Tripple test – strašák, nebo pomocník?

V 16. týdnu těhotenství podstoupí každá budoucí maminka odběr krve na takzvaný tripple test. Ten dovede odhalit riziko, že by miminko mohlo být postižené. Na první pohled jednoduché a jasné. Na druhý pohled ale spousta stresu, obav a neporozumění mezi maminkami a lékaři.

„V těhotenství mi dopadl tripple test špatně. Doktor mi řekl, že miminko bude možná postižené. Probrečela jsem tři dny, tak moc jsem se o něj bála. Týden čekání na odběr plodovky a další týden na předběžné výsledky. Několik probdělých nocí. Cítila jsem pohyby miminka, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych o něj měla teď přijít. Nakonec bylo všechno v pořádku. Malá se narodila úplně zdravá. Ale nikdy už to nechci zažít znova.“ 

Podobnými scénáři se to v internetových diskuzích maminek jen hemží. Jenže našly by se i reakce jiné. Od maminek, kterým tripple test a následná vyšetření umožnily rozhodnout se, zda chtějí a mají sílu vychovávat postižené dítě.

Takových reakcí je daleko méně, možná i proto, že si maminky svoji bolest ze ztráty dítěte schovávají v sobě. A také proto, že takových maminek je opravdu méně.

S tripple testem je to jako s každou věcí, která není tak docela černobílá. Taky by se na něj s trochou nadsázky dalo celkem trefně napasovat známé pořekadlo „dobrý sluha, ale zlý pán“. Ostatně to platí i o spoustě dalších vyšetření. Možná jde prostě daň o za pokrok dnešní medicíny – dříve neexistovala možnost takového vyšetření, tím pádem ale ani možnost volby. 

Výsledek ukáže riziko

Co tripple test přesně znamená? V 16. týdnu těhotenství je budoucí mamince odebrána krev, ze které v laboratoři zjistí hladinu tří látek: AFP, HCG a E3. Jsou to látky vyskytující se v krvi matky pouze v těhotenství, jejichž hladina se v průběhu gravidity mění. Bylo zjištěno, že matky, které čekaly plod s nějakým postižením, měly hladiny těchto tří látek výrazně odlišné.

Testované hodnoty se porovnají s normálem a z toho vyplyne případné riziko. Právě to riziko, které umí pořádně vyděsit. Ale pozor! Je třeba si uvědomit, že špatný výsledek neznamená postižené dítě. Jde jen o riziko. Pokud například lékař oznámí, že plod má riziko 1:100 postižení Downovým syndromem, je „pouze“ jednoprocentní šance, že miminko syndrom opravdu má. A to už zní určitě povzbudivěji.

Protože se hladiny sledovaných látek v průběhu těhotenství mění, je třeba přesně určit stáří těhotenství, aby nedošlo k vypočtení falešně pozitivního výsledku. Falešně pozitivní výsledek znamená, že tripple test ukáže riziko postižení miminka, ale miminko je ve skutečnosti zdravé. 

Obávaná amniocentéza

Ženě, která má rizikový výsledek tripple testu, je doporučena amniocentéza neboli odběr plodové vody. To je další velmi diskutované vyšetření.

Maminka Jana v internetové diskuzi píše: „Chtěla bych uklidnit všechny nastávající maminky. Odběr plodové vody jsem podstoupila ve čtvrtek a v pátek už byly první výsledky na Downův syndrom. Riziko dle krevních testů bylo 1 ze 75. Strach byl nepopsatelný, ale Downův syndrom byl podle prvních výsledků zcela vyloučen. Úleva obrovská! Všem, co se bojí podstoupit odběr plodové vody, bych chtěla dodat odvahu. Před samotným odběrem jsem byla hodně vyklepaná, ale není to tak zlé. Prostě to píchne, cítíte nepříjemný tlak a je to! Nyní dodržuju klid a věřím, že odběr nepřinesl žádné komplikace. Každopádně to za tu úlevu stojí.“

Tatínek Petr má opačný názor: „Máme s manželkou dvě krásné zdravé děti, u obou byla vysoká pravděpodobnost Downova syndromu. U druhé holčičky vyšel tripple test dokonce 1:30. Od počátku jsme byli rozhodnuti, že miminko donosíme. Žena se tak rozhodla a já ji za to obdivuju. Amniocentézu odmítla. Čím méně testů, tím méně stresu. To, že bude mimino 100% zdravé, vám nikdo nezaručí ani hodinu před porodem. To riziko prostě patří k životu.“

Maminky se u amniocentézy bojí narušení klidného azylu miminka. Obávají se, že bude ublíženo miminku a že odebraná plodová voda bude chybět, že obal kolem miminka nebude v místě vpichu pevný a dojde k potratu. Jsou to obavy naprosto pochopitelné, ale vcelku zbytečné. Jehla k provádění amniocentézy je velmi tenká, vpich je kontrolovaný ultrazvukem, k poranění miminka dojít nemůže. Odebrané plodové vody je vzhledem k jejímu celkovému množství málo a velmi rychle se doplní. Obávané 1% riziko potratu je značně nadhodnocené, a navíc příčina potraceného těhotenství, i po provedené amniocentéze, je s největší pravděpodobností někde jinde. 

Co se samotného laboratorního vyšetření týče: plodová voda obsahuje buňky miminka, ty se v laboratoři namnoží a pak geneticky vyšetří. Právě proto trvá vyšetření plodové vody tak dlouho, většinou dva týdny. Není to zbytečné trápení maminek, je třeba získat dostatečné množství buněk, aby výsledek vyšetření byl jednoznačný. Mnoho center a nemocnic už dnes disponuje možností získat předběžné výsledky pro nejčastější syndromy prakticky do druhého dne. To je určitě vítaná úleva pro vystresované rodiče. A ještě jedna podstatná informace: tripple test ani amniocentéza nejsou povinné, můžete je odmítnout.

Amniocentézu lékař doporučuje i na základě výsledku velkého kontrolního ultrazvuku, který se provádí zhruba ve 20. týdnu těhotenství. Gynekolog kontroluje všechny hlavní orgány v těle miminka, končetiny, páteř, hlavičku, srdeční frekvenci atd. Kolem ultrazvuku není takový rozruch jako kolem tripple testu. Nejspíš proto, že je to vyšetření neinvazivní, maminky se těší, že uvidí svoje miminko, většinou je už vidět i pohlaví miminka. Přitom i ultrazvuk může ukázat nejasnosti, kdy lékař doporučí odběr plodové vody a nakonec je vše v pořádku. V případě, že se prokáže postižení dítěte, obecně platí, že lze potrat provádět do 24. týdne těhotenství, ovšem pouze z lékařské indikace.

Testování v prvním trimestru

Během posledních let se u nás rozšířila možnost testování v prvním trimestru. Systému vyšetření se říká kombinovaný test a může být alternativou tripple testu. V 10. týdnu je mamince odebrána krev, ze které se tentokrát sledují jen dvě hodnoty (PAPP-A a bHCG). Ve 12. týdnu navazuje ultrazvukové vyšetření.

Sleduje se hlavně takzvaná nuchální translucence (v lékařské zprávě bude napsáno NT), což je tloušťka záhlaví miminka. Plody s nejčastějšími syndromy mají hodnoty NT velmi vysoké. Sleduje se i přítomnost nosní kůstky, úhel obličeje a další. Ultrazvuk by ale měl provádět gynekolog, který prošel speciálním školením. Od toho se také odvíjí cena vyšetření, protože tento test dosud není hrazený pojišťovnami. 

Výhodou kombinovaného testu je menší procento falešně pozitivních výsledků oproti tripple testu. I možnost, že se ženy dozvědí výsledek už na konci první třetiny těhotenství, je pro mnohé přijatelnější. Pro potvrzení či vyloučení podezření se ale nedoporučuje provádět v tomto období odběr plodové vody. Ve 12. týdnu je jí málo a odebrání množství dostatečného k jasnému výsledku by mohlo vyvíjející se plod ohrozit. Odebírají se proto takzvané choriové klky, základ budoucí placenty. To je mnohem náročnější výkon oproti amniocentéze, a to jak pro maminku, tak pro lékaře. Udává se větší rizikovost. Takže je zase na mamince, aby se rozhodla, o jaké vyšetření má zájem, a zda by podstoupila odběr choriových klků v případě nejasného výsledku ultrazvuku.

30.10.2011 4:24| autor: RNDr. Anna Mészárosová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist