Těhulka Live! Tereza: Trevor(ka)
Jmenuji se Tereza, je mi 31 let. V létě jsem se vdala za skvělého muže, který chtěl dítě o něco více a o něco dříve než já :-). Mojí vášní je cestování a lezení po horách. Procestovala jsem půlku světa, žila v Kanadě i v Praze a usídlila se v Podbeskydí. Na dítě jsem se necítila nikdy připravena a nejsem jedna z těch žen, které to berou jako náplň svého života. Třeba mi to mlíko na mozku změní :-). Teď mi zbývá pár měsíců se na novou roli připravit.
Zdroj: Tereza Milatová
Konečně mám manžela doma a konečně se mi trochu zase zlepšila pracovní morálka. Začínám být efektivní jako před dovolenou, abych na ni zase v pátek mohla odjet :-D. Do práce jedu bomby a jinak se snažím odpočívat tělo, abych ho nepřemáhala. Na tento týden mám naplánovanou dvakrát těhotenskou jógu se skvělou lektorkou v Ostravě, která nás společně s Vendy učí, jak správně posilovat hluboké brániční svaly a uvolňovat pánevní dno a kyčle na porod. Vždycky se po její lekci cítíme jak znovuzrozené a znovu odhodlané denně aspoň 15 minut aplikovat naučené cviky. No, přemůžu se málokdy.
Na jógu i na golf
Kromě jógy stále hraju golf. Nebo spíše sem tam. Začala jsem loni s Tomem, který je vášnivý golfista, tak si jdeme společně užít krásný den na hřiště na turnaj. Jsem velmi soutěživá obecně a na golfu soutěžíte sami se sebou nebo maximálně s hřištěm díky handicapovému systému. Proto se mi snadno stane, že se zbytečně rozohním (když mi to nejde, samozřejmě) a zkazím hru minimálně sobě. Tentokrát jsem se zařekla, že si hru užiju, ať bude průběh či výsledek jakýkoli. A ono to fungovalo parádně. Hrálo se mi dobře, moc jsem to nekazila, užívala si skvělou společnost a slunečný den. Od těhotenství už netahám hole na zádech, ale na elektrickém vozíku, ale i tak mě Ostravické hřiště “z kopce do kopce” unavilo. V tomto stavu je pro mě důležité si včas uvědomit, kdy si dát nohy nahoru, protože jsem vždy byla zvyklá být v jednom kole a odpočinek příliš neřešit. Únava se dostavuje rychleji a častěji než předtím. Nicméně středeční pohodová hra se vyplatila v podobě prvního místa ve své kategorii. Mám krásnou trofej a šla jsem spát zase o něco dřív ;).
Překvapení pro Tomáše
Zbytek týdne byl ve znamení dodělávání věcí na poslední chvíli do mých obou prací, abych se v pátek mohla nalodit do naší dodávky a odjet na road trip. V pátek ráno mě ještě čekala kontrola u doktora a já už byla netrpělivostí bez sebe, abych se dozvěděla, jestli budeme mít Trevora anebo Trevorku. Od 16. týdne by to mělo být zjistitelné a já už jsem v 17. Doktor suše oznámil, že má dvě koule a pindíka a bylo to. Docela mě to překvapilo, protože na sceenengu se přikláněli spíše k holce. Emoce fungovaly a já to musela zavolat aspoň mamce, když Tomášovi chci udělat překvapení. Kamarád vydlabal golfový míček a naplnil modrým práškem a konfetami. Jsem zvědavá, jestli se při odpalu rozstřelí a hlavně – jestli to Tomáš pochopí :-D. Už tak dost, že musím vydržet minimálně 24 hodin mu to neříct.
Bude to…
V sobotu u u snídaňového pikniku u Mondsee jsem naznala, že by Tomáš mohl “odpálit” naši dovolenou a nachystala mu míček na molo. Ten naštěstí při odpalu povolil a rozlomil se. Efekt s konfetami nebyl takový, jaký jsme očekávali a Tomíkovi nebylo hned jasné, o co tady jde, což jsme očekávali, ale pak mu modrá barva napověděla. Je to TREVOR! (Nějak si na toto krycí jméno zvykáme:-)). Později jsem se dozvěděla, že je vlastně radši, že je to kluk, i když mi celou dobu tvrdil, že je mu to jedno. Ach ti chlapi!
