Komplikace při porodu nemusí nutně vést k císařskému řezu

Komplikace při porodu mohou nastat ze strany plodu, ze strany rodičky a v kombinaci ze strany matky i plodu dohromady. Jaké jsou nejčastější z nich a jaká rizika s sebou nesou, v rozhovoru popisuje doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., který je nejen špičkovým lékařem v Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí, ale také spolupracujícím odborníkem v oblasti gynekologie a porodnictví na klinice Canadian Medican Care.

Jaké jsou nejzávažnější komplikace při porodu ze strany dítěte?
„Nejzávažnější je, když dítě začíná z nějakého důvodu strádat, protože nemá dostatek kyslíku. Taková situace nastává například při pupečníkové komplikaci, kdy je pupečník obtočen kolem krku plodu, kolem končetiny nebo je na něm uzel a podobně. V důsledku toho plod není schopen zvládnout zátěž, které je vystaven v průběhu porodu. Pokud takový stav nastane, je třeba porod rychle ukončit, protože kdyby se neintervenovalo, může dojít k hypoxii (nedostatku přívodu kyslíku tkáním plodu) a mozek dítěte může být nevratně poškozen.

Dítě samozřejmě určité rezervy má, ale není schopno je tolerovat dlouho. Z toho důvodu je třeba vědět, že děti, které jsou normálně velké, mají schopnost tolerance větší než děti, které jsou malé. Menší děti pak mají vyšší pravděpodobnost, že během vaginálního porodu – protože nemají ty rezervy – nebudou schopny zátěž zvládnout.“

Jak velkou komplikaci představuje výhřez pupečníku?
„Výhřez pupečníku souvisí s komplikacemi hypoxie dítěte. Když pupečník vyhřezne, může se komprimovat mezi hlavu a dělohu a dítě pak nedostává živiny. Opět je to stav, který se musí rychle řešit. Z toho důvodu by se měla žena, které odtéká plodová voda, co nejrychleji dostavit do zdravotnického zařízení, aby k něčemu takovému nedošlo.

Plod vykazuje známky hypoxie také v případě, kdy žena hodně krvácí, je odloučené placentární lůžko, tj. krev neteče do placenty, ale vytéká ven a plod strádá. V takových případech většinou nejsme schopni porod dokončit vaginálně a je zapotřebí udělat akutní císařský řez.“

Jak se stane, že se placenta takto odloučí?
To jsou stavy, které mohou souviset s preeklampsií, což je závažný stav způsobený vysokým krevním tlakem. Pravděpodobnost porodních komplikací u pacientek s tímto onemocněním je vyšší.

Jsou ještě nějaké další rizikové skupiny žen?
„Určitou rizikovou kategorii představují ženy, které jsou obézní, a ženy malého vzrůstu, které mají velké dítě. V současné době jsou to i ženy, které rodí v pozdějším věku, otěhotní jen díky umělému oplodnění, tedy které mají celou řadu interních chorob, srdeční vady, metabolické nemoci, cukrovku, neurologická onemocnění… Ale i jen samotný věk představuje významný rizikový faktor.“

Jaké komplikace při porodu se uvádějí ze strany matky?
„Ze strany maminek hraje významnou roli kategorie preeklampsií, ale určitě častější příčinou komplikací je špatná děložní činnost během porodu – kontrakce jsou slabé a nevedou k tomu, že děloha se otevírá a plod se dostává dolů. I tady může hrát určitou roli případný nepoměr mezi pánevními rozměry rodičky a velikostí dítěte, například když žena malého vzrůstu má velké dítě.

Dále jde o poruchy porodního mechanismu. Plod vykonává v průběhu porodu poměrně složitý komplex pohybů, který je náchylný na nějakou chybu. Stačí pak, když je dítě jen trochu špatně natočené, má špatně natočenou hlavu, porod se zasekne a neběží. Za následek to může mít, že první či druhá doba porodní trvá příliš dlouho a tím se sníží schopnosti dělohy vytlačit plod ven, žena je vyčerpaná… Pak se musí sáhnout po nějaké medikamentózní léčbě, aby se děloze pomohlo, nebo je nutné dokončit porod vaginálně nějakou extrakční technikou či císařským řezem.“ Přečtěte si více o komplikacích při porodu ze strany matky.

Čtěte také:

Co dalšího může vést ke komplikacím při porodu?
„Za komplikacemi mohou být některá autoimunitní onemocnění u matek, která mají vliv na strukturu placenty. Mohou také nastat komplikace pro plod v souvislosti s vaginálním porodem, jak dítě prochází porodními cestami – může jít o určitá traumata hlavy či končetin související se situací, kdy je třeba použít nějaký instrumentální nástroj nebo kdy je dítě moc veliké. V případě velkého plodu, kdy porod neběží dobře, může dojít například k ramínkové dystokii – ramena uvíznou v kostěné pánvi a plod se potom nedá porodit. Následkem může být poranění klíční kosti (zlomenina) nebo pažního pletence (nervy zásobující horní končetinu), ty mohou být v určitých případech nevratné. Proto existuje snaha dopředu najít děti, u nichž by tyto komplikace mohly nastat, a to jsou většinou velké děti.“

Co rozhodne, zda je možné dokončit komplikovaný porod vaginálně? Je nutné používat nějaké přístroje či nástroje?
„Na porodním sále se používá monitor, kardiografický záznam, kdy se snímají ozvy plodu – když dojde ke změnám v dodávání kyslíku, dítě na to reaguje změnou frekvence ozev. Potom je zapotřebí rychle reagovat. V takovém případě záleží na tom, jaký je vaginální nález (jak jsou porodní cesty otevřené) – od toho se odvíjí, jestli jsme schopni dokončit porod vaginálně nebo jestli nemůžeme využít přirozenou vaginální cestu a musíme operovat přes břicho.

Vaginální porody lze někdy dokončit spontánně, bez použití jakéhokoli přístroje, někdy je ovšem zapotřebí, aby byl porod ukončen rychle. Proto se v případech, kdy žena není schopna miminko vytlačit, používají určité nástroje. Slangově se tomu říká „vex“, tedy vacuumextractor, který se aplikuje na hlavičku a s jehož pomocí se miminko vytáhne, nebo jde o určité nástroje spadající do kategorie kleští. Aby mohl být vaginální porod dokončen instrumentálně, musí být splněny určité podmínky. Pokud splněny nejsou, je riziko, že byste mohli plod i matku poranit, a v takových případech se dělá císařský řez.“

Jaké jsou nejčastější komplikace po porodu?
„Jde o komplikace třetí doby porodní související například s tím, že děloha se nestáhne a žena ztratí v poměrně krátkém čase velké množství krve. Řeší se to poměrně snadno pomocí léků, které děložní kontraktilitu podpoří. Dále může jít o různá traumata, kdy děloha může být porušená, roztržená, natržená, odtržená, a také o stavy, kdy placenta zůstane celá v děloze anebo se odloučí jenom částečně a zbytek tam zůstane. Tyto stavy také souvisí s krvácením, které může někdy ženu ohrozit na životě.“


Přední český gynekolog a porodník doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., působí v Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí a na klinice Canadian Medical Care. Se svým týmem provedl v rámci Centra fetální medicíny ÚPMD již devatenáct operací plodů v těle matky.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist