Srdeční vady miminek už nemusí být postrachem

Má něco se srdíčkem. Tato věta zpravidla rodiče pořádně vyděsí. Ještě pořád přetrvává názor, že nemoci srdce patří k nezávažnějším onemocněním. Jistě, je to pravda, ale právě v této oblasti udělala medicína velký skok dopředu a dokáže si s nimi poradit i u nejmenších pacientů.

Byla to pro mě rána, když mi v porodnici řekli, že moje miminko má defekt komorového septa. Vysvětlili mi, že má dírku mezi komorami velkou šest milimetrů. Přitom šelest nebyl skoro vůbec slyšet, protože to bylo ve svalovině někde v cípu srdíčka. Podle umístění málo závažná vada, podle velikosti však vážná. Dva měsíce jsme se stresovali, jestli bude potřeba operace, naší paní doktorce se stav naší holčičky moc nelíbil. Pak naši malou prohlédl specialista na srdíčko a ten zkonstatoval, že to není velká dírka, ale více malých, které by se měly zatáhnout. Teď už jsou naší Klárce tři měsíce a nemá žádné komplikace. Na kontrolu jdeme „až“ za dva měsíce. Ale ta nejistota, když člověk nevěděl, co bude a co se může stát, ta byla strašná…

Objevení srdačních vad

Srdeční vady, které se projevují u dětí, bývají většinou vrozené. Diagnostikují se v těhotenství, u novorozenců nebo u dětí v raném věku. Dětský lékař může vyslovit podezření na vrozenou vadu při poslechu srdce. Srdeční ozvy nejsou čisté, provázejí je různé šelesty. Přesná diagnóza se pak dá stanovit na základě dalších vyšetření, zpravidla EKG, echokardiografického (spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce) a rentgenového, případně dalších. Mnoho srdečních vad se úspěšně léčí chirurgicky, ale existují i takové, které se s věkem vyřeší samy.

I u zcela zdravých dětí může dětský praktický lékař slyšet na srdci šelest, tedy zvuk, který se tam ozývá kromě srdečních ozev. Někdy za to může třeba nevhodná poloha dítěte při vyšetření, rušivé vlivy okolí, strach, pláč. Na lékaři je pak závažné rozhodnutí, zda tento zvuk signalizuje onemocnění.

Obecně však platí, že u novorozenců a miminek v raném věku nelze žádný šelest podceňovat, každý musí být specifikován dětským kardiologem, který dítě odborně vyšetří a potvrdí či vyloučí vrozenou vadu. Zmíníme se o nejčastějších vrozených vadách.

Pozor na infekce: Dítě se srdeční vadou je ohrožené infekcemi mnohem víc než jeho zdraví vrstevníci. Infekce můžou zasáhnout srdce a hrozí vznik zánětu nitroblány srdeční (bakteriální endokarditida). U bakterií, které se dostanou do krevního oběhu např. při operaci střev nebo i ošetření hnisavého ložiska na kůži, je vyšší riziko, že se uchytí v srdci. Zánět nitroblány srdeční je závažné onemocnění, proto se pacientům podávají preventivně antibiotika před výkony, při nichž by se bakterie mohly dostat do těla. Jakoukoliv bakteriální infekci je třeba co nejdřív léčit antibiotiky.

.

Defekt komorového septa – dírka v přepážce zmizí sama

Zní to hrozivě, když v přepážce mezi srdečními komorami u miminka objeví jeden nebo více otvorů. Ale není třeba zoufat, pokud jde o malý defekt, neovlivní zdraví dítěte a většinou se otvor sám zacelí. Ovšem může to trvat i několik let.

A co pro tělíčko miminka tato vada znamená? Část krve, která by měla putovat do aorty (hlavní tepna, která odvádí okysličenou krev ze srdce do těla), protéká zpět do pravé komory. Tady se smíchá s neokysličenou krví a proudí znova do plic.

Tuto nejčastější vrozenou srdeční vadu lze rozpoznat už v průběhu těhotenství, po porodu na ni může upozornit srdeční šelest, u závažnějšího defektu pak dušnost dítěte, problémy s jídlem a s přibíráním na váze. Někdy lze otvor uzavřít katetrizační metodou (jemnou pružnou hadičkou se zavede do srdce „deštníček“, který se rozevře a uzavře tak prostor v srdeční přepážce). Při závažnějším defektu je nutná operace.

Čtěte také:

Aortální stenóza – při zúžení chlopně pomůže balonek

Stenóza znamená zúžení. Pokud vada způsobí zúžení aortální chlopně, která usměrňuje tok krve ze srdce do těla, krev nevytéká z levé komory, jak by měla. Někdy se na tuto vadu přijde už v těhotenství, po narození se projeví srdečním šelestem, ve vážnějších případech je dítě bledé a spavé kvůli nedostatečnému okysličení těla.

Zúžení aortální chlopně dokáže odstranit speciální balonek, který se zavede katétrem na postižené místo (balonková katetrizace).

Transpozice velkých tepen – opačné propojení napraví operace

Problém spočívá v tom, že aorta je napojená na komoru pravou místo levé, plicnice (tepna, která vede odkysličenou krev z tělního oběhu do plic) zase na komoru levou místo pravé. Vznikají dva uzavřené okruhy. Okysličená krev se vrací do plic, zatímco neokysličená je odváděná do těla.

A právě v tomto případě může pomoci výše popsaný defekt komorové přepážky, protože umožní, aby se krev smísila. Ovšem jen provizorně, dočasně a za určitých podmínek. Miminko musí na operaci, většinou v prvních týdnech života.

Fallotova tetralogie – čtyři vady pohromadě

Hned čtyři anomálie se skrývají pod názvem této vrozené srdeční vady, kterou jako první popsal francouzský lékař Etienne Fallot.

Jeho tetralogie patří k cyanotickým (cyanóza – promodrávání) srdečním vadám, tedy těm, které jsou provázeny modravým zabarvením kůže; miminka mají nápadně modré rty a prstíky na nohou a rukou.

Při tomto typu srdečních vad totiž tělo trpí nedostatečným přísunem kyslíku. Dítě rychleji dýchá, někdy může docházet i k záchvatům, při nichž upadne do bezvědomí. Cyanotické srdeční vady vyžadují operaci.

11.6.2015 12:59| autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist