Maminkou ve východní Asii. Na co se klade velký důraz?

Čína, Japonsko, Jižní Korea. Tyto země jsou synonymem pro disciplínu, organizovanost a kolektivní cítění. Také jsou ale nechvalně proslulé podřízeným postavením žen ve společnosti a tvrdým drilem dětí od útlého věku. Jak se daří matkám a dětem ve východní Asii?

maminkou-v-asii-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

Výchova dětí ve východní Asii

Co spojuje výchovu dětí v Číně, Japonsku a Koreji? Především rozvoj kolektivního cítění. Lidé od malička vědí, že nejdůležitější je mít své místo ve společnosti, nevyčnívat a být přijat. Zároveň se od každého očekává přizpůsobivost a neprosazování vlastních přání. Asijská výchova klade důraz na kolektiv a naopak potlačuje individualismus. Na Západě je to přesně naopak. Od narození v nás rodiče pěstují právo na vlastní názor a možnost vybrat si svou životní cestu.

Čína

Mateřství v Číně nikdy nebylo jednoduché. Žena má nižší postavení než muž, svobodné matky jsou diskriminovány a aby toho nebylo málo, v roce 1979 zavedla Čína politiku jednoho dítěte.

Politika jednoho dítěte

Cílem politiky jednoho dítěte bylo omezit růst populace. Výjimku měli rodiny, ve kterých se jako první narodila holčička. Ty se mohli pokusit podruhé a doufat, že se jim tentokrát podaří zplodit syna. Muži jsou totiž v čínské kultuře důležitější. Později byla politika jednoho dítěte lehce uvolněná. Dvě děti mohli mít například rodiče, kdy jeden z nich byl jedináček. Teprve od roku 2015 mohou mít dvě děti všechny rodiny bez rozdílu.

Diskriminace svobodných matek

Jaké postavení mají v Číně svobodné matky? V Západním světě dostávají štědré příspěvky od státu, v Číně je však dítě bez manžela stigma. Svobodnou matku častokrát zavrhne celá rodina a od otce dítěte nedostává výživné. Velká je také diskriminace ze strany státu. Dítě nemá rodný list a nemůže studovat. Stále více žen tento přístup veřejně kritizuje a věří, že každý má právo rozhodnout o svém mateřství a manželství sám, bez sankcí.

Výchova a vzdělávání dětí

Přibližně do 6 let jsou čínské děti vychovávány velmi mírně a ohleduplně. Předpokládá se, že ještě ničemu nerozumí a nejsou odpovědné za své chyby. Ve škole začíná být výchova přísnější. Děti jsou vedeny k disciplíně, umírněnosti, pokoře a úctě ke starším.

Japonsko

Japonsko je moderní technologická velmoc. Přesto se rodinné vztahy stále řídí tradičním postavením muže a ženy. Jak to v praxi vypadá?

Muž je hlavou rodiny, žena krkem

Muž se stará o ekonomické zajištění rodiny a žena se věnuje domácnosti a dětem. Zároveň ale platí, že manžel ženě odevzdává celý svůj plat a ona pak rozhoduje o nákupech a investicích. Ano, tušíte správně. Právě na japonskou rodinu se perfektně hodí přísloví: „Muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který s ní hýbe.”

Výchova a vzdělávání dětí

Otec tvrdě pracuje a často se vrací domů až v noci. Rodinu vídá málo, výchova a vzdělávání dítěte jsou v rukou matky. Na malé děti jsou rodiče velmi mírní. Stát dokonce zakázal tělesné tresty.

Ve školách jsou děti vychovávány k velké samostatnosti a organizovanosti. Japonský vzdělávací systém je logisticky a obsahově velmi náročný. Maminky jsou zapojovány do organizace školy, účastní se všech soutěží, výstav, her, výletů a dokonce i úklidů na školním pozemku. Skloubit práci a výchovu dětí proto bývá velmi náročné. Japonky se často musí rozhodnout jen pro jednu z možností.

Jižní Korea

Po mnoho století podléhala žena v Koreji mužům: otci, manželovi a synovi. Po svatbě přicházela do manželova domu, kde byl ženský a mužský svět pečlivě oddělen. Vzdělávat se mohli pouze muži, životním úkolem vdané ženy bylo zplodit syna.

Postavení žen ve společnosti

Nádech tradičních rodinných vztahů můžeme pocítit i v dnešní době. Především v postavení žen na pracovním trhu. Je téměř nemožné skloubit mateřství a kariéru. Žena si často musí vybrat: Být doma s dítětem a zapomenout na svá přání a potřeby. Nebo držet krok s náročným pracovním tempem a zůstat svobodná a bezdětná. Ženy bývají na pracovním trhu diskriminovány, obzvlášť návrat po mateřské pauze je velmi náročný. Často až nemožný.

Diskriminace svobodných matek

Svobodné matky bývají ze společnosti vyloučeny. Některé svůj stav popisují slovy  „Jsme neviditelné.” Dle údajů KUMFA – Korean Unwed Mothers Families‘ Association je v zemi asi 30 000 svobodných matek. Toto číslo je zřejmě velmi podhodnocené, protože mnoho svobodných matek se nezaregistrovalo kvůli strachu z diskriminace.

Tento článek vypracovalo copy duo Linda & Petra. 

4.6.2020 6:00 | autor: Petra Zeidlerová a Linda Mannelová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist