Otec u porodu – ano, či ne?

Chci být se svou ženou u porodu? Otázka, kterou si klade většina nastávajících tatínků. Odpověď jedné části je jednoduchá – ano, chci být u narození svého dítěte. Ti druzí mají také jasno – ne, nesnesu bezmocnost a pohled na bolest a krev. Co je dobře?

Někteří odborníci tvrdí, že přítomnost otce u porodu rodičce i dítěti prospívá, někteří z nich muže na porodních sálech rádi nevidí. Proč je tomu tak?

Otec k tomu musí mít předpoklady

Přítomnost otců u porodu se v poslední době stala tak módní, že je spíše výjimkou u porodu nebýt. I proto někteří muži, kterým se k porodu moc nechce, nakonec na porodním sále stejně skončí. Samozřejmě pak rodičce ani dítěti nic kladného nepřinášejí. Ti, kteří například nesnesou pohled na krev, by si měli přítomnost na sále rozmyslet. „Porod není opravdu příliš estetickou podívanou a muži, kteří o sobě už předem vědí, že tam půjdou s nechutí, mohou pak nést negativní následky v intimním životě,“ říká sexuolog Radim Uzel. Lze je ale podle sexuologů za snahy obou partnerů bez větších problémů odstranit.

Muž se musí rozhodnout sám

Muž, by se měl nad tím, zda bude u porodu, opravdu důkladně zamyslet a odpovědět si na důležité otázky. „Z osobní a profesní zkušenosti vím, že muž u porodu často prospěje své ženě, svému dítěti a ovšem – jak se někdy zapomíná – i sobě samému. Samozřejmě, jeho emoční či praktická pomoc ženě i potomkovi je velmi důležitá, ale v motivaci pro účast při porodu by neměl zapomínat na sebe. Může ho lákat zvládnutí neobvyklé situace, silný zážitek nebo vstup do otcovství. Pokud vnitřní motivace chybí a muž jen vyhovuje tlaku své partnerky nebo společenské normě, jeho prožívání i chování to může poznamenat. Účast u porodu by měla být jeho vlastní volba a jistě i výsledek partnerské dohody. Při rozhodování by měl mít na paměti, že pokud této možnosti nevyužije, není o nic horším tátou. Příležitostí, jak svoji otcovskou roli hrát aktivně, bude mít ještě dost a dost,“ říká Martin Jára z Ligy otevřených mužů.

Měl by vědět, do čeho jde a připravit se na to

Rozhodnutí, že s vámi váš partner u porodu bude, je jen začátek. Měl by začít brát přípravu na porod stejně vážně jako vy. „Muž musí mít pojem o tom, co porod vlastně je. Bude-li mít představu, co ho čeká, má víc než dobrou šanci, že bude porod pro něj i pro partnerku přínosem,“ potvrzuje psycholog Martin Prokeš. Pro otce, kteří budou u porodu, jsou proto velice užitečné (a doporučené) předporodní kurzy, kde se naučí masážím v první době porodní, dozví se, co se s partnerkou při porodu děje a bude mu vše srozumitelně vysvětleno.

PĚT DŮVODŮ, PROČ BÝT ČI NEBÝT U PORODU

PROČ ANO

  • Vazba otce k dítěti bývá po porodu podle výzkumů větší, otec má k malému jiný vztah než když přijde k „hotovému“.
  • Jelikož vidí celý proces, má k němu respekt a úctu. Váží si své ženy, protože viděl všechnu tu „dřinu“, kterou kvůli malému stvoření podstoupila.
  • Pokud muže u porodu partnerka chce a partner jí bude oporou, má to pro ženu nepředstavitelný význam. Potřebuje podporu a porozumění.
  • Společně prožitý porod může partnery sblížit, je to přece situace, která se neděje denně, je to zážitek, který jim nikdy nikdo nevezme.
  • Kolik budete mít dětí? Jedno či dvě? Víc možností být u porodu svého dítěte mít muž nebude. Rozmyslete se proto dobře, jestli o tento zážitek opravdu chcete přijít.

PROČ NE

  • Někteří muži mohou být příliš citliví, porod pro ně může představovat psychické trauma.
  • U mužů, kteří nesnesou pohled na krev a rodící se miminko, může porod vyvolat sexuální trauma.
  • Porod byl odpradávna záležitostí pouze žen, proč to teď kvůli módní vlně ze západu měnit?
  • Ženy, pro které je nejdůležitější partner, se mohou místo toho, aby se soustředily na porod zajímat více o to, jestli jejich partner snáší porod dobře. Přítomnost muže na sále tedy průběh porodu narušuje.
  • Někteří muži neunesou pocit bezmoci, vyvolává u nich pocit méněcennosti či paniky.

DESET VĚCÍ, KTERÉ BY MUŽ MĚL UDĚLAT, NEŽ VKROČÍ NA PORODNÍ SÁL

  • Ujistit se, že jeho partnerka ho při porodu opravdu chce.
  • Upřímně si přiznat, jestli bude pro partnerku přínosem.
  • Opatřit si o porodu co nejvíce informací – štěstí přeje připraveným.
  • Co nejvíce o porodu se svou partnerkou mluvit, podporovat ji a probrat s ní její obavy.
  • Vědět, jak jeho žena chce rodit, mít společnou představu o porodu.
  • Navštěvovat předporodní kurzy, kde mu bude vše odborně vysvětleno.
  • Naučit se relaxačním technikám, při kterých může partnerce při porodu ulevit.
  • Uvědomit si, že pro partnerku je jeho přítomnost důležitá, není zbytečný.
  • Smířit se s faktem, že odrodit bude muset jeho žena, on může jen pomoci být jí oporou.
  • Není-li si muž jist či má obavy, zvládne-li ženu podporovat, může kontaktovat dulu

Čtěte také:

BYL JSTE U PORODU?

Honza, 25 let, dcera Nikol: Nebyl, byl bych tam stejně málo platný

„Partnerka po mě sice chtěla, abych s ní u porodu byl, ale nakonec pochopila, že porod opravdu není pro mne. Jitku mám rád, ale porod je podle mne ženská záležitost. Čekal jsem 8 hodin na chodbě a v duchu byl s ní, ale vidět ji zakrvácenou, zpocenou a modré miminko, to jsem si odpustil. Daleko lepší bylo, že jsem měl první zážitek s ní a miminkem, až když jim bylo oběma lépe.“

Daniel, 32 let, syn Lukáš: Nenechal bych tam partnerku samotnou ani za milión

„Klára mi v sedmém měsíci těhotenství řekla, ať se rozhodnu podle sebe, takže jsem měl ruce volné. Nakonec jsem u porodu byl a byl to ten nejemotivnější zážitek, jaký jsem kdy zažil. Vidět ji, jak bojuje a trpí za nás oba, bylo něco neuvěřitelného. V životě bych to nezvládl. Mám k ní od té doby opravdu velký respekt, zamiloval jsem se do ní na sále ještě víc.“

Maxmilián, 42 let, syn Karel a dcera Adéla na cestě: Není to věc jen ženy, je to věc nás obou

„Je pravda, že odrodit musí fyzicky moje žena, ale to neznamená, že ji nemohu psychicky podporovat. Jsem si vědom toho, že většinu práce udělá ona, ale já jí budu podporovat, držet za ruku a říkat jí, jak je úžasná, že to všechno tak zvládá.“

MĚLA JSTE PARTNERA U PORODU?

Andrea, 31 let, dcera Alena a Kateřina: Ano, byl mi velkou oporou

„Můj muž Petr se při porodu nadřel stejně jako já. Společně s porodní asistentkou mě podepíral, držel mě ve sprše, chodil se mnou po místnosti a komunikoval s doktory. Bylo krásné mít u sebe někoho blízkého a prožívat to celé spolu, neumím si představit, být tam sama.“

Lucie, 23 let, syn Alex na cestě: Ne, nesnesla bych vedle sebe chlapa

„Můj přítel Marek se chce sice porodu účastnit, dokonce jsme si prošli obdobím, kdy mne denně přemlouval, ale já mám v tomhle jasno. Porod je moje věc, já tam trpím, moje mysl a tělo se na porod musí soustředit. Nechci se hlídat, jestli moc nekřičím, jestli před ním nevypadám hloupě či jestli nebude mít doživotní trauma z pohledu na moje zakrvácené přirození. Bez něj pro mě bude porod lehčí.“

27.9.2018 4:10 | autor: Michaela Mazancová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist