Chci kluka a narodila se mi holka, co s tím?
Těšili jste se na holčičku a narodil se vám kluk nebo naopak? A zklamání je větší, než si dokážete připustit? Poradíme vám, jak se s tím vyrovnat.
Co nejdříve po porodu, jakmile je to možné, chovejte své dítě v pozici „nahé tělo dítěte na nahé hrudi rodiče“. Je to pozice, která pomáhá rodiči i dítěti intenzivnější prožívání toho druhého.
Je také důležité probrat sám se sebou důvody, pro které jsem si víc přál, aby se narodilo jiné pohlaví.
Zdroj: archiv redakce
Kluci to mají lehčí
Pokud jsou to důvody toho typu, že si rodič myslí, že chlapci to mají v životě jednodušší, nemají porodní bolesti, jsou lépe finančně ohodnocení ve světě práce …, nelze na to odpovědět jinak, než že je to většinou pravda.
Je také zapotřebí hledat, v čem to mají jednodušší a lepší holčičky.
Stará bolest
Mnohdy je ale problém zapeklitější. V případě otce nebo otčíma to může být nějaká velmi negativní zkušenost právě s pohlavím, které se matce narodilo. Tam už je ve většině případů důležitá psychoterapie pro rodiče.
Jeho důvod, proč nechce dané pohlaví, má příčiny někde hluboce uložené. Rodič má starost, aby se jeho negativní zkušenost neopakovala i jeho dítěti. Důležité je, aby rodič tyto své obavy neskrýval, s někým se o ně podělil, aby se s nimi mohlo začít pracovat.
Nepřijal jsem vlastní dítě
Pokud rodič nepřijal své dítě, může se to promítnout do výchovy. Nebere dítě jako partnera, se kterým chce mluvit, hledat kompromisy a řešit jeho situace.
Může být na jedné straně velmi přísný, na druhé straně nedůsledný a život dítěte mu může být lhostejný. Když se narodí další dítě jiného pohlaví, dítě „nechtěné“ trpí rozdíly, které mezi nimi rodič dělá.
Jsem tady!
Může se stát, že dítě zlobí, aby na sebe upoutalo pozornost, aby zaujalo. Takové dítě zpravidla odchází co nejdřív z domu, aby nebylo pod tlakem rodičů.
