Očkování během těhotenství a v době kojení

Normální těhotenství představuje zcela ojedinělý vysoce ucelený a stále se vyvíjející imunologický stav, ve kterém dochází souhrou imunitního, hormonálního a centrálně nervového systému k rozvoji imunitních reakcí.

Složitými vzájemně působícími regulačními mechanismy dochází k rozvoji a dozrávání plodu. Složitý imunologický mechanismus ve zcela zdravém jedinci bdí nad rozpoznáváním vlastních a cizích tkání, organismů, buněk a navíc to, co organismu škodí a nepatří do něho, zpracovává, zneškodňuje a vylučuje.

Imunita matky

Plod v matčině těle přežívá přesto, že oplozená mateřská buňka je z poloviny otcova původu, což pro matku představuje cizorodé látky. K ochraně plodu proti útokům matčiny imunity slouží nesmírně složitá soustava řídících mechanizmů uvnitř dělohy, a pokud vše probíhá správně, matka donosí plod bez komplikací, a porodí zdravé dítě.

Rizikové infekce

Žena by před otěhotněním měla znát svůj imunologický stav vzhledem k rizikovým infekčním onemocněním. To znamená vyšetření indikátorů virové hepatitidy typu B, sérologii syfilis (tato vyšetření se v České republice standardně provádějí), zarděnek, toxoplasmózy, cytomegalovirové infekce, ale také spalniček a příušnic. Některým nákazám lze předejít preventivně očkováním, zejména proti zarděnkám a proti virové hepatitidě typu B.

Lékař očkující těhotnou ženu by měl zvážit tato hlediska:

  1.  Těhotenství posouzené gynekologem musí být fyziologické, při sebemenším náznaku rizikového těhotenství je nutné od očkování ustoupit.
  2.  Před očkováním těhotné ženy by se mělo dbát na zvážení možného rizika imunizace vzhledem k riziku způsobeného případným infekčním onemocněním.
  3.  V době očkování nesmí existovat pro těhotnou ženu žádná kontraindikace pro podání příslušné vakcíny.
  4.  O tom, zda očkovat nebo neočkovat těhotnou ženu před cestou do exotické krajiny napomáhá rozhodnout známá dlouhodobá epidemiologická situace cílové oblasti.
  5.  K očkování těhotné ženy je nutné přistupovat individuálně.
  6.  Rozhodujícím faktorem pro očkování je charakter vakcíny. Živé oslabené vakcíny nejsou většinou pro těhotné ženy doporučovány. Inaktivované, subjednotkové vakcíny virové, bakteriální a anatoxiny se mohou těhotným ženám podávat po zvážení individuálních hledisek odborným lékařem.

Často se v příbalové informaci nebo v SPC očkovací látky uvádí, že klinická studie sledující bezpečnost a účinnost očkování příslušnou vakcínou nebyla u těhotných žen prováděna, ale že z dosažených zkušeností není znám vliv očkování na plod. V příbalových letácích inaktivovaných vakcín se obvykle setkáváme s touto informací: všeobecně je riziko poškození plodu po podání inaktivované vakcíny považováno za zanedbatelné.

23.2.2009 12:37| autor: Marek Petráš

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist