Mimořádně nadané dítě: Jak poznáte, že ho máte doma?

Každý rodič má pocit, že právě jeho dítko je to nejchytřejší a nejšikovnější na celém světě. Jak ale poznat, že malý šikula skutečně disponuje mimořádným nadáním? Téma nám přiblíží logoped a psycholog Mgr. Martin Jan Šverma.

„Mluví jako kniha“

Již v prvním roce života můžete u svého děťátka tento charakteristický projev zpozorovat. Nadané dítě pozná, umí identifikovat a pojmenovat řadu předmětů i osob a jeho slovní zásoba je stále bohatší. Běžně narůstá slovní zásoba u dětí ve věku 18 měsíců, u dítěte nadaného to bývá již okolo jednoho roku. Záhy dokáže sestavit i celkem složité věty, osvojuje si pravidla gramatiky a umí používat i osobní a přivlastňovací zájmena. Toto ukazuje na skutečnost, že si dítko již uvědomuje vlastní osobnost.

Ale nejen samo sebe si nadané dítě uvědomuje. Velmi brzy zjistí, že lidé a věci kolem něho nemizí, že stále existují, i když je zrovna nevidí. Když se maminka vzdálí, ví, že se vrátí zpět. Když se mu někam „zatoulá“ hračka, snaží se ji najít. I tato schopnost se normálně u dětí objevuje okolo 18 měsíce, u nadaného dítka opět kolem 1 roku.

Jsou mu 4 roky a čte? Nic neobvyklého

„V září Kuba nastoupil do školky. Bylo to dva měsíce před jeho čtvrtými narozeninami. Když mi po pár dnech paní učitelka v úžasu ,oznamovala, že čte a jak je to možné, jen jsem krčila rameny. Sama jsem to nechápala a vlastně ani nevěděla, jak k tomu došlo. Ano, občas se zeptal – co je tohle za písmenko, ale děti mají spoustu otázek, člověk odpoví a nedojde mu, že se ‚schyluje k něčemu velkému‘. A potom to přišlo. Ležel na bříšku a četl si časopis. Tedy tehdy jsem si myslela, že si jen prohlíží obrázky. Ale byl u toho tak zadumaný, tak jsem se v legraci zeptala, co tam píšou. No, a on mi to přečetl…“

Ano, je to právě schopnost čtení před čtvrtým rokem života, která poukazuje na výjimečné rozumové nadání dítěte. U nadaných dětí je zájem o písmenka a čísla spontánní. Již v pouhých 10 měsících, ačkoliv ještě plynně nemluví, některé z nich ovládají abecedu a znají čísla. Někdy se o těchto dětech hovoří jako o „dětech tužky a papíru“. Oni totiž nejen velmi brzy čtou, ale tiskací písmena také dokážou napsat a záhy z nich tvořit i celá slova.

Touží po informacích a má nevšední zájmy

Zájmy nadaných dětí bývají odlišné od zájmů jeho vrstevníků. Přednost dávají zájmům rozumovým, chtějí vědět, jak co vzniklo, jak co funguje, zajímá je smysl života. Podle toho si také vybírají hračky už v raném věku. Preferují knížky, naučné hry, atlasy, encyklopedie, šachy, počítač. Jsou nesmírně tvořivé, mají velmi dobrou představivost, logické uvažování a paměť. Milují různé experimenty, stavebnice, děti s bohatou slovní zásobou sepisují příběhy, básničky, ve kterých předvádí své dokonalé jazykové schopnosti a práci s textem.

Nadané a po informacích prahnoucí dítě také nikdy neuspokojí jednoduchá odpověď, nebo poznámka typu: „Na tohle jsi ještě moc malý“. Tuhle odpověď prostě nebere. Ačkoliv je pro rodiče mnohdy hodně náročné všechny položené otázky zodpovědět, měli by svému dítěti dát adekvátní odpověď nebo mu dát možnost, aby se k němu požadované informace dostaly z jiného zdroje a ono mohlo dál své dovednosti rozvíjet (vhodné knihy z oboru, který ho zajímá, zájmový kroužek, případně mu umožnit přístup k internetu, ovšem v tomto případě je na místě dohled rodičů).

Typická je pro něj výborná schopnost koncentrace

Již od útlého věku se nadané dítě dokáže na každou svou činnost dlouhodobě soustředit. Nevyhovuje mu přecházení od jedné aktivity ke druhé, aniž by té první nevěnovalo patřičnou pozornost. Do „problému“ se musí zcela ponořit, a dokud jej nevyřeší, neodchází od něj.

Pokud ve škole dostane více úkolů najednou, zapamatuje si je a je schopné je postupně operativně vyřešit. Někdy se takové dítě do řešení úkolu natolik ponoří, že své okolí nevnímá. V psychologii se tomuto stavu říká „stav plynutí“ neboli flow a značí to opravdu hluboké vtažení do problému. Když v tomto hlubokém soustředění někdo dítě vyruší a nutí jej k jiné činnosti, aniž by tuto dokončilo, zpravidla se velmi rázně ohradí, je podrážděné a trvá na dokončení úkolu. A díky tomu je někdy chybně označeno za dítě nepřizpůsobivé s poruchou pozornosti.

Čtěte také:

Rozumí si více se staršími dětmi a dospělými

Právě díky svým odlišným zájmům si nadané dítě více rozumí se staršími dětmi a s dospěláky. Své vrstevníky totiž většinou svými obtížnými a komplikovanými hrami a úkoly odradí. „Normální“ děti je nechápou, nerozumí jim a tím pádem je nebaví a snaží se svému „divnému“ kamarádovi vyhýbat.

Z tohoto důvodu se také nadanému dítěti mnohdy nepodaří najít kamaráda, který by měl pochopení pro jeho odlišný způsob zájmů. Uzavře se do sebe, veškerý čas tráví samo doma nad svými knížkami nebo u počítače. Toto mu ale rozhodně neprospívá. Izolace mu totiž neumožňuje potřebný rozvoj velmi důležitých sociálních dovedností. Aby bylo nadané dítě schopno se plně rozvíjet ve všech oblastech, je potřeba mu v navazování sociálních vztahů s jeho kamarády pomáhat, zajistit mu kontakt s ostatními dětmi.

Nadané však může být i „problémové“ dítě

„Takzvaně dvakrát výjimečné děti jsou děti, které mají výjimečné schopnosti a zároveň trpí nějakým handicapem, nějakou specifickou poruchou učení nebo chování – dyslexie, dysortografie, dysgrafie, ADHD, ADD. V některé oblasti tak můžou podávat průměrné, dokonce i podprůměrné výkony a i jejich chování může být poněkud problémovější. Špatně se přizpůsobují určité situaci, dochází ke konfliktům s vrstevníky i dospělými autoritami. U takového dítěte není vůbec snadné nadání odhalit. Aby mu však byl umožněn adekvátní rozvoj jeho schopností i navzdory jeho handicapu, je nutné přistoupit k cílené pedagogicko-psychologické diagnostice. Avšak ani poté není situace lehce řešitelná, neboť na tyto děti často nezabírají osvědčené metody práce s dětmi se specifickou poruchou učení a chování,“ dodává Mgr. Martin Jan Šverma.


Jaký je rozdíl mezi nadaným (bystrým) a mimořádně nadaným dítětem?

(podle knihy PhDr. Jolany Laznibatové, CSc. Nadané dieťa)

Nadané dítě (bystré) – Mimořádně nadané dítě

Zná odpovědi. – Klade další otázky.
Zajímá se. – Je zvědavé.
Snaží se dobře obstát ve zkouškách. – Snaží se a uspěje v testech a u zkoušek.
Odpovídá na otázky. – Zajímají ho detaily, rozpracovává, dokončuje.
Má dobré nápady. – Má neobvyklé nápady.
Je vůdcem skupiny. – Je samostatné, často pracuje samo.
Poslouchá se zájmem. – Projevuje silné emoce a stavy přitom, co poslouchá.
Snadno se učí. – Všechno už ví.
Je oblíbené u vrstevníků. – Vyhovuje mu více společnost starších dětí a dospělých.
Chápe významy. – Dělá samostatně závěry.
Vymýšlí úlohy a samostatně je řeší. – Iniciuje projekty.
Přijímá úkoly a poslušně je plní. – Přijímá úkoly kriticky, a když ho zajímají, se zaujetím se jim věnuje.
Dobře se cítí ve škole (ve školce). – Dobře se cítí při učení.
Přesně kopíruje zadané úkoly. – Vytváří nová řešení.
Přijímá informace, vstřebává je. – Využívá informace.
Dobře využívá naučené. – Hledá nové možnosti využití naučeného, experimentuje.
Dobře si pamatuje. – Dobře předpokládá.
Je vytrvalé při sledování. – Pozorně sleduje.
Je spokojené s vlastním učením a s výsledky. – Je velmi sebekritické.


Článek byl vytvořen ve spolupráci s logopedem – psychologem Mgr. Martinem Janem Švermou
www.ilogopedie.cz

3.8.2017 1:41

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist