Říkanky a básničky jsou nenahraditelné

Rytmus nás provází celým životem a je také významnou součástí naší řeči. Od narození ho vědomě či nevědomě využíváme při komunikaci s miminkem, později v rýmovačkách a říkadlech s předškolními dětmi. Dítě velmi brzy dokáže napodobit rytmus a melodii řeči, dokonce dříve než hláskové seskupení jednotlivých slov. Nejprve si s řečí „pohrává“, vyslovuje rytmicky řadu slov, komolí je, říká slova, která nemají význam. Ale jsou rytmická!

Rytmus českých říkadel je nejčastěji trochejský a odpovídá ukolébávání, houpání i poskakování dětí (př. Houpy, houpy…, Hejsasa, hopsasa…, Hou, hou, houpy, hou… atd.). Často si dítě slova upravuje právě podle toho, aby se mu hodila do rytmu. Ale i v dospělosti se bez těchto „rýmovaček“ neobejdeme. Všimněme si například skandování na fotbalovém zápase „Do toho, do toho!“ nebo „To je smůla, to je smůla!“ apod. Modulační faktory řeči (melodie, přízvuk, tempo, intenzita a barva hlasu) dítě, ale i dospělého přímo vybízejí k opakování.

Nic neodkládejme

Říkadla a básničky ničím nenahradíme, a pokud je dětem neříkáme a neučíme je, chybí jim jeden z nejpřirozenějších způsobů, jak si osvojovat řeč. Mnoho rodičů se spoléhá na „nácvik“ ve školce a dopouští se tak velkého omylu. Rozvíjení řeči nemůžeme odkládat! Začít v době, kdy nastupuje dítě do školky, je pozdě.

Nejčastější chyby

Můžeme také mnoho pokazit, když nezvolíme vhodnou formu, jak říkadla, básničky a rozpočitadla děti učit. Nejlépe se děti učí napodobováním. Stylem „opakuj po mně“ dítě odradíme hned na počátku. Takže ve vhodných chvilkách říkanku dítěti přednášíme, postupně zkusíme některé slovíčko vypustit, počkáme, zda ho dítě doplní, a když ne, tak mu napovíme. Potom zkusíme vynechat jinou část a najednou zjistíme, že stačí napovědět začátek a dítě ji přeříká celou. Básnička je na světě! Další chyba by byla, kdybychom dítě učili říkanky určené k logopedickému nácviku. Stejně jako léky ordinuje lékař, pouze logoped určí, která říkanka je pro dítě vhodná. Navíc při logopedické intervenci by dítě říkadla již znalo a nechtělo by je „znovu“ cvičit.

Význam říkánek

Význam říkanky spočívá nejen ve vnímání jejího rytmu, ale také v rozvíjení percepčních schopností řeči a paměti dítěte. Říkanka jako dialog je ideální na procvičování paměti. Dítě se učí doplňovat vždy vhodné slovo nebo veršík. Děti mají tento druh „dialogu“ velmi rády a snadno se „odpovědi“ učí.

Kde je bába? – Kávu dává.

Kde je děda? – Tátu hledá.

Kde je táta? – Je u auta.

Kde je máma? – Je tu s náma.

Povídám, povídám pohádku…, že pes přeskočil hromádku.

Povídám, povídám druhou…, že teče voda struhou.

Povídám, povídám třetí…, že na peci spaly děti.

A když se vyspaly…, po koláči dostaly.

Přišel na ně Michal…, všechny děti smíchal.

Jen to naše nechal!

Pokud se dítě vydrží déle soustředit, můžeme postupně do jeho (i našeho) repertoáru zařazovat delší celky. Delší básničku už může zvládnout celou, jen se ji potřebuje učit po kusech. Začněte třeba čtyřmi veršíky a postupně můžete přidávat další a další. 

Rozhýbaná básnička 

Tím, jak jsou říkanky rytmické, přímo vybízejí ke spojení s pohybem rukou, hlavy nebo celého těla. Ve spojení s říkankou se rozvíjí koordinace celého těla. Děti si říkanku s pohybem snadno zapamatují! Pohyby je třeba provádět pomaleji, v rytmu, aby je dítě stihlo napodobovat. Fantazii se meze nekladou a jakoukoliv říkanku můžete pohybem doprovázet. Jediným kritériem je jednoduchost.

Nakreslená říkanka

Říkanku můžeme spojit s kreslením, vznikne kreslená říkanka. Kdo z nás by neznal „Šla babička do městečka, koupila tam…“. Smyslem je rozvíjení vizuomotorické koordinace ve spojení s řečí, tzn. součinnost ruky a oka s rytmem. Řeč ve spojení s kreslením podporuje rozvíjení grafického projevu a naopak, zvládnutí techniky kresby podněcuje rozvíjení řečového projevu. Pohyby můžeme nejdříve zkoušet ve vzduchu, prstem v písku, křídou na velké ploše, navlhčenou houbičkou, prstovými barvami. Přesnost není důležitá. Naopak, pohyb podřizujeme rytmu, linie se překrývají. Při kreslení na papír dbáme na správné držení psacího náčiní (měkká pastelka, voskovka). Všechny kreslené říkanky vycházejí z jednoduchých linií, stejné linie a pohyby na papíře obměňujeme různými říkadly nebo písničkami. Využijme vlastní fantazie a jednoduchého rytmizování.

Hop a hop přes příkop, hopy, hopy, přes příkopy…, tužka skáče horní oblouk.

Motáme, motáme klubíčko, podívej se kočičko…, tužka motá klubko od středu ven.

Pokud ještě nevíme, kterou ruku dítě preferuje, necháme je, aby samo určilo, kterou rukou bude „kreslit“. Čím je dítě v grafickém projevu méně zdatné, tím by měl být obrázek větší a také bychom měli pečlivě vybrat vhodné „psadlo“. Absolutně nevhodná je propisovačka či tenký fix. Kresby dítěti předvádíme, k tomu povídáme říkanku nebo kreslíme společně či vedle sebe na jeden papír. Veršovánky říkejme pomalu, dopřejeme dítěti dost času. A nezapomeneme chválit! 

Nekonečné opakování

Děti si tento typ říkanek velmi brzy oblíbí, je potřeba se připravit na to, že dítě bude chtít hry opakovat třeba i desetkrát, a tak se vyzbrojme trpělivostí. Říkadla a básničky jsou při rozvíjení řeči velkými pomocníky. Pokusme se maximálně využít naše kulturní dědictví. Česká lidová poezie je velmi bohatá a nabízí nám repertoár říkadel a básniček vhodných pro všechny věkové kategorie dětí. Seznamujme dítě s říkadly a básničkami, které mají vztah k ročním obdobím. Jejich prostřednictvím vnímáme odlišnou náladu jara, léta, podzimu či zimy. Dětem tak ukazujeme, že nejde jen o pouhé přeříkávání textu, že básnička má také svůj obsah, hloubku. Dítě má příležitost poznávat kulturu svého národa v lidových zvycích, jako jsou třeba Vánoce či Velikonoce. Pro naše nejmenší tvořili i proslulí čeští básníci. K nejznámějším patří F. Hrubín, J. Čapek, F. Halas, M. Černík, V. Závada, J. Seifert, J. Kožíšek, M. Florian či J. V. Sládek. K mnoha básničkám je snadné zanotovat jednoduchou melodii, spojit ji s pohybem nebo rytmizovat. Stále platí, že vše má probíhat v klidné a láskyplné atmosféře a beze spěchu. Pro dítě, ale i pro nás, by měly být tyto chvíle zábavou a příjemným zážitkem.

10.4.2009 5:32| autor: Jana Bezděková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist