Jak zlepšit výslovnost

Šišlání a překrucování slov je u malých dětí mnohdy zdrojem domácího veselí, některá nově vzniklá slůvka obohatí rodinný slovník navždy. Když ale náš předškoláček prohlašuje, že tatínek chodí do pláce a maminta šídí auťo, není to důvod k úsměvu, je potřeba s tím rychle něco udělat. Než navštívíme logopeda, nestačilo by objevit pár fíglů, jak tyto vady napravit? A existují vůbec nějaké zaručené návody?

Co už umí?

Žádná dovednost či nově získaná schopnost nespadne sama z nebe. Někdy se může zdát, že naše dítě ve vývoji stagnuje a najednou u něho naskočí nějaký nově nabytý „kousek“. Tak to jsou děti, které dozrávají takzvaně ve skocích.

Mnohem častěji však vývoj dítěte postupuje plynule, krůček za krůčkem, jakoby nenápadně. Nás rodiče většinou upoutají novinky, které dítě nějakým způsobem posunou dopředu významněji, těch malých a méně významných pokroků si většinou nevšimneme. Ty jsou však pro vývoj dítěte moc důležité, protože bez těch malých by nebylo těch velkých.

Je to na nás

Všechno spolu souvisí. Nic není zadarmo a je potřeba se dítěti dlouhodobě věnovat a jeho řeč průběžně rozvíjet. Pak můžeme s odstupem času pozorovat, že se jeho řeč zlepšila.

Někdy se neobejdeme bez pomoci logopeda či speciálního pedagoga, ale vždycky je to na nás, aby dítě své řečové schopnosti úspěšně rozvíjelo.

Jinak tomu je u dítěte, které má nějaký vážný handicap, třeba závažnou sluchovou vadu, neurologické postižení či jiné. Bez dlouhodobé specializované a lékařské péče se v takových případech neobejdeme, odborníci nám pomohou, sami bychom na to nestačili.

Fígly existují!

Neexistují však přece jen nějaké fígly, jak úspěšně rozvíjet? Ale ano!

Tím fíglem je náš vstřícný přístup, naše komunikace s dítětem, rozvíjení mluvního apetitu, zpívání, říkankování, rytmizování…  Před vlastním rozvojem artikulačních vzorců dítě rozvíjí nejprve motoriku mluvidel. Začíná vlastně již od prvních dnů života při kojení (sání, polykání…), „ožužlávání“ různých předmětů včetně vlastních prstů, pokračuje příjmem pevné stravy (žvýkání, kousání…) a samozřejmě napodobováním prvních zvuků, grimas, apod.

Zpětná vazba

Zpětnou vazbou k dítěti při jeho „řečovém“ projevu podněcujeme jeho chuť k dalším a dalším pokusům o první slovíčko. Mnohokrát ještě s ním musíme opakovat jeho první pokusy, než se stanou skutečným slovem a děťátko vysloví poprvé své první „máma, táta, bába, ham…“.

Učíme se naslouchat

Tím to samozřejmě nekončí, musíme pokračovat až do předškolního věku, kdy se celkový vývoj řeči kolem sedmého roku uzavírá. Během té krátké doby stále častěji vysvětlujeme a dítě se učí naslouchat a rozvíjí svoji aktivní i pasivní slovní zásobu.

S dítětem vedeme „odborné diskuze“ na různá vážná témata, vyprávíme, vedeme dialog. Ale také často čteme a rozvíjíme dětskou fantazii. Zpíváme, povídáme říkadla, říkanky a básničky. Rozvíjíme tak u dítěte rytmus, bez něhož by byla naše řeč nesrozumitelná. Na říkadlech a básničkách si dítě také cvičí paměť. Trpělivým opakováním a vedením dítěte k napodobování se snažíme, aby byla jeho řeč srozumitelná a artikulačně správná.

Když se to povede a dítě přichází do školy bez handicapu z vady výslovnosti, udělali jsme pro jeho úspěšný start to nejpodstatnější.

Gratuluji!

2.1.2011 8:05| autor: Jana Bezděková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist