Porodní plán má smysl

Sofiino těhotenství se blíží ke konci. Její přítelkyně Gaurí ji bude doprovázet k porodu. Společně sestavily porodní plán. Jak to probíhalo? Proč psát plán pro proces, který se naplánovat nedá?

Přemlouvání miminka nakonec slavilo úspěch. Po silvestrovské noci, kterou jsme společně se Sophií oslavily v kruhu přátel a našich partnerů a potomků, se chlapeček v Sophiině bříšku rozhodl přetočit hlavičkou dolů. „Doktor říká, že nic nebrání tomu, abych se pokusila rodit vaginálně,“ radovala se Sophie po pravidelné návštěvě svého gynekologa, která proběhla záhy po Novém roce. „A můžeme se konečně pustit do psaní porodního plánu,“ ulevilo se mi.

Jak jsem se stala doprovodem k porodu

Tak jsme se hned první lednový týden sešly znovu, u Sophie doma. Zatímco si moje dcery hrály se Sophiinou dcerkou, vytáhly jsme tužky, papíry a hlavně knihu Bonding – porodní radost, která se nám měla stát předlohou pro sestavení dvou variant porodního plánu – pro vaginální porod i pro porod císařským řezem.

„Jen doufám, že ten druhý porodní plán píšeme jako formalitu,“ zasnila se Sophie. „Ani nevíš, jak moc se těším, že prožiju skutečný porod, ne operaci jako minule. Dokonce se těším i na tu bolest, protože ta k tomu prostě patří a já si ji hodlám užít,“ smála se a já jsem jí rozuměla, protože bolest u porodu je jediná bolest na světě, která mi přijde účelná a smysluplná.

K čemu je porodní plán

Vzpomněla jsem si, jak mi v dobách mé bezdětnosti přišlo psaní porodního plánu legrační. Jako kdyby se dal porod naplánovat, ušklíbala jsem se tehdy. Jenže teprve po svých vlastních porodech jsem pochopila, že porodní plán není totéž co jízdní řád nebo plánovací tabulka, ale že je především prostředkem komunikace mezi rodičkou a zdravotníky. Je také dokumentem, kde rodička vyjadřuje svoje přání, která by měl ošetřující personál respektovat a přihlížet k nim. A v neposlední řadě je také sestavení porodního plánu způsobem, jak si sama žena může před porodem ujasnit svoje priority a očekávání.

Co je důležité – být s miminkem

Usoudily jsme, že úvod porodního plánu tedy můžeme formulovat asi takto: Vážení lékaři, sestry, zdravotníci. Zvolila jsme porod v porodnici v Neratovicích, protože si vážím Vaší profesionality a Vaší práce. Předem Vám děkuji za veškerou péči a pomoc. Zároveň prohlašuji, že přijímám veškerá rizika spojená s našimi přáními. V případě ohrožení zdraví či života matky nebo dítěte se budu bezvýhradně řídit Vašimi pokyny.

Tento úvod se dobře hodí pro obě verze porodního plánu, stejně jako dodatek, který Sophie považuje za důležitý: Prosím o maximální podporu kontaktu kůže na kůži. Miminko si přeji mít celou dobu u sebe (nebo v případě císařského řezu, aby bylo v maximálním přímém kontaktu s jedním z rodičů).

„To už spíš přežiju, když se porod nevyvede podle mých představ,“ uvažuje Sophie, „než abych musela znovu zažít to, co poprvé. Tehdy jsem svoje miminko viděla jen chvilku po porodu, nebo spíš po vybavení z břicha… a to jsem se ani nestihla pořádně podívat. A pak mě převezli na JIP a malou jsem k sobě dostala až druhý den. Sice se naštěstí hned přisála, ale ten den bez ní byl hrozný.“

„Nikomu ho nedáme,“ ujišťuji Sophii a možná tak trochu i sama sebe, neboť ne všichni zdravotníci umí správně podporovat vznik rané vazby mezi maminkou a jejím miminkem.

Klystýr, holení, tlumení bolesti, nástřih hráze…

Pak se trochu zapovídáme o bondingu, o tom, jak se narodily naše dcery, o zdravotnictví obecně a nakonec nám debata sklouzne k tématům, které s porody na první pohled příliš nesouvisí (jako třeba takzvaně alternativní možnosti léčby a zdravý životní styl).

A mezi řečí si Sophie dělá další poznámky. Příprava na porod jako holení a klystýr v ní paniku nevzbuzují. Díky tomu zjistíme, že máme další společnou úchylku, a to oblibu terapeutického užívání klysmatu.

Tišení bolesti si Sophie přeje pomocí nefarmakologických metod. Její zásoby aromatických olejíčků se nám budou hodit, stejně jako to, že se Sophie věnuje masážím. To mi připomíná, že si od ní budu muset vzít rychlokurz těhotenského masírování.

Dále do porodního plánu poznamenáváme, že Sophie chce mít možnost jíst a pít podle potřeby a že si přeje, aby po celou dobu porodu měla v co nejvyšší míře možnost volného pohybu.

Především chce ponechat porodu jeho vlastní tempo a nijak ho neurychlovat, ať už podáváním léků nebo umělým protržením vaku blan. Svými pocity by se ráda řídila i během vypuzovací fáze, kdy dává přednost tlačení dle potřeby před řízeným tlačením.

Rozhodně si nepřeje epiziotomii. „Tentokrát bych se ráda obešla bez toho, aby si do mě u porodu někdo říznul,“ komentuje to a chvíli se bavíme o možnostech, jak chránit hráz u porodu před poraněním. Sophie je o něco větší fanoušek preventivní masáže hráze před porodem než já. Zato se obě shodneme, že pokud žena tlačí svým tempem a v poloze, ke které sama dospěje na základě svých pocitů, je riziko natržení mnohem menší než riziko nástřihu, pokud žena leží na zádech a tlačí v poloze „na žábu“.

Ošetření novorozence

Nakonec přidáme několik odstavců o ošetření miminka. Sophie zdůrazní přání, aby bylo dítě ošetřeno na jejím těle nebo v těsné blízkosti a aby nebylo nikam odnášeno. Nepřeje si, aby zdravotníci miminko myli, stačí je otřít a poté zabalit do přinesených ručníků.

A červeně podtrhává: Veškerá vyšetření a ošetření novorozence provádějte prosím za přítomnosti jednoho z rodičů, a to po předešlé konzultaci o nutnosti vyšetření či zákroku.

„A teď už to jen přepsat na čisto,“ oddechne si Sophie s pocitem dobře odvedené práce.

„Teď už to jen zkonzultovat s porodníkem a neonatologem,“ připomínám jí, protože žádný porodní plán nebude fungovat, pokud na něj v porodnici nebudou brát ohled.

O porodním plánu s porodníkem z jihlavské porodnice

Poslechněte si, co o porodním plánu říká zkušený porodník profesor MUDr. Aleš Roztočil, CSc. Proč je pro lékaře přehledně sepsaný porodní plán dobrým vodítkem.

Porodní plán v případě vaginálního porodu (hlavní body)

  • Holení, klystýr – ano
  • Tlumení bolesti – pouze nefarmakologickými prostředky (aromaterapie, pobyt ve sprše, gymnastický balón, masáže…)
  • Preventivní zavedení kanyly – ne
  • Amniotomie – ne
  • Jídlo a pití během porodu – ano
  • Monitoring plodu – v co nejmenší nutné míře s co nejvyšší mírou zachování možnosti pohybu
  • Pohyb a porodní poloha – volný pohyb, možnost měnit polohy dle potřeby, a to i během druhé doby porodní
  • Tlačení – spontánní
  • Epiziotomie – ne
  • Po porodu – přiložit miminko ihned, ještě s nepřestřiženým pupečníkem
  • Pupečník – nechat dotepat
  • Ošetření miminka – miminko po porodu nikam neodnášet, ihned po porodu neměřit a nevážit, podpořit bonding v co největší míře

Porodní plán v případě císařského řezu

  • Epidurální či spinální analgezie – ano
  • Narkóza – jen v případě komplikací
  • Ošetření miminka – ihned po vybavení miminka je ještě před ošetřením ukázat rodičům, dítě neodvážet k adaptaci na sesternu, ale ponechat je stále s rodiči (s doprovodem)
26.1.2012 4:26 | autor: Gaurí Chrastilová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist