naše zavedené pořádky.

Přibližně od deváté ranní na každé zaplakání reaguje „copak, copak“, regulátory teploty u radiátoru se záhadně otáčí doprava a než mě začne polévat horko, dítě zažívá slušnou saunu, s hraním s pivními lahvemi máme definitivně šmitec a podlahu po vytření saponátem musím ještě přetírat čistou vodou. Na okně máme místo jarních květů, jako sousedky pod námi, odpadkový koš, aby na něj dítě nesahalo, přestože jsem ho důkladně umyla. A tak místo abych měla méně práce, když jsme teď na obstarání domácnosti dva, jí mám dvakrát tolik, protože musím dbát na extrémní hygienu dle Tatínkových požadavků a také produkovat obědy a snídaně a v neposlední řadě pečivo, protože už víte, jak je to u nás s nakupováním.

Mám ráda samotu, svůj klid, a za normálních okolností by mi asi omezení volného pohybu zase tolik nevadilo. Do práce jsem jezdila stejně na kole nebo běhala, do podniků jsem moc nechodila a panice v obchodech nepropadám. Na neustálou společnost malé loupežnice jsem si zvykla, psí společnost je dnes už téměř jen radost, ale nový element s vlastní představou o tom, jak by domácnost měla fungovat a jak vypadá péče o dítě, se těžko vejde i do prezidentského apartmá.

Obdivuji všechny rodiny s dětmi školního věku na home office v bytě, které tuto situaci zvládají. Závistivě procházím kolem zahrad, kde se dá množství různých názorů alespoň trochu rozptýlit. Nervozitu zajídám čokoládou a stísněnost po večerech rozpouštím v pivu nebo vínu. Někde jsem četla, že po odeznění koronavirové karanténu budeme: 1.) o deset kilo těžší, 2.) těhotní, 3.) alkoholici nebo 4.) vše výše uvedené. Za mě je to 1.) a 3.) a na tu jedinou možnost, která by mi nevadila, si budu muset případně počkat po odvykačce a dietě, samozřejmě.

9.4.2020 10:41  | autor: Eva Zborníková
Více o tématu: časobědypokoj

Další blogy

Autor nemá žádné další blogy

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist