Odběr plodové vody, neboli amniocentéza

Často diskutované téma a obávaný zákrok jménem aminocentéza. Nebude to bolet? Nemůže to miminku ublížit? Co když bude výsledek pro nás nepříznivý? A mám vůbec na toto vyšetření jít? Sepsali jsme pro vás zásadní informace.

shutterstock_1464501146-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock

Co je to amniocentéza?

Amniocentéza je vyšetření, při kterém se z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Cílem tohoto vyšetření je včas diagnostikovat eventuální chromozomální abnormality plodu a předejít případnému zklamání rodičů z narození nevyléčitelně nemocného či těžce postiženého dítěte.

V jakých případech se amniocentéza provádí?

Odběr plodové vody se neprovádí všem těhulkám plošně, ale pouze těm, u kterých z nějakého existuje zvýšené riziko, že by děťátko mohlo mít genetickou nebo vývojovou poruchu.
Mezi tyto důvody patří například:

  • věk matky vyšší než 35 let
  • věk otce vyšší než 45 let
  • pozitivní biochemický screening
  • abnormální ultrazvukový nález
  • riziková rodinná nebo osobní anamnéza – například předcházející porod plodu s chybnou genetickou výbavou (chromozomální aberace).

Jak se odběr plodové vody provádí?

K amniocentéze se zpravidla přistupuje kolem 15.–16. týdne těhotenství, ale možná je i dříve nebo později. Výkon se provádí pod ultrazvukovou kontrolou, kdy si lékař nejprve ověří, jak je plod uložen, zdali má srdeční akci, jak je uložena placenta a množství plodové vody. Vše zaznamená do dokumentace. Poté vydezinfikuje místo vpichu na bříšku a bez místního umrtvení zavede tenkou jehlu do dutiny děložní, kde odsaje potřebné množství plodové vody (cca 20 ml – do tří hodin tělo toto množství opět nahradí). Po celou dobu byste měla vydržet ležet bez pohnutí. Po zákroku vám bude doporučeno zůstat až do večera v klidu a v následujících dnech nic těžkého nezvedat.

Bolí to?

Při zavádění jehly existují dva druhy bolesti. První je ostrá při průchodu jehly kůží a druhá, která může být intenzivnější, přirovnávaná k menstruačním bolestem, při průchodu děložní stěnou. Lékař na obrazovce vidí, kterou vrstvou právě prochází, a proto může předem pacientku upozornit, a tím zmírnit její reakce. Pokud se opravdu hodně bolesti bojíte, řekněte to lékaři a požádejte ho o aplikaci lokálního anestetika.

Čtěte také:

Možné komplikace

Celkové riziko se udává okolo 1 %. Nejčastější komplikací bývá předčasný odtok plodové vody, ke kterému zpravidla dochází do 48 hodin po výkonu. V tom případě je nutná okamžitá hospitalizace. U pacientky se sledují známky zánětu, protože nitroděložní infekce bývají důvodem k ukončení těhotenství. Dále se ověří množství zbývající plodové vody, srdeční akce plodu, popřípadě se krátkodobě podají antibiotika. Důležitý je klidový režim. I při částečném odtoku plodové vody se otvor v plodových obalech může zalepit, a pokud nejsou známky infekce, plod je živý a má dostatek plodové vody, může těhotenství dále zdárně pokračovat. Někdy se ale bohužel stane, že těhotenství sice dále pokračuje, ale v děloze zůstává jen malé množství plodové vody. Pokud tato situace trvá déle než 14 dnů, je plod ohrožen špatným vývojem plic. Je pak na rozhodnutí gynekologa a neonatologa, zda není vhodnější těhotenství ukončit.

Mezi další komplikace patří slabé poševní krvácení, děložní stahy, předčasné odlučování placenty, již zmíněný nitroděložní zánět a vzácně poranění plodu. Tyto komplikace mohou vést k potratu či předčasnému porodu.

Vyšší riziko komplikací, popřípadě ztráty plodu je u matek nad 40 let či u žen, u kterých v minulosti došlo k opakovaným potratům v prvním a druhém trimestru těhotenství. Častější komplikace lze předpokládat také tehdy, když je odebraná plodová voda zbarvená krví. Krvácení v prvním trimestru zvyšuje riziko komplikací až o dvojnásobek. Těhotné s myomatózní dělohou mají až pětinásobně vyšší riziko komplikací než těhotné bez myomů.

Pro ženy v této rizikové skupině je proto mnohem šetrnějším způsobem testování tzv. Prenascan. K tomuto vyšetření totiž stačí běžný odběr krve těhotné. Také se provádí dříve než amniocentéza, již od 10 týdne těhotenství, což dává možnost, v případě pozitivního výsledku, těhotenství ukončit způsobem pro ženu přijatelnějším, tj. interrupcí.

Co se z odebrané vody zjistí?

Získaná plodová voda se vyšetřuje různými metodami. Vyšetření trvá podle typu laboratoře průměrně 14-21 dní (u metabolických poruch 6 až 8 týdnů). Rozborem je možné mimo jiné zjistit:

  • genetické a chromozómové odchylky (např. Downův syndrom)
  • pohlaví plodu (to je důležité u chorob vázaných na pohlaví, jako je např. hemofilie)
  • dědičné metabolické poruchy (např.: cystická fibróza)
  • vrozené anatomické odchylky
  • stav plodu při inkompatibilitě krevních skupin
  • stupeň zralosti plic plodu

Existuje i rychlá diagnostika zvaná FISH, která může odhalit některé základní odchylky genetické výbavy plodu během několika dnů.

Nelehké rozhodování

Pokud vám lékař amniocentézu doporučí, je jen na vás, zda se ji rozhodnete podstoupit či nikoliv. Z právního hlediska musíte na souhlas s odběrem podepsat pozitivní revers, a v případě, že nesouhlasíte, negativní revers. Každá těhulka může mít ke svému rozhodnutí jiné důvody, ale nejčastější pro i proti jsou tato:

Důvody pro amniocentézu:

  • S vysokou pravděpodobností se dozvíte, že je vaše děťátko v pořádku a po zbytek těhotenství budete v klidu.
  • Pokud by se přece jen zjistilo nějaké postižení plodu, budete mít čas si o něm všechno zjistit a předem se na ně připravit, případně se rozhodnout pro ukončení těhotenství.
  • V některých případech je při včasném zjištění problému možné učinit taková lékařská opatření, která hrozící potíže zmenší.

Důvody proti amniocentéze:

  • Riziko komplikací či potratu po odběru plodové vody je sice minimální, ale přece jen existuje…
  • Pokud jste si s partnerem jistí, že se budete chtít postarat i o jakkoliv nemocné či postižené dítě a na potrat byste nešla, je pro vás amniocentéza zbytečná.
  • Příznivý výsledek vyšetření plodové vody nedává stoprocentní jistotu, že se narodí zdravé dítě, protože ne všechny defekty a malformace jsou takto zjistitelné.
  • V ojedinělých případech se naopak může stát, že se i přes pozitivní výsledek odběru děťátko nakonec narodí zdravé.
  • Čekání na výsledek je velmi dlouhé a stresující.

Jak amniocentézu lépe zvládnout? Pomoci může homeopatie

Dobrým pomocníkem v této nelehké chvíli mohou být pro nastávající maminku homeopatika. Pomocí vhodné homeopatické léčby lze totiž minimalizovat stres, který odběru plodové vody předchází i úzkost a obavy ze samotného zákroku. Velmi stresující je i následné čekání na výsledky vyšetření. Lék, který v tomto období dokáže nastávající mamince pomoci se jmenuje ACONITUM NAPELLUS 15 C.

Další pomocník z řady homeopatických léků se nazývá ARNICA MONTANA 15 C. Minimalizuje poranění v tkáních během odběru a zaručuje jejich zdárné hojení.

Doporučené užívání:


ARNICA MONTANA 15 C

  • 5 granulí ráno před zákrokem
  • 5 granulí ráno v den zákroku
  • 5 granulí každé ráno po zákroku do vybrání balení

ACONITUM NAPELLUS 15 C

  • 5 granulí večer před zákrokem
  • 5 granulí večer v den zákroku
  • 5 granulí každý večer po zákroku do vybrání balení

Homeopatické léky se rozpouštějí v ústech. Doporučován je časový odstup od jídla cca 15-20 minut.


Odborný garant textu www.svethomeopatie.cz. 

Další vyšetření během těhotenství

V průběhu těhotenství musí žena absolvovat celou řadu různých vyšetření. Poslechněte si, která základní vyšetření jsou součástí běžné péče o těhotnou ženu, a která další se provádí v případě podezření na možné genetické abnormality.

26.9.2019 12:25 | autor: Redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist