Jak komunikovat s miminkem v bříšku?

Ještě se nenarodil, a už s ním mluvíme. Cítíme jeho pohyby, hladíme jej a přemýšlíme, co všechno ten mrňousek v našem těle dokáže vnímat. Kdy vlastně začíná komunikace mezi námi a tou tajemnou, od samého počátku zbožňovanou bytostí?

„Kdykoli jsem měla nějaký problém v práci, byla Natálka večer velice neklidná, a mně se dokonce vracely moje nevolnosti z počátku těhotenství,“ vzpomíná Jana, maminka pětiměsíční holčičky. Až zpětně si uvědomila, jak moc její nenarozené děťátko dokázalo reagovat na vše, co ona jako nastávající maminka prožívala.

Její zkušenosti potvrzuje i Anička, maminka pětiletého Honzíka a dvouleté Bětušky: „Zatímco u Honzíčka jsem během těhotenství měla spoustu osobních problémů, když jsem čekala holčičku, bylo všechno v pohodě. V té době jsem už našla skvělé zázemí u druhého manžela. Věřím, že se to všechno odrazilo v tom, jak jsem prožívala obě těhotenství i jak se obě děti chovaly po narození. Zatímco Honzík měl zpočátku dost problémů, ani jeho porod nebyl jednoduchý – bylo to těsně před rozvodem, holčička byla naprosto pohodové dítě, které téměř nezaplakalo. Stejně tak jsem si s ní užívala celé těhotenství,“ vypráví Anna.

První naladění

Dítě skutečně na emoce matky reaguje velice brzy. Maminčiny citové prožitky se na dítě přenášejí, ať jsou příjemné nebo stresující. Každé dítě je však od početí jedinečné a i s těmito impulsy se vyrovnává individuálně. Je to také jeden z důvodů, proč se odborníci neshodují v tom, co všechno dítě z impulsů, které se k němu dostanou z okolí, vnímá.

Jak se o svém dítěti dozvídám?

V období kolem 20. týdne těhotenství se většina dětí začne ohlašovat „kopáním“. Prvorodičky cítí první pohyby miminka údajně o něco později než druhorodičky, ale jsou i výjimky, kdy se první miminko hlásí třeba již v 17. týdnu.

Na čem záleží, kdy poprvé ucítím pohyby?

  • Prvorodička je cítí průměrně ve 20. týdnu, druhorodička již v 18. týdnu těhotenství.
  • Druhorodička má více zkušeností, nezamění pohyby dítěte například s pocitem nadýmání.
  • Břišní stěna druhorodičky je citlivější.
  • Záleží i na přirozené vnímavosti, jak moc je žena schopna se vcítit do svého těla a rozlišovat jeho impulsy.
  • Uložení placenty: je-li placenta na přední straně dělohy, výrazně tlumí pohyby směrem k břichu ženy.
  • Pohyby, které většina žen vnímá v pátém měsíci těhotenství, spadají do tělesné komunikace mezi matkou a dítětem a patří k tomu typu komunikace, který se objevuje nejpozději. Již dávno před tím však matka a dítě komunikují – více nebo méně vědomě.

Co všechno nenarozené děťátko umí:

Cítění a hmat

Ve stejné době, kdy maminka ucítí první pohyby dítěte, je i dítě schopno vnímat její hlazení a to i přes břišní stěnu – přibližně od 18. týdne. Ale už od třetího měsíce začíná být kůže dítěte protkána nervovými zakončeními, jimiž zatím nespecificky, může vnímat například teplo plodové vody, povrch děložní stěny nebo maminčiny láskyplné doteky. Zatím ale vnímá celkový pocit, neumí rozlišit, se kterou částí jeho těla se něco děje. Na konci třetího měsíce již také dochází k celkovým (nekoordinovaným) škubavým pohybům (úlekům), které se později tříbí do pohybů jednotlivých částí těla. Ještě než maminka ucítí první pohyby, dítě si „hraje“ se svým tělem – dotýká se obličeje, zívá, polyká, škytá.

To dokládají i zážitky naší první „LIVE maminky“ Gabči: „Nicolka měla škytavku už v bříšku. Naprosto pravidelně v jedenáct večer začínala škytat. A tohle jí zůstalo i po porodu. V jedenáct večer škyt-škyt… Byl to krásný pocit, věděla jsem, že ta holčička v mém náručí je zaručeně moje!“

Čich

Co je v matčině těle k čichání? Na tom se odborníci neshodují. Faktem ale je, že čich je jako náš elementární smysl rozvinut již od 20. týdne těhotenství a pro dítě má nezastupitelnou roli hned po narození – svou maminku si ze začátku zapamatovává zejména podle její vůně (a stejně i maminka dítě, má-li příležitost ho očichat). Možná proto se tento smysl rozvíjí tak brzo, aby byl včas připraven k použití.

Chuť

Proč mají děti tak rády sladké? Je to první chuťový vjem, který mohou vnímat. Už od šestého týdne těhotenství se vyvíjejí na jazýčku děťátka chuťové pohárky a od čtvrtého měsíce dítě upíjí plodovou vodu. A tak přichází úplný gejzír rozličných vjemů, protože voda je lehce nasládlá, sodík lehce slaný, a protože dítě vodu pije, tak i čurá – a tak vnímá i hořko-slanou chuť vlastní moči. Ovšem sladká převažuje, je to později i chuť mateřského mléka, a proto děti sladkou upřednostňují.

Zrak

I když se oční bulvy utvářejí již od šestého týdne, je vývoj oka dokončen až ve třicátém týdnu. Děti v těle matky ještě moc nemají jak oči využít, ale i tak je možné pozorovat, že je od 30. týdne v čase bdělosti otevírají a zavírají je jen ke spánku. Pokusy bylo zjištěno, že dítě reaguje na zvýšené množství světla, které proniká skrz děložní stěnu – například při slunění nebo při výboji blesku. Za normálních okolností je světlo v břiše barevně stabilní – tmavé, lehce do růžova.

Čtěte také:

Sluch

Ouška dítěte jsou plně vyvinuta již kolem 20. týdne. Dítě je schopno rozlišovat a třídit zvuky – rozezná hlas maminky, zejména je-li směřován k němu, od ostatních zvuků a hlasů. Na zvuky je nitroděložní život opravdu bohatý, někdy až hlučný. Voda dobře nese zvuk, a proto dítě vnímá nejen hlasy, ale ještě bližší mu je tlukot matčina srdce, slyší pohyby jejích útrob a dech, ale je schopno se i leknout nečekaného zvuku, jako je prásknutí dveří nebo hlasitá hudba.

O hudbě a melodice hlasu při vyprávění pohádek je známo, že jsou děti schopny si je pamatovat a kladně na ně reagovat i po narození.

Vypráví Ivča, naše další „LIVE maminka“: „Když jsem byla těhotná, poslouchali jsme s manželem naši oblíbenou hudbu. A Josífek ty písničky poznává už od porodu. Tedy alespoň myslím, protože se vždycky zklidní.“

„Mluví“ i dítě

Vzájemná komunikace mezi dítětem a matkou probíhá skrze pohyby. A nejsou to jen pohyby mimoděčné. Dítě je již v bříšku schopno „učit se“, tedy pamatovat si – například začne časem pohybově reagovat na oslovení nebo doteky zvenčí. A naopak je svými pohyby schopno změnit polohu matčina těla, když mu je nepohodlná.

Proč s děťátkem komunikovat již před narozením?

Prenatální komunikace zřejmě nijak zásadně vývoj dítěte neurychlí, ale kladný vliv na ně má určitě. Nese totiž k dítěti zásadní vzkaz: jsi vítáno! A láskyplné přijetí je (nejen) při startu do života velké plus.


Teusen, G. Goze-Hänel, I.: Prenatální komunikace. Portál, Praha 2003

11.3.2015 12:03| autor: Magdalena Holancová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist