Nepříjemnost zvaná kyretáž

S kyretáží se během svého života setká mnoho žen. Mnohdy ale neví, co se pod tímto názvem skrývá, a bojí se. O jaký lékařský zákrok se tedy jedná? V jakých případech k němu lékaři přistupují? A hrozí ženě nějaké komplikace? MUDr. Radka Gregorová vám toto téma přiblíží.

Co to je kyretáž a kdy se provádí?

Kyretáží nazýváme krátký výkon provedený v celkové anestezii, při kterém se pomocí nástroje kyrety vyčistí obsah dutiny děložní. Indikována je kyretáž v souvislosti s potratem, a to jak samovolným, tak zamlklým, po porodu a někdy také u žen netěhotných.

Samovolný potrat je provázen bolestmi a krvácením. Někdy dojde k tomu, že se děloha sama vyčistí krvácením a děložními stahy a zákrok není potřeba. Pokud se tak nestane, musí lékař přistoupit ke kyretáži.

Zamlklý potrat znamená, že plod v děloze odumře a přestane se vyvíjet. Zpočátku na sobě žena nemusí pozorovat žádné příznaky, často zamlklý potrat zjistí až lékař při ultrazvukovém vyšetření. Pokud je odumřelý plod v děloze delší dobu, obvykle se rozběhne samovolný potrat sám. V případě potvrzení diagnózy zamlklého těhotenství existují dvě možnosti jak postupovat.

První variantou je provedení kyretáže, i když žena nemá žádné příznaky. Druhou možností je vyčkat na krvácení a dát ženě šanci, zda se těhotenská tkáň sama neodloučí. Samozřejmě záleží také na tom, v jakém týdnu je ženě zamlklý potrat zjištěn. Čím starší těhotenství, tím je menší šance, že si příroda poradí sama.

V případě krátce trvajícího těhotenství je možné po dohodě s pacientkou zvolit konzervativní přístup, který může i nemusí dopadnout zdárně. Zde je jeden příběh, který dobře dopadl:
„Po třetím umělém oplodnění se vajíčko konečně uchytilo a já otěhotněla. Bohužel jsem se neradovala dlouho. Srdeční činnost byla slabá a nepravidelná a v sedmém týdnu zmizela úplně. Paní doktorka na reprodukční klinice mi dala doporučení na kyretáž. Místo do nemocnice jsem se ale objednala ke své gynekoložce a informovala ji o svém stavu a nechuti jít na kyretáž. Nechtěla jsem do další, byť slabé narkózy po tak krátké době (odběr vajíček také probíhá při anestezii), mám raději, když jdou vědci přirozeně. Shodou okolností byla moje gynekoložka nemocná, a tak mě přijala až za 14 dní. Chápala mě a vyšla mi vstříc. Objednala mě na kontrolní ultrazvuk za dva týdny a předepsala mi kapky, které obsahovaly hormon způsobující děložní stahy. Pokud by potrat neproběhl do měsíce, šla bych na kyretáž. Potrat přišel ještě tu noc, několik hodin poté, co jsem si vzala kapky. Na následné kontrole byla děloha čistá. To, že jsem poslechla svůj instinkt, se vyplatilo.“

Kyretáž po porodu se provádí v případě silného poporodního krvácení, po manuálním vybavení placenty z dělohy nebo při podezření na zadržený kus placenty v děloze (tzv. rezidua po porodu). Zadržené kousky placenty nemusí být zjištěny hned po porodu, někdy ženě nečiní žádné potíže a zjistí je až gynekolog na kontrole po šestinedělí.

Kyretáž u netěhotných žen se provádějí nejčastěji pro silnou prodlouženou menstruaci nebo pro jakékoli krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i tzv. hysteroskopie, při které je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.

A co interrupce?

Interrupce znamená umělé přerušení těhotenství, které je sice prováděno odsátím, ale následně je téměř vždy doplněno kyretáží. Rizika jsou stejná, takže následné problémy s otěhotněním nejsou pouhým klišé, jak si ženy často myslí. I v době snadné dostupnosti antikoncepce není nežádoucí otěhotnění ničím vzácným a ženy stále žijí v domnění, že se jim nemůže nic stát a pak rozhodnutí litují…

Čtěte také:

Komplikace kyretáže

I malý výkon se může zkomplikovat. Každou kyretáž, která není akutní, je třeba dobře zvážit, zejména u žen, které se delší dobu snaží otěhotnět a kyretáže již prodělaly. V takových případech je na místě postupovat individuálně případ od případu.

Kromě komplikací spojených s anestezií je nejčastější komplikací kyretáže poranění děložní stěny. Pokud k němu dojde, musí být ihned provedena laparoskopie, při které je prohlédnuta děloha z břišní dutiny. Cílem je vyloučit krvácení do břicha, které by ženu mohlo ohrozit na životě. Pokud je patrné, že okolí poraněné děložní stěny nekrvácí, je žena pouze sledována. V opačném případě je krvácející místo ošetřeno sešitím.

Ashermanův syndrom je sice vzácnější komplikací kyretáže, o to však vážnější. Jde o srůsty v dutině děložní, které se vytvoří po kyretáži nebo zánětu dělohy. Srůsty jsou spojené se sterilitou popřípadě komplikacemi s uhnízděním a vývojem placenty. Pokud je dutina srostlá celá, žena přestane menstruovat. Ashermanův syndrom je diagnostikován na základě ultrazvuku a hysteroskopického nálezu a léčba nebývá jednoduchá.

Rekonvalescence po kyretáži

Rekonvalescence při nekomplikovaném průběhu kyretáže obvykle nebývá dlouhá. Zákrok vyžaduje pouze jednodenní hospitalizaci. Do pracovního procesu se žena může zapojit brzy, třeba i během několika dnů po výkonu. Po samovolném potratu, kdy žena může mít psychické problémy spojené se ztrátou dítěte, je délka rekonvalescence individuální.

13.4.2017 12:54| autor: MUDr. Radka Gregorová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist