Nazí před vlastními dětmi. Je to normální?

„Tak co koupíme tátovi k svátku?“ ptá se Anna jejich pětiletého syna Martina. „Pyžamo,“ odpoví synek. Maminku to překvapí a zamyslí se, co tím nezvyklým dárkem chce vlastně Martin říct.

profimedia-0146418954-1100x618.jpg

 

Nahé tělo není tabu

Třeba mu prostě vadí, když se před ním táta producíruje nahý a spí nahý, napadne Annu. Zhruba do pěti let považují děti své nahé tělo a nahotu všeobecně jako něco normálního. V té době už si uvědomují, že kluci jsou přece jen tělesně vybaveni jinak než holčičky, a to samozřejmě u nich vzbuzuje přirozený zájem. Ovšem na nás je naučit děti, že existuje něco jako intimita a taky dbát na správnou míru studu.

Dítě by si mělo uvědomit, že to, co je přirozené v soukromí, je neakceptovatelné na veřejnosti. Ale pozor na extrémy. Jakmile babička začne dítě napomínat: „Okamžitě se běž obléct, ty hanbáři,“ vyvolá v něm dojem, že nahé tělo je něco zakázaného. Pokud naopak rodiče před ním chodí po bytě bezostyšně nazí, může mu to vadit. Jako ve většině věcí je důležitá přirozenost.

Spolu do vany už ne

Koupat se ve vaně s tátou nebo mámou je fajn, ale asi v roce bychom už měli od toho začít dítě odvykat, postupně ho učit mýt se sám „jako velký“. Snažíme se mu vysvětlit, že každý pečuje o své tělo sám, že patří jen jemu. „Neznamená to ovšem, že vynadáme dítěti, když omylem vtrhne do koupelny, když jsme nazí, taky si hned nezačneme hystericky zakrývat intimní partie. Dítě si pak může myslet, že nahota je něco zakázaného, navíc bude mít pocit viny,“ upozorňuje psycholožka Christine Brunet.

Doporučuje, aby rodiče naučili děti klepat na dveře koupelny a ložnice a odnaučili je pobíhat po bytě nahaté. Ani sami rodiče by to neměli dělat. „Člověk nechodí nahý na ulici nebo v práci a pro byt nebo dům, v němž žije víc lidí, by měla platit stejná pravidla. Pokud některý z rodičů je zvyklý pohybovat se doma nahý, měl by to dělat jen v soukromí svého pokoje, případně když nejsou děti doma,“ radí psycholožka.

Náhodná nahota nevadí

Kristina, matka dvou dětí, je zvyklá přeběhnout nahá z koupelny do ložnice. „Často narazím na děti a nezdá se mi, že by z toho byly nějak zaražené, traumatizované. Samozřejmě by mě nenapadlo, že bych šla nahá třeba vařit,“ dodává. „Náhodná nahota není nic škodlivého, naopak, připomíná, že existujeme i bez šatů,“ říká psycholožka Isabelle Bianchi. Ovšem my dospělí si nesmíme myslet, že zbavíme dítě přehnaného studu, když se před ním budeme ukazovat nazí.

Je zbytečné přesvědčovat pětiletou holčičku, která úzkostlivě lpí na tom, že musí mít podprsenku od plavek, že si ji klidně může sundat. Respektujeme její stud, i když se nám zdá tahle její reakce přehnaná. Ostatně i sami dospělí mají na nahotu různá měřítka. A tak je dobré si uvědomit, že pokud se jeden z rodičů chová přirozeně a sem tam ho dítě zastihne náhodou nahého a druhý za to dítěti vynadá, tak ho na lidskou nahotu upozorní v tom negativním smyslu.

Čtěte také:

A co nudistické pláže?

Rodiče vyznavači nudismu či naturismu k tomu přirozeně vedou i děti. Setkávat se s nahotou na těch správných místech, tedy v přírodě, při koupání, nic proti tomu. Naopak, děti si uvědomí, že lidské tělo přirozeně stárne, s věkem se proměňuje, a nepodivují se pak tomu. Ale má to samozřejmě i své limity. Přirozený stud se objevuje tak kolem čtvrtého roku dítěte, další vlna se dostaví na začátku puberty, tedy kolem 10 až 12 let, u dívek i dříve.

Je nutné to respektovat a nenutit děti do něčeho, co samy nechtějí. Vzít puberťáka na dovolenou do nudistického kempu není nejlepší nápad. A jak poznat, že našemu potomkovi vadí být před druhými nahý? „Začněte během dospívání svých dětí na dveře koupelny a dětského pokoje klepat. Pokud vám vaše dítě bude chtít otevřít nahé a nebude mu to vadit, jednoduše to udělá. Dalším signálem je i to, že se děti přestávají s námi mazlit, protože se cítí dospělé. To jsou momenty, kdy už byste se před sebou neměli svlékat,“ radí psycholog Jeroným Klimeš.

Ve virtuálním světě se odhaluje snáz

Děti v pubertě se mohou strašně stydět před svými nejbližšími a v reálném světě vůbec, ovšem jakmile jde o virtuální komunikaci, jdou zábrany stranou. Věší na síť své fotografie či videa v pózách a úborech, v nichž by se nikdy neobjevili v reálu. Jako by jim obrazovka dala zapomenout na to, že jde o ně a že si je mohou prohlížet tisíce cizích lidí.

„Ukázala by ses takhle před svými kámoškami?“ zeptala se Beatrice Copper-Royer, dětská psycholožka, patnáctileté dívky. „Ani náhodou,“ odpověděla jí naštvaně. Virtuální svět spolu s atakem informací se sexuální podtextem pak představuje nahotu v úplně jiném kontextu a té přirozené stírá pel. Jestliže jediné nahé tělo, které dítě vidí, je to „neživé“ a ještě k tomu erotizované, může i své vlastní tělo považovat za hříšný objekt, a to už je rizikem pro psychický vývoj.

4.2.2018 3:59| autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist