Co je při kojení normální? Vše, co vám vyhovuje

Jak při kojení poznám, že postupuji správně? Má moje miminko dostatek mléka? Jak často mám kojit? Nové studie Jacqueline Kentové, odbornice na laktaci, definují, co je vlastně při kojení normální.

kojeni-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

Poslední zjištění dr. Kentové potvrzují, že neexistuje žádná norma kojení ani konkrétní vzor či schéma, kterými by se kojenci a jejich matky měli řídit. Zrovna tak nikde nenajdete žádný soubor pravidel vymezujících správný způsob kojení.

Každý vztah mezi kojící matkou a jejím dítětem je jedinečný, během období kojení se mění a přizpůsobuje. Vzájemné odlišnosti se sice mohou zdát obrovské, ale jsou přirozené a nemusí být známkou nedostatečné dodávky mléka nebo jiných problémů.

Z výzkumů vyplývá, že zdravotníci by měli instruovat matky v otázkách kojení novým způsobem tak, aby zvýšili jejich sebevědomí při kojení a nestresovali je, protože se jejich rytmus, četnost či délka kojení dramaticky liší od zavedených doporučení. Lepší informovanost o rozmanitosti kojení by měla zvýšit sebedůvěru kojících matek hlavně v otázkách, zda mají dost mléka či zda je jejich mléko dost „silné“.

Výsledky napovídají, že:

  • kojené děti mohou regulovat příjem mléka tak, aby odpovídal jejich chuti k jídlu a rychlosti růstu. Kojenci vypijí tolik, kolik potřebují.
  • děti, které jsou výhradně kojené, běžně vykazují širokou škálu chování při kojení.

Děti jsou různé, kojení taky

Mezi prvním a šestým měsícem laktace přijímají kojené děti menší či větší dávky, přijímají je rychleji nebo pomaleji, ale jejich celkový denní příjem mléka je konstantní. Výsledky výzkumů upozornily na změny v režimu kojení v průběhu individuálního vývoje kojence a na to, že režim se někdy mění každý měsíc. Dále také prokazují, že i mezi kojenci existuje značná rozmanitost typů kojení, které nemusí vždy odpovídat průměru.

Významná variabilita v četnosti kojení a objemu vypitého mléka u zdravých a výhradně kojených dětí ve věku 1 až 6 měsíců vypadá takto:

  • 4–13 – počet jednotlivých kojení za den
  • 12–67 minut – doba jednoho kojení
  • 54–234 ml – objem mléka vypitého při jednom kojení
  • 478–1356 ml – objem mléka vypitého během 24 hodin

Všichni kojenci, kteří byli sledováni v průběhu zmíněné studie, rostli normálně podle růstových tabulek Světové zdravotnické organizace. V každém věku kojenců existuje široké rozpětí počtu kojení během dne, ale četnost kojení mezi 1. a 6. měsícem v průměru klesá a po šesti měsících se stabilizuje. Stejně tak existuje v každém věku kojenců značná variabilita v délce jednotlivých kojení, ale v době mezi 1. a 6. měsícem se délka kojení v průměru zkracuje.

Čtěte také:

Častější kojení neznamená hlad

Tyto vědomosti nepochybně poskytnou tolik potřebné důkazy, které dodají zdravotníkům jistotu v různých situacích a kojícím matkám potřebnou sebejistotu. Lidé, kteří se zabývají kojením, by na základě této studie měli pochopit, že změny chování kojeného dítěte nejsou známkou nedostatečného přísunu mléka, ale jsou zcela normální, stejně jako jsou normální rozdíly mezi dětmi.

Nedostatek mléka je často uváděn jako jeden z důvodů, proč matky přestávají kojit. Obava, že dítě nemá dostatek mléka, je přirozeně zdrojem starosti. Matky si někdy myslí, že pokud se jejich dítě dožaduje krmení častěji, je to známkou toho, že při každém krmení nedostává dost mléka, ale díky dr. Kentové jsme se dozvěděli, že to tak nemusí být vždy.

Budou-li použity nové výsledky práce dr. Kentové k dalšímu vzdělávání matek a zdravotníků v oblasti kojení, dojde k vysvětlení a postupnému odstranění mýtů spojených s kojením. Studie by se tak mohla stát skutečně převratnou prací v oboru laktace.

O dr. Jacqueline Kentové

J. Kentová zahájila svou akademickou kariéru jako BSc na University of Western Australia. V roce 1986 se stala výzkumnou asistentkou v Hartmannově vědeckém týmu zkoumajícím lidskou laktaci (Hartmann Human Lactation Research Group). Titul Ph.D. získala v roce 1999 za výzkum vápníku v mléce a nyní působí ve stejném výzkumném týmu jako docentka.

Jako členka vědeckého týmu se dr. Kentová zaměřuje na biochemii a fyziologii laktace a kojení. Cílem výzkumu je přesně pochopit mechanismus procesu laktace. Předpokládá se, že na základě zjištěných skutečností bude možné povzbudit více matek ke kojení a bude možné také zlepšit léčbu, pokud u kojících matek nastanou zdravotní potíže.

J. Kentová publikovala 36 studií v recenzovaných časopisech a 7 souhrnných studií. Je zvána na místní, celostátní i mezinárodní setkání a konference, aby přednášela laktačním poradkyním, konzultantkám a porodním asistentkám. Je také matkou dvou dcer, které byly kojeny. Text byl do českého jazyka přeložen a upraven autorizovaným distributorem kojících pomůcek značky Medela.

22.5.2024 6:00 | autor: Redakce Babywebu.cz | zdroj: 401-407 (2013)., e387-e395 (2006)., J.C. et al. Longitudinal changes in breastfeeding patterns from 1 to 6 months of lactation. Breastfeeding Medicine 8, J.C. et al. Volume and frequency of breastfeeds and fat content of breastmilk throughout the day. Pediatrics 117, Kent

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist