Jak podpořit nástup laktace

Kojení je přirozený způsob výživy miminek. Je také časem, který maminka a miminko tráví v těsném kontaktu, časem, který mají jen sami pro sebe. K tomu, aby už od začátku bylo pro matku i její dítě kojení také obdobím pohody, je zapotřebí vhodně podpořit přirozené mechanismy kojení už od samotného okamžiku porodu.

Fyziologie kojení – nástup laktace

Pro zahájení tvorby mléka je nejdůležitější včasné a opakované přiložení novorozence k prsu. Tím je mimo jiné podpořena tvorba hormonu prolaktinu a aktivita mléčné žlázy. První dva až tři dny po porodu se v prsou tvoří žlutá a hustá tekutina, která se nazývá kolostrum neboli mlezivo. Mlezivo je výživnější než pozdější zralé mléko a navíc obsahuje velké množství protilátek.

Zralé mléko se začíná tvořit zhruba třetí až pátý den u porodu (u některých žen, například po operativních porodech tomu může být i později). Často přitom dochází k bolestivému nalití prsou, někdy se přidruží i zvýšená teplota, prsa mohou být horká, tvrdá a citlivá na dotek.

Velmi důležité je nalité prsy dobře průběžně vyprázdnit buď častným kojením nebo v případě obtíží s uvolněním mléka pomůže ruční odstříkání či odsátí odsávačkou. Studené obklady sníží horkost, vlažná sprcha a jemná masáž jak sprchou tak rukou pomohou uvolnit mléko. Časté kojení podporuje další tvorbu mléka a zároveň zabraňuje zadržení mléka v mlékovodu a vznik zánětů.

Správné přisátí je základ

Klíčem k úspěšnému kojení je správné přisátí miminka k prsu. Dítě, které se dobře přisaje, získává dostatek mléka, zatímco dítě, které se přisaje nesprávně, pije málo a navíc často způsobuje matce bolest bradavek, neboť ve snaze získat více mléka, zůstává u prsu příliš dlouho.

Známkou správného přisátí k prsu jsou široce otevřená ústa miminka a také to, že se brada a nos děťátka dotýkají prsu. Většina dvorce je v ústech dítěte a miminku se při sání pohybují ouška a spánky.

První přiložení, první (samo)přisátí

Obecně doporučovanou zásadou úspěšného počátku kojení je co nejčasnější přiložení miminka k prsu matky. Obvyklou praxí je, že při prvním kojení matce a děťátku asistuje zdravotnický personál. Lidští novorozenci však mají, stejně jako miminka našich příbuzných primátů, instinktivní schopnost sami bez pomoci se doplazit k matčinu prsu a přisát se. 

Partnerem rubriky je:banner_babyweb_250x250.jpg

Výzkumy poukazují na to, že děti, u kterých proběhlo takzvané samopřisátí (v angličtině se můžeme setkat s termínem breast crawl, tedy plazení se k prsu), mají oproti těm přiloženým menší problémy s kojením, lépe se adaptují a jsou i spokojenější a méně pláčou.

A jak takové plazení k prsu probíhá? Miminko se po porodu nemyje, pouze se osuší (s výjimkou ručiček, na kterých zůstávají zbytky plodové vody, které voní a chutnají jako maminčina bradavka) a je ponecháno nahé na nahém břiše své matky (pro zajištění tepelného komfortu je možné dvojici maminka a miminko přikrýt dekou nebo přikrývkou). Tam se po několik minut adaptuje a učí se rozpoznávat vůni a podobu své maminky. 

Postupně začne provádět pohyby, kdy se instinktivně odstrkuje nožičkami od břicha matky. Zároveň pohybuje ústy, sliní a saje si pěstičku. Pomocí nohou a loktů se posouvá až k prsu, olizuje si pěstičku a díky vůni plodové vody hledá bradavku. 

Natahuje se za prsem, čímž masíruje bradavku. Ta se prodlužuje a vztyčuje a miminko ji uchopuje do úst a začíná samo sát – zajímavé je, že téměř všechna miminka, která se sama doplazí k prsu, se již napoprvé přisají zcela správně (a odpadá tedy i učení se technice kojení, kterou tato miminka zvládají zcela přirozeně). 

Celý proces trvá v průměru 30–60 minut (delší dobu potřebují například miminka ovlivněná medikací nebo miminka se ztíženou adaptací po těžkém porodu). 

Stejně jako miminko i maminka, pokud je ponechána v nerušeném kontaktu s děťátkem, se během samopřisátí chová zcela instinktivně a opatrnými doteky a hlazením ho stimuluje k plazení. 

Čtěte také:

Těsný kontakt jako podmínka dobrého kojení

I v následujících dnech a hodinách je velmi důležité, aby maminka byla co nejvíce s miminkem spolu. Kontakt kůže na kůži napomáhá vyplavování hormonů oxytocinu a prolaktinu, které jsou pro zdárný průběh kojení nezbytné. Co nejčastější mazlení, chování či společné spaní také umožňují matce ladit se na potřeby svého dítěte a pomáhají jí orientovat se v signálech, které k ní novorozenec vysílá – je pro ni tedy snazší rozpoznat, kdy má miminko hlad, a také je pro ni jednodušší se přizpůsobit jeho spánkovému rytmu i rytmu jeho kojení.

Kvalitní podpora rané vazby mezi maminkou a jejím děťátkem také snižuje pocity stresu spojené s únavou či bolestí po porodu. To opět příznivě ovlivňuje laktaci (neboť právě stres značně komplikuje jak tvorbu mléka, tak jeho uvolňování z prsou). 

V případě, kde není možný těsný kontakt miminka s maminkou (předčasně narozené dítě v inkubátoru, zdravotní komplikace matky či novorozence, porod císařským řezem) je ideální podpořit nástup laktace včasnou a pravidelnou stimulací a odsáváním. Například nejnovější poznatky výzkumného týmu v oblasti kojení pod záštitou Australské univerzity prokázaly, že odsávání z obou prsů může zvýšit a podpořit produkci mléka až o 18%.

Dokrm z lahve je pro kojení rizikový faktor 

Lahvička na mléko je uzpůsobena tak, aby z ní tekutina tekla takřka bez úsilí. Rozhodně je pro miminko snazší napít se z láhve než pít z prsu, a to zejména v prvních dnech po porodu, kdy děťátko vždy ještě nemívá zcela ustálenou techniku kojení. Nezřídka nabídnutí lahve (zejména v prvních dnech, kdy se laktace ještě zcela nerozběhla a matka produkuje jen kolostrum nebo malé množství mléka) vede k tomu, že miminko začne upřednostňovat rychlý tok tekutiny z lahvičky před pracnějším sáním z prsu.

Pokud je však třeba dítě dokrmovat, je vhodné volit alternativní způsoby krmení – například sondou, lžičkou (SoftCup), stříkačkou, kádinkou (Babycup) či Suplementorem.

Krmení podle potřeb miminka

Každé miminko je jiné a každé má také jinou potřebu kojení. Některé děti chtějí v prvních dnech sát často a dlouho, jiné se dosyta napijí a pak se na několik hodin oddají posilujícímu spánku. Děti po těžkém porodu nebo miminka s novorozeneckou žloutenkou mohou o kojení jevit malý zájem a být ospalá a unavená (a zde je vhodné miminka k pití povzbuzovat a stimulovat je k častému přisátí).

Kojení je otázkou nabídky a poptávky, tedy čím bude žena kojit častěji, tím více mléka se v prsu utvoří. Kojit podle přání dítěte je tím nejjistějším způsobem, jak uspokojit jeho potřeby a zároveň podpořit dostatečnou tvorbu mléka.


Partnerem rubriky je: Medela – bezpečné, snadné a efektivní odsávání mateřského mléka.

8.11.2016 12:01| autor: Gaurí Chrastilová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist