Potratila jsem. Proč zrovna já?

Spontánních potratů v poslední době přibylo. Přispívá k tomu pravděpodobně vliv civilizačních chorob, ale také zdokonalení diagnostických možností.

Je mnoho z nás, které jsme si tuto zkušenost prožily na vlastní kůži.

Časným spontánním potratem rozumíme samovolné ukončení těhotenství do 12. týdne. 

Ještě před několika lety bylo možné ultrazvukem potvrdit těhotenství až právě okolo dvanáctého týdne. Současná technika potvrdí těhotenství již v pátém týdnu, což v zásadě přispívá ke statistickému zvýšení potratů. Dříve by se jednalo spíše o opožděnou menstruaci, nad kterou by se málokdo pozastavil.

Každá žena, která prožije spontánní potrat, pravděpodobně pátrá po příčinách, snaží se přijít na to, zda jí hrozí potrat i při budoucím těhotenství a zvládá smutek, který s takto traumatickou zkušeností přichází. 

Je-li to první potrat a po běžné gynekologické prohlídce se nenalezne žádná porucha či onemocnění, po dalších příčinách se nepátrá. 

Většina časných spontánních potratů nemá na další těhotenství žádný vliv. Většina z nich jsou opravdu jednorázovou záležitostí, kterou vyvolá například poškození vajíčka nějakým patogenem. Nicméně žena přesto prožívá pocit ztráty, smutek, strach z toho, jak to bude příště. Pocity se mohou umocňovat, jestliže je žena již starší, nebo na dítě dlouho čekala. 

Vypovídejme se

Každá žena pravděpodobně svoji bolest zvládá jinak, a proto není paušální recept pro všechny. Je dobré o situaci hovořit, například s partnerem, matkou, kamarádkami, ale také klidně s duchovním či psychologem. Muž by v takové situaci měl být pro ženu oporou, i když pro mnoho mužů může být tato situace málo pochopitelná, dokáží ji zvládnout s mnohem větším nadhledem než ženy. Proč truchlit nad něčím, co jsme ještě neměli? Ale mateřský pud je asi přece jen daleko intenzivnější a pro ženu je to emočně velmi náročná situace.

Všechno je jinak

Různé ženy na potrat reagují různě, některé jej prožívají jako velkou ztrátu, je pro ně srovnatelná se smrtí již narozeného dítěte. Jiné ženy jsou smutné spíše z toho, že už se začaly těšit, začaly si plánovat jinak čas, přeorganizovaly si práci a různé jiné aktivity. 

Úleva?

Jsou i takové ženy, pro které může být potrat úlevou, jestliže dítě neplánovaly či je nechtěly. Ty pak mohou trpět dodatečnými pocity viny, že si ve skrytu duše potrat přály, či že je okolí nutí do smutkových reakcí a ony žádné nepociťují. Netýká se to jen žen, které dítě nechtěly, ale také těch, které vše berou „sportovněji“.

Pozdní potrat

Pro psychiku ženy je velmi náročný pozdní potrat, tedy potrat po 12. týdnu těhotenství. 

Ženy se mohou po potratu i několik týdnů trápit, trpět úzkostmi či depresemi, mohou trpět různými tělesnými příznaky, nechutenstvím, poruchou spánku, nevysvětlitelnou nervozitou. 

Je dobré o svých pocitech mluvit, nedělat, jakože se nic nestalo. Když tyto reakce přetrvávají déle než tři měsíce, je vhodné vyhledat psychologickou či psychiatrickou pomoc.

31.5.2010 10:02| autor: Kateřina Hollá

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist