Alergie – lze jim předcházet?

Více než 20 % světové populace trpí některým z alergických onemocnění (alergickou rýmou, zánětem spojivek, průduškovým astmatem, atopickým ekzémem, anafylaktickým šokem, alergickou kopřivkou a dále projevy lékové, potravinové a hmyzí alergie). Průduškové astma, které se na světě vyskytuje u 300 mil. osob, je nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku a také nejčastějšim chronickým onemocněním v těhotenství.

Dědičnou vlohu, tedy dispozici k alergii, má až 40 % osob. Ne všechny tyto osoby onemocní alergickými nemocemi. Zvýšený výskyt těchto onemocnění je tedy výsledkem souhry dědičné vlohy (genetické dispozice) až v 70 – 80 % a vlivu zevního prostředí, ve kterém žijeme. Během krátké doby, ve které došlo k obrovskému nárůstu alergických chorob a astmatu („epidemie 20. století“), se nemohly tak zásadně změnit genetické faktory. Proto byly sledovány vlivy vnější (negenetické), které v rozvoji senzibilizace, tj. vzniku alergické přecitlivělosti, hrají hlavní roli.

Mnoho změn

Za poslední desítiletí došlo ke změnám v našem životním stylu. Trávíme více času „uvnitř „ – budov, aut.., naše strava obsahuje vyšší podíl rostlinných olejů, kde není správný poměr nenasycených mastných kyselin (NMK) tj. klesají omega 3 NMK. Ve společnosti více osob kouří, zvl. mladé matky, stoupá obezita (10 – 15 % osob v Evropě), je větší spotřeba hormonální antikoncepce, stoupá počet porodů vedených sekcí, stoupá hygiena, spotřeba antibiotik, stres a počet atopických párů, které spolu pak čekají tzv. rizikové děti.

Dědičnost 

Vysoké riziko pro vznik alergie a astmatu je u dítěte, které má alespoň jednoho příbuzného I. stupně tj. (sourozence nebo rodiče) s doloženým alergickým onemocněním. U takového dítěte je riziko vzniku alergických onemocnění asi ve 30 – 40 %. Pokud mají oba rodiče alergická onemocnění, pak toto riziko u dítěte stoupá až k 60 – 70 %. Pokud dítě nemá nikoho v rodině alergického, je pravděpodobnost výskytu alergie 5 – 10 %.

Prevence

Cílem medicíny je nemocem předcházet. Prevenci onemocnění dělíme na prevenci primární, kdy opatření mají zabránit vzniku alergické přecitlivělosti = senzibilizace. Týká se tedy zdravých osob. Jelikož k primární senzibilizaci dochází velmi brzy (již před narozením a v prvních měsících a letech života), směřují doporučená opatření do tohoto období. Nejste-li si jisti, jestli vaše děťátko nebude mít sklony k alergii, neponechávejte nic náhodě a pečlivě vybírejte materiály, čistící prostředky a dětskou kosmetiku tak, abyste riziko podráždění omezili na minimum. Kromě přírodních materiálů v bio kvalitě, požívejte pouze dermatologicky testované přípravky bez barviv a parfemace. Dejte přednost pracímu prášku, který byl vyvinut speciálně pro citlivou pokožku například Persil Sensitiv.

Sekundární prevence se týká osob senzibilizovaných s cílem zabránit rozvoji alergického onemocnění. Nejčastěji jde o zábranu vzniku astmatu u osob, které již trpí atopickým ekzémem nebo alergickou rýmou. Prevence terciární má zabránit zhoršování již vzniklého alergického onemocnění. Například u pacienta alergického na roztoče se odstraněním roztočů sníží alergický zánět v nose a průduškách a tím se sníží zátěž alergické rýmy a astmatu.

Nezbytným předpokladem vzniku alergie je kontakt s alergenem v životním prostředí, a to nejčastěji vdechováním a požitím. Proto jsou preventivní opatření zaměřena tímto směrem.

Doporučení

Světová zdravotnická organizace a Světová alergologická organizace vydaly v roce 2004 dokument, ve kterém shrnuly všechna doporučení prevence alergie na základě tzv. medicíny založené na důkazech. Síla doporučení je označena písmeny A – D.

Písmenem A jsou označena doporučení nejlépe doložená studiemi. Opatření, které je označeno písmenem D, vychází jen z mínění expertů, čili nemá takovou sílu jako opatření podložená dobře provedenými studiemi.

V tomto sdělení se budu věnovat pouze primární prevenci alergií – tj. zábraně vzniku alergické přecitlivělosti (senzibilizaci).

Pro všechny děti (tj. bez rizika vzniku alergických onemocnění) platí: výlučné kojení do 6 měsíců věku, není-li možné kojit, pak výživa a přípravky z kravského mléka (B).

U těhotné a kojící matky není doporučena žádná dieta (A). Pevnou stravu je doporučeno podávat až po 6. měsíci věku dítěte (B). Odstranit expozici k tabáku v těhotenství, ale také v prvních letech života. Týká se to také pasivního kuřáctví (B).

Pro vysoce rizikové děti pro vznik alergických onemocnění je doporučováno také výlučné kojení do 6 měsíců věku, není-li možné, pak výživa hypoalergenními mléky (A). Po 6. měsíci věku je výživa stejná jako pro děti bez rizika (A).

Během těhotenství a kojení není doporučována matkám žádná dieta (A). Pevnou stravu zavádět po 6. měsíci věku (B).

Kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání (genetické faktory – viz výše), ale je nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy (kontakt s matkou, obsah protilátek a jiných působců imunitního systému k zábraně infekčních onemocnění).

Doporučují se tyto úpravy zevního prostředí: 

Odstranit expozici k tabákovému kouři (B), protože bylo prokázáno, že u dětí, zvl. dívek matek kuřaček se častěji vyskytují pískavé bronchitidy. Redukovat expozici k vdechovaným alergenům (roztočů domácího prachu, vzdušným plísním, alergenům zvířat) (B). Odstranit vlhkost v bytě (C) a zvýšit hygienu domácího prostředí (C).

Ukázalo se, že děti, které se narodí na podzim, bývají častěji alergické na roztoče domácího prachu a projeví se u nich častěji astma. Čili v prvních měsících života je vnímavost k faktorům zevního prostředí zvýšena.

Podávání probiotik v době těhotenství a prvních letech života vzniku alergických onemocnění a astmatu nezabrání. Studie z roku 2007 hodnotily sledování skupiny dětí, které v prvních 6 měsících života užívaly probiotika. Neprokázaly, že se riziko vzniku atopické dermatitidy snížilo, a naopak prokázaly zvýšené riziko senzibilizace na alergeny u vysoce rizikových dětí.

Velmi důležité je také snížit stres v době těhotenství a prvních letech života dítěte, omezit kontakt s infekty, mít dostatek pohybu a jíst vyváženou stravu.

18.2.2009 6:18| autor: Bronislava Novotná

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist