Jak jste zvládla finanční závislost na partnerovi?

Musela jste si na mateřské říkat o každou korunu nebo jste všechno zvládli bez problémů? Otázky, které jistě řeší spousta maminek. Zeptali jsme se dvou z nich.

Budeme moc rádi, když nám i vy, milí čtenáři, pošlete své zkušenosti. Rádi je zveřejníme.

Otázky:

1. Jak jste zvládala v době mateřské dovolené finanční závislost na partnerovi?

2. Ovlivnila tato zkušenost váš pohled na partnera?

3. Uspíšila daná situace váš návrat do zaměstnání?

Na všem jsme se domluvili

Katka

1. Domluvili jsme se docela hladce na všem, co bylo třeba. Partner mi „přeposílal“ na účet domluvenou částku, kterou jsem použila na potřeby rodiny. Pokud bylo potřeba něco navíc a šlo to, uhradil to.

2. Poznala jsem ho v nové situaci, ale jeho chování mě nepřekvapilo. Očekávala jsem, že se bude chovat tak, jak se choval.

3. Vnímala jsem mateřskou dovolenou jako čas, který si mohu zorganizovat podle svého a kromě potřeb dětí jsem mohla naplnit i některé své. Díky pomoci babiček a podpoře partnera jsem si doplnila vzdělání. Návrat do zaměstnání jsem neuspíšila, ale zvýšila jsem si kvalifikaci a po mateřské jsem nastoupila na dobré pracovní místo.

Manžel mi nic nedával

Radka

1. Finanční závislost v době mateřské dovolené tak trochu za mne vyřešil sám manžel. Nesnesl pomyšlení, že on by musel chodit do práce každý den a já bych byla doma – a (podle něj) nic nedělala. Tudíž jsem byla u obou dětí vždy zaměstnaná, nikdy jsem neměla klasickou dovolenou, vždy jsem měla i práci.

Nevadilo mi to, právě proto, že jsem nemusela být na svém muži zcela finančně závislá. Nikdy jsem však nevydělávala tolik, abych mohla rozhodovat o dovolené, o nákupu větších věcí apod. Na druhou stranu jsem se nemusela nikoho dovolovat, abych si mohla koupit parfém, dražší oblečení apod. 

Manžel mi peníze nikdy nedával – jen dětem, pokud si samy řekly. On však platil veškerý chod domácnosti. Já ten zbytek – jídlo, oblečení a školku a školu pro děti. A také platil všechny dovolené, které vybral – výběr byl vždy na něm – nám jen oznámil, kam jedeme. Vždycky mě to mrzelo, protože si ráda vybírám dovolené z katalogů a vždy si představuji jaké to tam je….

2. Určitě, ale už je pozdě. Přistoupila jsem na to a téměř jsem si zvykla, že to u nás tak chodí.

3. Do práce jsem chodila vždy i v době mateřské dovolené, vyhovovalo mi, že jsem soběstačná a tak trochu i nezávislá. Navíc jsem měla velké štěstí, že jsem mohla pracovat doma i s malými dětmi. Jsem ráda, že to tak bylo, naučila jsem se totiž využívat každou volnou chvilku a udělat hodně práce třeba i během několika minut (mezi kojením, přebalováním apod.). 

Na závěr však musím přiznat, že jsem zřejmě nedělala tu nejrozumnější věc. Děti rychle rostou a já lituji každou minutu, kterou jsem nemohla strávit s nimi. Neměla jsem se ohlížet na manžela a ty čtyři roky si užívat jen svých dětí!

Byl by to určitě ten nejlépe prožitý čas!


10.4.2009 5:23| autor: Monika Langrová
Více o tématu: chovánímužizaměstnání

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist