Diskuze

Nevím, jestli si můj příspěvek k článku přečte zrovna Markéta, která dotaz pokládala, ale po přečtení dotazu a odpovědi mě napadlo připojit sem pár nápadů třeba i pro ostatní čtenářky. Jsou to moje postřehy psycholožky a hlavně maminky 8měsíční dcerky. Problém u Markéty a její dcery je v tom, že opravdu žádný řád v kojení nemají a je pravda, že si ho měly zkusit udělat dříve. Ale rozhodně bych to nevzdávala ani teď, i když je pravda, že v 10 měsících jsou děti náchylnější na změny a bude se jim možná déle vzpírat. Dokážu si totiž představit, jak to musí být pro Markétu vyčerpávající, ale podle mého názoru by pro její dceru bylo více traumatizující okamžité odstavení ze dne na den než zavádění „řádu“ v kojení (a až se nakonec Markéta rozhodne odstavit, tak se stejně doporučuje pomalý postup). To, co popisuje Markéta, jsem se svou dcerkou taky zažívala zhruba do tří měsíců. U nás tento problém vznikl z mé představy, že miminko, které je nasycené, se samo pustí bradavky a tím pádem budu vědět, že je najezené a můžu ho uložit ke spánku. Jenže moje dcera byla v tomto výjimkou a tak se stalo, že jsem ji měla u prsu téměř non-stop. Po několika dnech mi došlo, že se někde stala chyba, tak jsem počkala hruba do tří měsíců (které byly mimochodem hodně náročné) a začala jsem ji to „odnaučovat“. Tři měsíce věku dítěte se považují za jakousi hranici, kdy je dítě schopno zvládnout odnětí něčeho příjemného (i když to bude samozřejmě mírně frustrující) a dokáže se i poměrmě rychle „učit“. Dětem je od přírody příjemné sát a cítit blízkost a teplo maminky (dříve to byla otázka jejich přežití, mají to proto vrozené). Sáním si děti řeší svoje „bolístky“ (např. spojené s kolikami) a hlavně se u prsu uklidňují. Markéta by si tedy nejdřív měla promyslet, čeho by chtěla dosáhnout (např. že za 24h bude malou kojit 4x a že bude usínat sama ve své postýlce) a toho se potom držet celou dobu. Kdykoliv uvidí, že dcerka už nesaje nebo se jí klíží víčka, tak kojení ukončit, neustoupit a něčím ji třeba zabavit. Před spaním je dobré udělat nějaký pravidlený rituál a po nakojení jí uložit do postýlky, pohladit a odejít. V případě pláče je potřeba dítě podporovat a chodit za ním v nějakým pravidelných časových odstupech, aby vědělo, že je mu maminka na blízku a že není opuštěno. Markétina dcera si totiž spojila spaní se sáním prsu a jinak usínat neuměla a kdykoliv se v noci probudila, chtěla se znovu uspat prsem. A tím, že se jí prso odepře, dá se jí tak prostor proto, aby si našla nějaké své způsoby uspávání (třeba sání palečku,převalení na bok nebo muchlání deky). V 10 měsících už děti v noci hlad opravdu nemívají a časté noční buzení je většinou zapříčiněno tím, co jsem popsala výše. Je pravda, že to bývá několik náročných dnů a nocí (u nás to bylo max. 5 dnů), ale výsledek je spokojené dítě (které se tak vyspí mnohem lépe) a spokojená a hlavně odpočatá maminka. V případě tohoto postupu bych také ještě doporučila, aby maminka dopřála dítěti víc fyzického kontaktu (mazlení, masáže atd.) než kdykoliv dřív, aby si tu blízkost při sání mohlo vynahradit. Desetiměsíční dítě se také tak postupně připraví na pozdější celkové odstavení (které probíhá v podstatě podobně) a osamostatňování se a prozkoumávání světa kolem, které je spojené se samostatnou chůzí a fyzickým vzdalováním se od matky (což je součástí přirozeného vývoje). Vím, že jsem nenapsala nic nového a na spoustě webových stránek se dá najít spostu dalších a jiných informací, ale chtěla jsem napsat svůj názor, který vychází jak z teorie, tak z praxe. Je ale důležité vzít v potaz, že každé dítě je jiné a nejlepší „rada“ je stejně mateřský instinkt:0)