Potravinová alergie u dětí a život s ní

Alergie patří k nejrozšířenějším problémům, trpí jimi stále více lidí. Podívejme se podrobně na potravinové alergie u dětí, nejčastější alergeny, jejich projevy, ale i na intoleranci některých potravinových složek a způsob, jak s nimi žít.

Co je to alergie?

Potravinová alergie nastane, pokud imunitní systém vyprodukuje protilátky v reakci na proteiny v jídle, které jsou obvykle pro organismus neškodné. Nejčastěji se objeví v rodinách, kde se již nějaká forma alergie vyskytla, není podstatné, zda na potraviny, pyly či hmyzí jed. Je sice dána geneticky, ale dítě obvykle nezdědí po rodiči alergii na konkrétní látku, ale dispozici k alergii.

Mezi nejčastější alergeny u malých dětí patří mléko. Podle některých odhadů se alergie na bílkovinu kravského mléka vyskytuje u více než 3–5 % kojenců. U více než 80 % případů alergie na bílkovinu kravského mléka vyhasíná do 2–3 let. Proč je tolik dětí alergických na mléko? „Je to ze dvou důvodů. Jednak je mléko základní a hlavní potravinou kojence a jednak alergie souvisí se stavem funkční zralosti střevní sliznice a potažmo i imunitního systému,“ objasňuje problematiku dětský pediatr MUDr. Martin Gregora. U dětí do tří let je dále velmi častá alergie na vaječný bílek a sóju. Ovšem rizikovost potravinových skupin se mění s věkem, takže u školáků se nejčastěji vyskytuje alergie na mák, ořechy, arašídy, celer a další hlavně kořenovou zeleninu, u dospívajících zase převažují alergie na ryby, korýše, koření, ovoce a alkohol.

Jaké symptomy hledat?

Symptomy jsou dobře čitelné, zvlášť pro rodiče, které už se s alergickými reakcemi setkali:

  • atopický ekzém
  • kojenecké koliky
  • průjmy (někdy i s krví ve stolici)
  • dušnost
  • kopřivka okolo úst, nosu a očí, která se může rozšířit po celém těle
  • otoky úst, očí a obličeje
  • tekoucí či ucpaný noc, slzící, vodnaté oči
  • svědící ústa a podrážděné hrdlo

Alergie – zabiják

Nejvážnějším projevem v reakci na alergen je akutní alergická reakce, jejíž nejtěžší formou je anafylaktický šok. Spouštěčem jsou nejen potraviny, ale i léky, hmyzí jedy, vakcíny a objevily se i případy prudkých reakcí na latex. Anafylaktický šok poznáte neomylně, projevuje náhlými dýchacími potížemi a sípotem, otokem hrdla, jazyka a obličeje, kožní vyrážkou, svěděním a červenými skvrnami. U někoho se vyvinou příznaky šoku – bledost, pocení, pocit slabosti, zvracení, špatně hmatný tep. Anafylaktický šok může způsobit i smrt, a to během několika minut.

V případě, že se projeví, je nutné začít okamžitě jednat: zavolat lékařskou pomoc na číslo 155 nebo 112 a zajistit fungování základních životních funkcí podle pravidel první pomoci. V případě bezvědomí položit dítě do stabilizované polohy, pokud přestane dýchat, je třeba začít masáž srdce a umělé dýchání. Kdo již anafylaktickou reakci prodělal, měl by mít u sebe vždy autoinjektor s adrenalinem, jehož aplikace zabrání rozvoji anafylaktického šoku.

Rychlost reakce

Alergie na jídlo se projevují obvykle do několika minut, vzácněji i v řádu hodin. Pokud dítě zareaguje na alergen rychle, je snadnější ho odhalit. Pak stačí sledovat, kterou potravinu dítě nesnáší a vynechat ji z jídelníčku. Uvědomte si ale, že všechny příznaky, které odpovídají alergické reakci, jsou v raném dětství poměrně běžné a alergie může být jen jednou z možných vysvětlení jejich vzniku.

Jak diagnostikovat alergii

Při podezření na potravinovou formu alergie navštivte pediatra, který vás pošle ke kožnímu lékaři či alergologovi. K základním vyšetřením patří prick test (škrábací test) a vyšetření krve. Po zjištění alergenů je dalším krokem konzultace s odborníkem na výživu, jenž s vámi probere zásady diety, kterou bude potřeba dodržovat, a sestaví seznam potravin, kterým by se malý alergik měl vyhnout.

Jde alergiím předcházet nebo jejich vzniku zabránit?

Žádné důkazy nepotvrdily, že by strava v těhotenství nebo během kojení měla vliv na vznik alergie u potomka. Bohužel tedy nefunguje preventivní vysazení nejčastějších alergenů ze stravy těhotné matky jako možnost omezení rizika vzniku alergie u budoucího potomka. „Nadměrně projektivní přístup ve smyslu odložení zavedení nemléčných příkrmů u kojence může vést spíše k promeškání období určité imunotolerance, kdy dítě zavádění nových potravin, zvláště při současném kojení, dobře toleruje. Proto se dnes doporučuje začít s příkrmy již po 4 měsíci věku, v intervalu mezi 17. a 26. týdnem věku. Týká se to i lepku, potraviny, které se matky vzhledem k relativně časté intoleranci velmi obávají a jehož zavedení do jídelníčku někdy odkládají až do období prvního roku i déle. Pro dítě to ale kýžený benefit nepřináší. Také rybí maso, které jsme ještě v nedávné době doporučovali podávat až od batolecího věku, lze s opatrností podávat již kojenci,“ doplňuje MUDr. Martin Gregora.

Přečtěte si také:

Může dítě z alergie vyrůst?

To bohužel nelze. Sklon k alergiím, k nadměrné reakci na vnější podnět, si nese ve svých genech. S tím ale jak se mění složení jeho jídelníčku, mění se i typy potravin, na které alergicky reaguje. Často se stává, že se původní potravinová alergie v pozdějším věku vyvine v jiný druh, například v astma nebo sennou rýmu.

Intolerance není alergie

Dva pojmy, které lidé často zaměňují. Intolerance na rozdíl od alergie není způsobena reakcí imunitního systému. Její příčinou je neschopnost potravinu strávit, obvykle proto, že v těle chybí látka, nejčastěji enzym potřebný pro štěpení dané potraviny. Potravinová intolerance je mnohem častější než alergie, odhaduje se, že nějakou její formou trpí až 45 % lidí. Na rozdíl od alergie se může intolerance vztahovat na více druhů potravin.

Mezi symptomy patří: 

  • bolest břicha
  • kolika
  • nadýmání
  • větry
  • průjem
  • zvracení

Reakce na potravinu při intoleranci bývá podobná alergické, ale obvykle nastává mnohem později, obvykle v řádech hodin i dnů. Opět platí, že symptomy mohou být podobné jiným závažným chorobám, a proto je třeba zkonzultovat pozorování s lékařem.

Nejčastěji se u dětí objevuje intolerance na mléko, konkrétně na laktózu. Příčinou je absence laktázy, enzymu, který štěpí mléčný cukr na jednodušší cukry, které tělo umí dále zpracovat. Mléčný cukr – laktóza – potom zůstává v tenkém střevě, kde dochází k jejímu kvašení.

Na rozdíl od alergie na bílkovinu mívá dítě postižené intolerancí na laktózu problémy již od začátku kojení. „Je to logické, protože i mateřské mléko obsahuje mléčný cukr – laktózu. Obvyklým projevem je neprospívání, zvracení a průjmy. Pro takové děti existují speciální mléka bez mléčného cukru. Pro doplnění problematiky je třeba říci, že existuje i vzácné metabolické onemocnění spojené s poruchou látkové přeměny cukrů z mateřského mléka – galaktosemie. Ta se řeší speciální dietou,“ upřesňuje MUDr. Gregora.

V posledních letech se velmi rozšířila intolerance na pšenici, známá jako celiakie, při které tělo není schopno strávit lepek. K dalším malabsorpčním syndromům patří intolerance sorbitolu a fruktózy (nesnášenlivost na bobulové ovoce, med, zavařeniny, ale též žvýkačky, slazené nápoje, vanilkovou zmrzlinu apod.), intolerance trehalózy (neschopnost strávit houby) a další.

Život s alergií

Pokud byla jednou potravinová alergie diagnostikována, je nezbytné se držet přesně pokynů lékaře a striktně se vyhnout potravinám, které ji spouštějí. Pouze v případě mírnější formy, je možné alergen tolerovat, pokud je součástí některých jídel. Například dítě s lehčí formou alergie na vaječný bílek, může jíst bez následků pečivo.

Prázdniny, narozeniny, stravování v restauraci nelze plánovat jako dříve. Vždy bude třeba mít po ruce bezpečné jídlo a pití, upozornit všechny v okolí na dietu a nezapomenout zdůraznit následky, pokud nebude dodržena. Při žádném výjezdu z domova, výletu či dovolené se nesmí zapomenout na léky.

Ani dodržování diety není jednoduché. Bezpodmínečná znalost vhodných produktů pomůže při sestavování jídelníčku, protože strava i přes všechna omezení musí zůstat pestrá, výživná a chutná. Při nástupu do školky či školy, je třeba se domluvit se na způsobu, jakým se dítě bude stravovat, například zda si bude nosit obědy či na ně dojíždět domů, nebo dostávat dietu ve školní jídelně. V posledním případě by měly kuchařky dostat podobný seznam povolených potravin. Pokaždé musí být vychovatelky upozorněny na to, čím dítě trpí, co smí a nesmí jíst a jak postupovat v případě alergické reakce.

V dnešní době se naštěstí i v běžných obchodech dají sehnat potraviny, které jsou vhodné pro alergiky a postrádají mléko, ořechy, nebo vejce. Ale i tak se pečlivé čtení složení potravin stane dennodenní rutinou.

7.7.2017 12:43

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist