Těhulka Live! Tereza: Konečně venku!

Dva týdny karantény za námi. Korona s téměř žádnými příznaky taky a můžeme konečně ven. Tomáš vyrazil hned ráno do práce a já zpomaleným tempem se přesunula jen do pracovny mezi ložnicí a kuchyní jako obvykle. Vlastně jsem se tak vyzevlila, že se mi najednou už nic nechtělo. „Musela“ jsem dojít akorát večer na kosmetiku. Hezký start zase života venku. Ještě by to chtělo nějakou dobrotku na večeři, kterou si neuvařím sama. S Tomem jsme si zase naplánovali natřískaný týden, takže jsem ho čekala v Ostravě na fakt velkém burgeru, než mě vyzvedne a pojedeme směr Rakousko.

Doporučuju nejíst velké porce, když už se mimino zvětšuje. Asi to bylo i tím, že jsme v koroně jedli fakt málo, takže když jsem zfutrovala celý hambáč a ani se s Vladimírem nerozdělila, bylo mi pěkně blbě až do brzkého rána, kdy jsme dorazili na spací mýtinku za Vídeň dle naší punk appky Park4night. Taky se mi pokazila lehce schopnost spaní, kterou jsem si v karanténě docela nacvičila. Ráno jsem fakt nebyla ready hrát celý den golf. Ještěže Adamstal má povinné buginy. Je to hřiště zašité v horách a mezi jamkami jsou dlouhé přechody do kopce, takže se musí jezdit povinně na golfových autíčkách. Bříško se mi už lehce nafouklo, ale pořád můžu nosit své golfové kraťasy, akorát jsem si z nich vyndala pásek. Při hře mě těhotenství nijak neomezuje, jen když se vydávám v tempu dohledat míčky v kopci. To pak funím jako na Kilimanjaru. Dokonce jsem asi podala svůj dosavadní nejlepší výkon. Jen pravidla byla nastavena tentokrát jinak, takže jsem bohužel neměla šanci vyhrát. Taky jsme se s Tomem nedokázali dvě hodiny v autě bavit o ničem jiném. Já jsem se vztekala, protože jsem přece měla vyhrát. Ach ta moje soutěživost! Ale vyhrál Tom, takže je to v rodině. Pozdě večer jsme dorazili do mini vesničky Morkůvky za kamarádkou, která přiletěla na výlet z Kanady. Zase jsme táhli přes půlnoc. Už to moc nezvládám to ponocování. 

Nakonec jsem si z toho tempa uhnala rýmičku. Zase. Rozhodla jsem se být rozumná a myslet na mimino, takže jsem ve čtvrtek zrušila všechny své aktivity a proležela celý den v posteli, i když s noťasem. Práce přece nepočká! Taky jsem zrušila svoji víkendovou účast na výšlapu na Rozsutec a odpočívala. Nebo tedy, jak se to vezme. Odpočívala jsem do soboty, kdy jsem se rozhodla využít krásného víkendu a toho, že Tom na mě nemá čas a odjela na výlet do Prahy. Zde jsem si užívala krásného počasí a taky se “cvičila” na roli matky se svýma zkušenějšíma kamarádkama, které děti mají. Dostávám od nich cenné rady a taky už mám nabalenou tašku s prvníma hadýrkama pro Trevora. Asi mu budu muset pořídit komodu. 

Jsem na přelomu 24. a 25. tt  a mám za sebou další kontrolu na gyndě (chodím tam co měsíc). Brali mi krev, kdy jsem nemusela přijít na lačno, ale já si ty instrukce nemapatuju, a dostala žádanku na testy těhotenské cukrovky. Tyto testy se standardně dělají mezi 25. a 28. tt. Pan doktor mě i Trevora zkontroloval. Placenta se mi vytáhla sice jen o milimetr (pořád je nízko), ale stále máme čas, aby se posunula. Taky je zatím koncem pánevním, ale vzhledem k faktu, že stále metá přemety, může to být co půl hodiny jinak :-).

V neděli jsem se rozhodla pro delší procházku Prahou ve svižném tempu. Snažím se pořád udržovat v kondici a nelemřit na gauči. Obecně mám problémy s opětovně se projevující křečí v pravém lýtku (před těhotenstvím jsem nevěděla, co to křeč je), takže mým nej kámošem je často Magnosolv. Následně, jak se snažím ulevovat pravé noze, se mi blokuje pravá kyčel, která dokáže být dost bolestivá. Naštěstí oba tyto neduhy se dají rozcvičit. Na křeč je nejlepší flexovat chodilo a na kyčel jógová pozice “happy baby”.  Tato pozice je “velmi sexy”, ale pomáhá. 

V neděli mě dojel Tomáš na Náplavku. Strašně se celý večer culil, jako by něco proved. Ne – auto nenaboural. Ve videu se koukněte, co se mu povedlo. 

Tereza právě prožívá 24. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: Profimedia.cz