Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Průjmy mohou být způsobeny viry, bakteriemi, bakteriálními toxiny, prvoky, červy nebo houbami, vyvolat je ovšem může i dietní chyba, špatná kombinace potravin, alergie či toxická reakce na potraviny. V neposlední řadě může být průjem příznakem neinfekčního zánětlivého onemocnění střeva nebo poruchy látkové výměny. Proč ale děti trápí zrovna průjmy? Co je jejich příčinou a jak jim předcházet?

prujmy-u-deti-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

Řidší stolička může přechodně provázet jakékoli horečnaté onemocnění i růst zoubků. Dokonce i potíže s vyprazdňováním ve smyslu zácpy, se kterými se setkáváme v batolecím a předškolním věku, mohou být provázeny málo obsažnými řídkými stoličkami, tzv. pseudoprůjmem.

Vlastní příčinou průjmu je buď zvýšené uvolňování vody do střeva a její nedostatečné vstřebávání, nebo zvýšený pohyb střevních kliček. Rozlišujeme průjem akutní, který je u dětí nejčastější a při správné léčbě trvá maximálně do 2 týdnů, a průjem chronický, trvající déle než 2 týdny.

Virové průjmy

Téměř každé dítě do tří let věku onemocní virovým průjmem, často i vícekrát. Nejčastějším původcem nákazy jsou tzv. rotaviry, dále adenoviry, enteroviry, koronaviry. Nákaza se šíří velmi snadno přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými. Časté jsou infekce v kolektivech dětí, v kojeneckých ústavech. Nakazit se občas mohou i děti hospitalizované na dětských odděleních.

Rychlému šíření napomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou ale odolné i proti mnoha dezinfekčním prostředkům. Největší výskyt virových průjmů je v zimních měsících. Onemocnění se nevyhýbá ani novorozencům, ale díky protilátkám proti těmto virům získaným z mateřského mléka většinou nezpůsobí kojenému dítěti potíže. Kojení a protilátky v mateřském mléce jsou důležitým ochranným faktorem kojenců před touto nákazou.

Příznaky

Onemocnění začíná většinou po 1–3 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty, horečkou a zvracením, ke kterému se postupně přidá vodnatý průjem, někdy s příměsí hlenu a krve. Zvracení posléze ustane, ale zůstává nechutenství a průjem pak trvá ještě obvykle 4–7 dnů). Děti jsou unavené, schvácené, odmítají pít. U kojenců hrozí odvodnění (dehydratace), proto závažnější průběh nemoci vyžaduje hospitalizaci a intenzivnější léčbu.

Léčba

Závisí na věku dítěte a závažnosti průběhu nemoci. Základem jsou dietní opatření. Liší se podle věku a podle toho, zda je dítě kojeno.

Kojení nepřerušujeme. Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají jí zbavit se původce průjmu. Zvýšené ztráty tekutin, ke kterým při průjmu dochází, doplňujeme rehydratačním roztokem s obsahem minerálů, které lze běžně zakoupit v lékárně (např. rehydratační roztok Kulíšek nebo ORS 100). Roztok se podává v množství 10 ml/kg hmotnosti dítěte při každé stoličce společně s kojením. Podáváme ho chlazený, po malých dávkách (po lžičkách). Nelze ho ochucovat šťávami nebo džusy.

U nekojeného dítěte je vhodné v prvních čtyřech hodinách podat rehydratační roztok v množství alespoň 30–50 ml/kg hmotnosti dítěte. Poté pokračujeme v podávání mléka, které dítě pilo před onemocněním. Vhodné je připravit mléko místo ve vodě v rýžovém odvaru. Neztrácí kalorickou hodnotu a dítě ho lépe tráví. Ztráty tekutin přitom doplňujeme rehydratačním roztokem v množství 10ml/ kg hmotnosti po každé průjmové stoličce.

Starší kojenec, zvyklý na nemléčné příkrmy, může při průjmu dostávat zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši, banánové či jablečné pyré, rýži s masem. Jídlo nesmí být tučné.

U dítěte staršího 1 roku věku postupujeme zpočátku stejně jako u mladšího nekojeného, tedy podáváme rehydratační roztok a po 4 hodinách přecházíme na mixované brambory, jablečné, mrkvové, banánové pyré, rýži s drůbežím masem, housky, rohlíky, suchary, starší pečivo. Základem diety je tedy opět omezení tuků. Mléko a mléčné výrobky podáme, až když se četnost a množství stoliček zmenší.

Jak připravit rýžový a mrkvový odvar?

Rýžový odvar

Potřebujeme: 2,5 dkg rýže, 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Rýži rozvaříte doměkka a rozmixujete. Převařenou vodou doplníte do 500 ml. Rýžový odvar můžete osladit 2 dkg Glukopuru (hroznového cukru). Rýžový odvar lze připravit také z instantní nemléčné rýžové kaše.

Mrkvový odvar:

Potřebujeme: 1 středně velká karotka (mrkev musí být čerstvá s nízkým obsahem dusičnanů!), 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Omytou, dobře očištěnou čerstvou karotku nastrouhejte najemno a rozvařte (asi 30 min). Rozmixujte a doplňte převařenou vodou do 500 ml. Ničím neochucujte. K jednoduché přípravě mrkvového odvaru můžete použít kojeneckou výživu ve skleničce – mrkvovou polévku, kterou menšímu kojenci zředíte vodou, budete-li ji dávat v lahvi, nebo neředěnou podáte po lžičce.

Mrkvový odvar lze kombinovat s rýžovým. V lékárnách i v marketech je k dostání rehydratační roztok ORS 200 s přídavkem mrkve a rýže pro kojence od 4. měsíce.

Pozor na oblíbenou coca-colu, džusy apod. – sladké nápoje nejsou pro svůj vysoký obsah cukru k léčbě průjmu vhodné a mohou ho ještě zhoršit. Navíc obsahují jen velmi malé množství potřebných minerálů. Podávání čaje nebo minerálek bývá úspěšné při lehkém průjmu, kdy nedochází k větším ztrátám minerálů a odvodnění dítěte.

Zvláštní dietní mléka s nízkým obsahem mléčného cukru-laktózy (Alidiar, Nestlé al 110, Nutrilon low lactosae) nepatří k základním léčebným opatřením. V některých případech jsou vhodná k přechodu na normální stravu. Rozhodnutí o jejich užití ponechme na lékaři.

Protiprůjmové léky

Ke kratšímu trvání průjmu přispívají léky, které na sebe naváží nežádoucí látky v postižených střevních kličkách a pomohou je tak rychleji vyloučit z těla (např. Smecta, živočišné uhlí). K léčbě jsou vhodné, ale nejsou nutné. Také probiotika mohou pomoci zkrátit trvání průjmu. Probiotické bakterie v podobě potravinového doplňku nebo přidané výrobcem přímo do kojeneckého mléka pomáhají obnovit zdravou střevní slizniční flóru a upravit funkci střeva.

Riziko dehydratace

Nedaří-li se průjem zvládnout, stolice jsou časté a zejména přidruží-li se zvracení, může u dítěte rychle dojít k odvodnění organismu a rozvratu vnitřního prostředí. Dítě by mělo být vyšetřeno lékařem, který zhodnotí, zda lze další léčebná opatření provádět doma (ambulantně), nebo zda je nutná hospitalizace dítěte a jeho intenzivní léčba pro možnou závažnou poruchu vnitřního prostředí dítěte, ohrožující jeho život.

Prevence proti rotavirovému průjmu 

Kojence je možné proti rotavirům očkovat. Vakcínu v současné době zdravotní pojišťovny nehradí. Očkovací látka je ve formě roztoku, který dítě spolkne. Podává se v závislosti na typu vakcíny ve 2–3 dávkách od 9. týdne věku s odstupem 1–2 měsíců. Může se podat souběžně s hexavakcínou.

11.2.2021 12:42 | autor: MUDr. Martin Gregora

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist