Vaše dítě špatně spí?

Vaše dítě nechce usnout, spí jako „na vodě“, často se budí, poplakává. Co s tím? Příčinou může být nemoc, bolesti z růstu zubů, nadměrná fyzická námaha, přemíra nových zážitků ale i psychické problémy. Děti se čas od času budí a hledají bezpečí v rodičovské posteli. Mají na to nárok. Strach jít spát, být sám v posteli, strach ze tmy a noční můry k dětskému věku patří. Noční můry odrážejí zážitky předchozích dnů. Dítě je v posteli samo, obklopeno výtvory své fantazie.

Dítě u rodičů v posteli?

Spánek tvoří sled spánkových cyklů. Střídá se hluboký spánek a spánek povrchnější. Při povrchním spánku se dítě snadno probudí. Někdy si samo pro sebe chvíli povídá a pak znovu usne. V takovém případě není třeba k němu vstávat. Jindy ale pláče a dožaduje se rodičů, nebo hledá bezpečí v jejich posteli. V posteli se uklidní velmi rychle a není důvod mu to občas nedopřát. Dítě si ale na rodinnou postel velmi rychle zvykne.

Jak se s nespavostí dětí vyrovnat?

  • Strach ze tmy můžeme zmírnit tlumeným světlem, které ponecháme zapnuté po celou noc.
  • Velmi důležitý je uspávací rituál a není dobře uspávání odbýt nebo užívat spánek jako trest za zlobení atp. Ale při vlastním usínání by už neměl být rodič nepostradatelný. Jinými slovy, když se dítě naučí při usínání držet maminku za ruku, bude to vyžadovat pokaždé, když se v noci vzbudí. Není dobré chodit dítě v noci kontrolovat či dokonce brát ho do náruče.
  • Večer není vhodná doba rozebírat s dítětem jeho noční můry. Lepší je ho uklidnit, jsme tu proto, abychom ho ochránili.
  • Občasné porušení večerního rituálu je povoleno. Buď si lehnete k dítěti, nebo si ho vezmete do postele. V minulých dobách spala celá rodina pohromadě a mělo to své výhody.
  • Uklidňující sirupy samy o sobě nic neřeší. Jsou to jen náhražky. Můžete zkusit aromaterapii nebo bylinkové koupele.
  • Nemůžeme chtít, aby dítě klidně spalo každou noc. Lze ho ale naučit, jak být v klidu se svými hračkami a důvěrně známými věcmi.

Noční můry

Noční můry, zlé sny, se objevují ve snových fázích spánku, které jsou častější ve druhé polovině noci. Dítě se probudí, nedokáže rozlišit sen od skutečnosti a bojí se. Pomůže mu naše přítomnost, držení za ruku. Jestli sen samo nevypráví, neptejte se ho. Ještě více by to zhoršilo už tak problematické usínání.

Náměsíčnost

„Naše dcera je zdravá, začala chodit do školky. V poslední době se nám několikrát stalo, že jsme večer asi tak dvě hodiny poté, co jsme ji uložili ke spánku, slyšeli z jejího pokojíčku nějaké zvuky. Když jsme se šli podívat, co se děje, viděli jsme, jak stojí u okna a něco si povídá. Někdy má u toho i zavřené oči a vždycky je úplně zmatená, do postele zpátky nechce,“ svěřuje se Iva, maminka čtyřleté Natálky.

Čtěte také:

Náměsíčnost u předškolních dětí pravděpodobně souvisí se zráním mozkové kůry. Střídání hlubokého spánku a probuzení nefunguje bez problémů. Není to psychická porucha. Náměsíčnost bývá dědičná. Většinou se v rodině najde někdo s podobnými nočními potížemi v dětství. Vyskytují se častěji při větší únavě a nedostatku spánku nebo po horečnatých onemocněních. Psychické a emoční strádání jejich četnost prokazatelně nezvyšují. Dítě je třeba chránit před možným poraněním.

Noční děsy

S náměsíčností souvisí noční děsy. Opět jde vlastně o nevyzrálost mozkové kůry a střídání hlubokého spánku a probouzení. Přechod do hlubokého spánku trvá déle a dítě je ve stavu spánku a bdělosti současně.  Zatímco noční můry se u dětí objevují ve druhé polovině noci, noční děs je typický v první třetině noci, při přechodu z hlubokého spánku do mělkého. Dítě křičí, je neklidné, potí se, má zrychlený pulz, nepřítomný výraz. Nevnímá nás, nenechá se uklidnit.  Stav trvá několik minut až půl hodiny a jak náhle začal, stejně tak skončí. Dítě rychle usne a druhý den si na nic nepamatuje. Naopak při zlých snech naše přítomnost dítě uklidní, ale opětné usínání je problematičtější.

Noční děsy a náměsíčnost bývají dědičné. Nejsou nebezpečné, nezpůsobují dítěti újmu. Odstranit je nejde. Obvykle mizí ve školním věku. Nezbývá než vyčkat. Četnost nočních děsů se můžeme pokusit ovlivnit tím, že dítě dáme častěji spát přes den. Sníží se potřeba hlubokého spánku, s nímž jsou děsy spojeny.

Při usínání, hlavně u nejmenších dětí, můžeme někdy pozorovat rytmické pohyby hlavy. U zdravého, normálně se vyvíjejícího dítěte je to usínací návyk, který sám časem odezní. U dětí dlouhodobě hospitalizovaných a odloučených od matky bývají takové pohyby projevem citové deprivace.

14.2.2017 12:17| autor: MUDr. Martin Gregora

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist