Strašně jsem se porodu bála

Můj druhý porod se odehraje každou chvíli, mám kontrakce, takže svůj druhý zážitek sepíši možná někdy později a doufám, že bude stejně tak hezký, jako při porodu prvním.

Každý z nás má určitě z něčeho strach, který může přerůst i ve fobii. Tou mojí fobií byl pro mě strach z porodu. Začal mě provázet už v dětství a zesílil někdy na začátku dospělosti. Kolikrát jsem byla zděšená ze všech těch rodících scén ve filmech a co jsem se naposlouchala vyprávění mé babičky, jak u toho málem zemřela. Ve svých patnácti jsem se proto rozhodla, že já nikdy rodit nebudu.

Moje rozhodnutí zesílilo ještě ve chvíli, kdy jsem jednou v noci skončila v jedné nemocnici na kapačkách, se strašnými bolestmi břicha se zmítala v křeči na nemocničním lůžku a pro sebe si naříkala, jaká to je hrozná bolest. V tom ke mně přistoupila jedna přísná sestřička se slovy „ už jste někdy rodila, děvenko? Ne? Tak to teprve poznáte co je to bolest!“

Tak pomalu plynul čas, mé kamarádky se postupně vdávaly a rodily, jen já si trvala na svém a do ničeho se nějak nehrnula. Toto předsevzetí jsem vydržela, až do svých 32 let, kdy jsem konečně potkala toho pravého, zcela podlehla touze po miminku a dostala konečně rozum.

Až do šestého měsíce jsem trávila hodně času rozebíráním porodu mých kamarádek, které mě ničeho nešetřily a barvitě líčily, jaké to bylo těžké. Měla jsem smůlu a zrovna já nenarazila na žádnou maminku, která se mnou bude mít soucit, ušetří mně detailů a dodá trochu optimismu. Zkrátka všechny kamarádky v mém okolí rodily dlouze, těžce a z posledních sil.

Já zůstala tři týdny před porodem nakonec zcela klidná, vyrovnaná a šťastná, mé milé hormony se asi rozhodly pro mě něco udělat.

Když jsem se týden před očekávaným porodem vzbudila brzy ráno s bolestmi a veškerý čas strávila mezi toaletou a manželskou postelí, vzbudil se i manžel se slovy,“ ty asi rodíš“ a chtěl se mnou okamžitě odjet do porodnice. Já mu ale neustále argumentovala tím, že jsem se večer před tím přecpala třešní, a teď mám kvůli tomu křeče v břiše. Po hodině mě doslova přemluvil a dotlačil do auta a my odjeli do porodnice. Tašku jsem si ani pořádně nespakovala s tím, že stejně hned odjedeme a s těmito myšlenkami zaklepala na sestřičku, že nechci rušit a vysvětlila ji situaci. Sestřička převzala štafetu za manžela a dotlačila mě k posteli na vyšetření, donutila obléct andělíčka a dál už to šlo, jako po másle. …zjistila totiž, že už budu brzy rodit a musím okamžitě na sál.

Cestou jsme ještě stihly nabrat překvapeného manžela, minout všechny procedury, jako je sprcha, holení, klystýr, skákání na balonu, předběhnout všechny několik hodin rodící maminky a čekající tatínky a moje holčička byla za chvíli na světě. Při samotném porodu to zase tak jednoduché nebylo a já se tak stihla při jedné kontrakci zakousnout do zápěstí mého manžela, který mě při porodu držel za ruku, takže jsme v jednu chvíli úpěli oba dva.

Nakonec musím ještě podotknout, že po povinném dvou hodinovém ležení jsem dostala tak strašný hlad, že jsem doslova doskákala do jídelny, slupla oběd a když po hodině přišla sestřička s dotazem, jestli mi už může přinést oběd na pokoj, byla velmi překvapená, že už si dávám zákusek.

A tak, když teď s manželem plánujeme druhé dítě, zůstávám zcela klidná a všechno nechávám na přírodě, ona už to nějak zařídí. A i když nejsem a nikdy nebudu žádná velká hrdinka, ten pocit několikahodinové bolesti, kterému bych se přeci jen nevyhnula, opravdu stojí za ten malý vrnící uzlíček, který nakonec držíte v náručí.

Jarka Plocová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist