Budeš mít bratříčka nebo sestřičku

Batole bychom měli na příchod bratříčka nebo sestřičky připravovat hned, jakmile maminka zjistí, že je v jiném stavu. Máme na to devět měsíců, takže dostatek času… Začneme-li s přípravou až v okamžiku, kdy maminka přijde s miminkem z porodnice, riskujeme, že se u většího sourozence objeví nežádoucí projevy žárlivosti.

Přípravy na mladšího sourozence neznamenají jen vysvětlovat, vést dítě k větší samostatnosti, je tu i „praktická stránka věci“, například otázka, kde bude batole spát.

Slova a doteky

Už batoleti, by měla maminka dovolit, aby hladilo její bříško a přitom mu říkat: „Tam je miminko, mimi je u maminky v bříšku.“ Postupem času, jak se bříško zvětšuje, může dítěti vysvětlovat: „Tady je miminko, které roste a roste. Miminko se narodí, a ty budeš mít bratříčka, sestřičku.“

Vedení k samostatnosti

Jakmile maminka otěhotní a dítěti jsou dva roky, je to ten správný okamžik, kdy začít vést batole k větší samostatnosti – aby se tak zvaně uvolnilo z její náruče. Vedeme dítě k tomu, aby bylo schopné si samostatně hrát, kreslit. Je také dobré dávat dítě na víkend k babičkám, tetám. Když to začneme dělat až když se miminko narodí, je pozdě – dítě to může brát, že je tam odložené. Měli bychom udělat vše pro to, aby dítě mělo své vlastní radosti, zájmy a ochotně odjelo k babičce a bylo tam šťastné.

Postelová hejblata

S větším batoletem bychom také – před příchodem jeho sourozence na svět – měli dělat jednu zásadní věc, a to připravovat prostor pro miminko. Když rodiče spí s dítětem stále v jedné posteli, nebo mají jeho postýlku těsně u své, je neskutečně těžké v momentě, kdy se narodí miminko, starší dítě přešoupnout do jiného pokoje… Měli bychom tedy včas začít zařizovat dětský pokojík a připravovat velkou postel pro „velkého kluka“, nebo pro „velkou holku“.

Jinak je tomu, když budou obě děti spát v ložnici s rodiči, buď ve dvou postýlkách, nebo větší dítě už ve „velké posteli“. Jedna z chyb, kterou jsem nedávno v poradně odkryla jako důvod žárlivosti, byla taková: když se narodilo miminko, dali si rodiče postel staršího sourozence k nohám a malé měli u hlavy – dvou a půlletý chlapeček za to na svou malinkou sestřičku neskutečně žárlil. S rodiči jsme našli způsob, jak tento problém vyřešit. I když to bylo pro maminku nepohodlné, dala si k nohám miminko a větší dítě vrátili tam, kde bylo zvyklé spát. Pokud děti zůstanou v ložnici, měli by rodiče postýlky umístit tak, aby starší dítě nemělo pocit, že je odstrčené. Například by starší dítě mělo spát vedle tatínka a menší vedle maminky. 

Velký malý pomocník

Měli bychom mít na paměti, že děti odmalička rády pomáhají. Nikdy neřekneme svému batoleti, že na miminko nesmí sahat. Naopak. Okamžitě mu dáme mimi do náruče, aby si ho pochovalo. A maminka, cokoliv dělá s menším dítětem, zapojuje přitom toho staršího: „Přines pleny,“ nebo: „Pojď se podívat, jak jsem se starala o tebe, když jsi byl také takové miminko jako Anička.“ Hlavně je třeba dítěti připomínat, že stejným způsobem se maminka starala i o něho, ale neměla k ruce tak velkého pomocníka, jako má teď jeho.

27.2.2009 1:57| autor: Tamara Cenková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist