Hlavní zásady kojení

Kojení je přirozený způsob výživy miminek. Je to také čas, který maminka a miminko tráví v těsném kontaktu, čas, který mají jen pro sebe. K tomu, aby už od začátku bylo pro matku i její dítě kojení také chvílí pohody, je zapotřebí vhodně podpořit přirozené mechanismy kojení už od samotného okamžiku porodu.

Zdroj: archiv redakce

Fyziologie kojení – nástup laktace

První dva až tři dny po porodu se v prsou tvoří žlutá a hustá tekutina, která se nazývá kolostrum neboli mlezivo. Mlezivo je výživnější než pozdější zralé mléko a navíc obsahuje velké množství protilátek. Zralé mléko se začíná tvořit zhruba třetí až pátý den po porodu (u některých žen, například po operativních porodech tomu může být i později). Často přitom dochází k bolestivému nalití prsou, někdy se přidruží i zvýšená teplota a prsa jsou tvrdá a citlivá na dotek.

Velmi důležité je dobře vyprázdnit nalité prsy buď kojením, nebo pomocí ručního odstříkání či odsávačky. Pomoci mohou teplé obklady a masáž prsou před kojením a naopak studené obklady po vyprázdnění prsů. Časté kojení podporuje další tvorbu mléka a zároveň zabraňuje zatuhnutí mléka v mlékovodu a zánětům. Zpočátku dítě pije velmi často (10–12x za 24 hod.), zhruba po šesti týdnech se dostaví určitá pravidelnost.

Kojení může zásadně ovlivnit tzv. Zlatá hodina, první hodina s dítětem

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fotonávod: Jak správně kojit

Správné přisátí je základ

Dokrm z lahve je pro kojení rizikový faktor. Lahvička na mléko je uzpůsobena tak, aby z ní tekutina tekla takřka bez úsilí. Rozhodně je pro miminko snadnější napít se z láhve než pít z prsu, u lahve využívá naprosto jiného a nesrovnatelně snazšího mechanismu sání, který pak uplatňuje u prsu, jež neodpovídá uvolňování mléka, protože dítě prs správně nestimuluje. Zejména v prvních dnech po porodu, kdy děťátko ještě nemá zcela ustálenou a zažitou techniku přisátí. Nezřídka nabídnutí lahve (zejména v prvních dnech, kdy se laktace ještě zcela nerozběhla a matka produkuje jen kolostrum nebo malé množství mléka) vede k tomu, že miminko začne upřednostňovat rychlý tok tekutiny z lahvičky před pracnějším sáním z prsu.Pokud je však třeba dítě dokrmovat, je vhodné volit alternativní způsoby krmení – například stříkačkou či suplementorem. Nejčastější příčinou odstavení dítěte je špatná technika přikládání dítěte k prsu, nepoučenost maminky, její nedostatečná sebedůvěra a obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy.

Přečtěte si: Jak dokrmovat a nezkazit si kojení?

Dítě, které se dobře přisaje, získává dostatek mléka, zatímco dítě, které se přisaje nesprávně, pije málo a navíc často způsobuje matce bolest bradavek, neodsaje dostatečné množství mléka, tím pádem nestimuluje správně laktaci, nebude syté a nebude přibývat uspokojivě na váze.

Známkou správného přisátí k prsu jsou široce otevřená ústa miminka, rty vysunuté ven, velká část dvorce je v jeho ústech a miminku se při sání pohybují svaly vedoucí k oušku a spánku, dítě nesrká a nemlaská – to by bylo známkou vnikání vzduchu a to není žádoucí. Dítě by mělo mít pohodlí, tzn. mělo by být natočené celým tělíčkem k prsu, v mírně zvýšené poloze, vypodložené (polštářem, kojící podkovou), aby mělo stabilní polohu, ústy dobře vycentrované proti bradavce, jeho hlavičku zásadně netlačíme k prsu, pouze ji podpíráme, nevyvíjíme tlak ani na krk, pouze na oblast mezi ramínky.

První přiložení, první přisátí

Obecně doporučovanou zásadou úspěšného počátku kojení je co nejčasnější přiložení miminka k prsu matky. Obvyklou praxí je, že při prvním kojení matce a děťátku asistuje zdravotnický personál. Lidští novorozenci však mají stejně jako miminka našich příbuzných primátů instinktivní schopnost sami bez pomoci se doplazit k matčinu prsu a přisát se.

Výzkumy poukazují na to, že děti, u kterých proběhlo takzvané samopřisátí, mají oproti těm přiloženým menší problémy s kojením, lépe se adaptují a jsou i spokojenější a méně pláčou.

A jak takové plazení k prsu probíhá? Miminko se po porodu nemyje, pouze se osuší (s výjimkou ručiček, na kterých zůstávají zbytky plodové vody, které voní a chutnají jako maminčina bradavka) a je ponecháno nahé na nahém břiše své matky (pro zajištění tepelného komfortu je možné dvojici maminka a miminko přikrýt dekou). Tam se po několik minut adaptuje a učí se rozpoznávat vůni a podobu své maminky.

Postupně začne provádět pohyby, kdy se instinktivně odstrkuje nožičkami od břicha matky. Zároveň pohybuje ústy, sliní a saje si pěstičku. Pomocí nohou a loktů se posouvá až k prsu, olizuje si pěstičku a díky vůni plodové vody hledá bradavku.

Natahuje se za prsem, čímž masíruje bradavku. Ta se prodlužuje a vztyčuje a miminko ji uchopí do úst a začíná samo sát. Zajímavé je, že téměř všechna miminka, která se sama doplazí k prsu, se již napoprvé přisají zcela správně (a odpadá tedy i učení se technice kojení, kterou tato miminka zvládají zcela přirozeně).

Celý proces trvá v průměru 30–60 minut. Stejně jako miminko i maminka, pokud je ponechána v nerušeném kontaktu s děťátkem, se během samopřisátí chová zcela instinktivně a opatrnými doteky a hlazením ho stimuluje k plazení.

V reálném životě na běžných porodních sálech k tomuto bohužel nedochází, miminko je nejdříve ošetřeno a pediatrem vyšetřeno, poté přiloženo za asistence dětské sestry nebo porodní asistentky. Snad brzy přijde doba, kdy si maminky samy budou volit způsob, jak, kdy a jak dlouho miminku umožnit první přisátí.

Těsný kontakt jako podmínka dobrého kojení

I v následujících dnech a hodinách je velmi důležité, aby maminka s miminkem byly co nejvíce spolu. Kontakt kůže na kůži napomáhá vyplavování hormonů oxytocinu a prolaktinu, které jsou pro zdárný průběh kojení nezbytné. Co nejčastější mazlení, chování či společné spaní také umožňují matce ladit se na potřeby svého dítěte a pomáhají jí orientovat se v signálech, které k ní novorozenec vysílá – je pro ni tedy snazší rozpoznat, kdy má miminko hlad, a také je pro ni jednodušší se přizpůsobit jeho spánkovému rytmu i rytmu jeho kojení.

Čtěte také:

Krmení podle potřeb miminka

Každé miminko je jiné a každé má také jinou potřebu kojení. Některé děti chtějí v prvních dnech sát často a dlouho, jiné se dosyta napijí a pak se na několik hodin oddají posilujícímu spánku. Děti po těžkém porodu nebo miminka s novorozeneckou žloutenkou mohou o kojení jevit malý zájem a být ospalá a unavená (zde je vhodné miminka k pití povzbuzovat a stimulovat je k častému přisátí).

Kojení je otázkou nabídky a poptávky. Kojit podle přání dítěte je tím nejjistějším způsobem, jak uspokojit jeho potřeby a zároveň podpořit dostatečnou tvorbu mléka.

Zásady správného kojení:

podporovat kojení bez omezování délky a frekvence
platí zásada – kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá
po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání do úlevy prsu nezbytností
odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou
méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka
často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka
matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj protilátek vznikajících u matky
existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována, běžná antibiotika, léky proti bolesti či teplotě dítě neohrozí
kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod

Kojení a přibírání:

kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dochází k takzvaným růstovým spurtům – dítě roste rychleji, což se projeví spíše na jeho délce než váze
váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší
kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje
dobře kojené dítě má 6–8 pomočených plen, první čtyři týdny 2–4 stolice denně s pozdější možnou několikadenní absencí