Žloutenka: Hrozba, kterou podceňujeme

Infekční žloutenka je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Celkem existuje 5 hlavních typů viru žloutenky – označují se písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky.

Virus žloutenky A se vylučuje stolicí, je vysoce infekční a odolný. Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce až několik let. Nejčastěji se přenáší nepřímou cestou, např. pozřením kontaminovaného jídla či nápoje. V takových případech před nemocí nepomůže pečlivá hygiena, ale jedině očkování. To je velice účinné a poskytuje dlouhodobou až celoživotní ochranu.

Žloutenkou typu B se nejčastěji lidé nakazí při nechráněném sexuálním styku. Přenáší se však všemi tělními tekutinami – krví, slinami, spermatem či vaginálním sekretem. Virus žloutenky typu B může přežívat například i na zubním kartáčku, ručníku či holicím strojku, proto by si lidé měli dávat pozor na sdílení osobních hygienických potřeb. Také zákroky jako manikúra, pedikúra či tetování představují riziko. K přenosu viru totiž stačí, dostane-li se mikroskopické množství infikované krve nepatrnou oděrkou do krevního oběhu nechráněné osoby, což se také může stát při úrazu či nehodě.

Žloutenka typu C se přenáší převážně nakaženou krví. Nejvíce ohroženi jsou v současnosti uživatelé nitrožilních drog, nebezpečí může představovat také tetování či piercing. Přestože se žloutenky typu B i C přenáší v podstatě stejnou cestou, očkování existuje jen proti „béčku“. Výskyt žloutenky typu C je tak přirozeně vyšší.

Virus žloutenky typu D je tzv. neúplným virem, to znamená, že sám o sobě nemůže člověka nakazit. K jeho přenosu je totiž potřebná současná přítomnost viru žloutenky typu B. Podobně jako tento typ žloutenky se i „déčko“ přenáší krví.

Naproti tomu žloutenka E se přenáší potravinami nebo vodou. Je nebezpečná především pro těhotné ženy, u nichž může způsobit závažné jaterní onemocnění a vést dokonce až k úmrtí.

V současné době jsou známy také viry žloutenky F a G, jejichž chování a vliv na zdraví se teprve zkoumá.

Dle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) si virové hepatitidy každoročně vyžádají život 1,4 milionu lidí po celém světě – tímto počtem úmrtí se tak řadí před onemocnění typu AIDS či malárie. Proto již v květnu členské státy WHO přijaly tuto první novou globální strategii, na jejímž základě se zavázaly do roku 2020 snížit o 30 % počet nových případů nákazy hepatitidou typu B a C a k poklesu úmrtnosti o 10 %. Tohoto cíle by mělo být dosaženo například rozšířením vakcinačního programu zaměřeného na žloutenku typu B, lepším přístupem k diagnostice a léčbě hepatitidy typu B a C či větší bezpečností při práci s krví, díky čemuž by do roku 2030 mělo být zachráněno 7,1 milionu životů.

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je dále odhadováno, že až 95 % infikovaných o své nákaze neví a více než 99 % lidí nemá přístup k její léčbě.

V České republice bylo v loňském roce evidováno celkem 956 případů výskytu virové hepatitidy typu C, 89 nakažených žloutenkou typu B a 724 lidí infikovaných žloutenkou typu A, přičemž tato čísla evidují pouze případy nahlášené Státnímu zdravotnímu ústavu.

Čtěte také:

• Nejčastější nemoci dětského věku
• Záněty močových cest u dětí
• Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Účinnou prevencí je stále očkování

Prevence představuje zcela zásadní pilíř v boji proti žloutenkám. Mimo tzv. sekundární prevenci zahrnující eliminaci a kontrolu rizikového chování je vysoce účinnou ochranou očkování. To má ve světě již dlouhodobou tradici, jeho prvopočátky sahají již do roku 1981.

Očkování dnešní medicína nabízí pouze proti žloutence typu A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i prostřednictvím jedné kombinované vakcíny. Vakcína proti žloutence typu C se momentálně vyvíjí.

Osoby starší 25 let u nás nejsou na základě očkovacího kalendáře proočkovány proti žádnému typu žloutenek. V rámci tzv. očkování na vlastní žádost si mohou zájemci zvolit mezi kombinovanou nebo jednosložkovou vakcínou proti žloutence typu A a B, na které přispívá většina zdravotních pojišťoven.

Očkování proti typu B u nás bylo v roce 2001 zařazeno mezi povinná dětská očkování a očkuje se v rámci tzv. hexavakcíny.

Ať už se rozhodnete strávit letošní čtvrtek 28. července jakkoliv, grilováním s přáteli, ozdobením těla tetováním, dobrým skutkem v podobě darování krve nebo svůj volný čas vyplníte sportem, vždy pamatujte na to, že všechny tyto činnosti patří mezi situace, při nichž je možné se žloutenkou nakazit.