Mami, kde se berou děti?

Je celkem běžné, že si dítě strčí pod tričko panenku a hrdě prohlásí: „Koukej, maminko! Mám miminko!“ Pak miminko „porodí“ tak, že panenku zpod trička vytáhne. Takhle si nehrají jen holčičky, je to běžné i u chlapečků.

Na druhou stranu jsou děti, které tomuto tématu nevěnují skoro žádnou pozornost ani když už jste těsně před porodem a máte velké břicho. Zkrátka si nejsou schopny spojit mámino obří břicho s budoucím bratříčkem nebo sestřičkou. Je to pro ně příliš náročná představa.

Jak s dítětem „o tom“ začít mluvit?

Nechte se dítětem vést

Odpovídejte dítěti, když s nějakou otázkou samo přijde, a odpovídejte jednoduše. Malé děti by v hlavě neudržely složité informace o početí, těhotenství a porodu.

„Je třeba reagovat na potřeby dítěte, takže, když se zeptá, je dobré si s ním sednout a povídat si, ne ho odbývat,“ říká psycholožka Mgr. Kateřina Hollá. „Nicméně atmosféru k tomu, aby se dítě zeptalo, je třeba vytvářet. Jak známo, komunikujeme i neverbálně, a tudíž je zapotřebí dát dítěti najevo, že jsme ochotni se o záležitostech reprodukce bavit,“ dodává.

Ptejte se, pak odpovídejte

Ujistěte se, že chápete, na co se vás dítě skutečně ptá. Linda Eyre, spoluautorka knihy How to Talk With Your Child About Sex vypráví příběh chlapečka, který se jednou maminky zeptal: „Kde jsem se tu vzal?“ Maminka měla za to, že se jí syn ptá na příchod člověka na svět a tak si k němu sedla a všechno mu řekla. Chlapeček pak přiznal, že jen přemýšlel, odkud se přistěhovali do nového bytu.

Abyste se vyhnuli nedorozumění, pokládejte upřesňující otázky jako: „Co si myslíš?“ Spousta malých dětí si doslova pustí fantazii na špacír a vymyslí různé historky o tom, jak děti přicházejí na svět. Nejdříve si „osahejte“, co si dítě vlastně myslí. Od toho se krásně odrazíte k smysluplnější debatě.

Také je důležité zdůraznit rozdíl ve věku – s dítětem by se mělo začít mluvit velmi brzy, od dvou let už chápe rozdíl mezi chlapečkem a holčičkou, pokud je v té době maminka znovu těhotná, je to velmi dobrá příležitost zkoumat toto téma do podrobností. Čím menší dítě získá správné informace, tím snazší je sexuální výchova v budoucnosti.

Vyjadřujte se srozumitelně

Abyste dítě nezmátli, popisujte části těla co nejpřesněji. Například říci, že dítě roste mamince „v břiše“, může být matoucí, protože do břicha padá i jídlo. Místo toho dítěti jednoduše řekněte, že miminko roste ve zvláštním místě zvaném „děloha“.

Když řeknete, že v mamince roste tatínkovo semínko, dítě si bude představovat, jak z jádřince jablka roste v mamince malý strom. Místo toho můžete dítěti vysvětlit, že tatínkova spermie doplavala z jeho těla až do dělohy.

„Je velmi důležité každé povídání podpořit srozumitelnými obrázky (například v encyklopediích, jak dětských, tak pro dospělé) a srozumitelným vysvětlením. Volit jednoduchá, ale věcně přesná slova – nepoužívat pindík či lulánek, ale penis (případně říci, že penis je odborný a správný název pro všechny ty ostatní),“ upozorňuje Hollá.

Vyprávějte příběh

Psychologové doporučují, abyste ze svého vysvětlování udělali příběh se začátkem, prostředkem a koncem. Můžete to říci docela obyčejně: tatínek a maminka udělají miminko, miminko roste u maminky v děloze, a když je připravené, tak vyleze.

Tohle dětem totiž pomůže pochopit, že udělat a donosit dítě je proces, který se odehrává v čase.

Buďte věcní

Když se přistihnete, že při těchto otázkách rudnete a stydíte se, mějte na paměti, že děti je nemají „nabity“ trapným obsahem tak, jako dospělí. Nebudou si proces rozmnožování spojovat s dospěláckými pocity, jako je sexuální přitažlivost nebo touha.

Takže se pokuste zůstat ležérní a přímočaří. Když dáte najevo svou nepohodu, bude dítě dumat nad tím, jestli máte důvod se stydět za to, co chcete říci.

A jak jste s těmito otázkami doma bojovali vy? Byly i nějaké veselé historky? Napište nám do redakce, váš povedený příběh rádi zveřejníme.

Odpovědi na běžné otázky:

„Jak se tam miminko dostalo?“

Milá a jednoduchá odpověď většinu malých dětí uspokojí. Můžete říci něco prostého jako: „Tatínek ukázal mamince, jak moc ji má rád a společně pak vyrobili miminko.“ Nebo „Miminko se udělá, když se dva dospělí lidé milují tolik, že ho dokážou uvnitř maminky vytvořit.“

Když bude dítě pátrat po více detailech, můžete říci, že se tatínkova spermie spojí s maminčiným vajíčkem a společně pak rostou, až je z nich miminko. (Proklik na Jak s dětmi hovořit o sexu)

Co tam to miminko dělá?

Svou odpověď příliš neodvádějte od toho, co si dítě může umět představit. „Miminko si cucá paleček, kope, spí, čůrá anebo škytá. Hlavně ale stále více roste do té doby, než je připraveno se narodit.“

Pokud sami právě čekáte dítě, můžete společně spekulovat, co asi dělá právě teď: „Myslíš, že ho baví si tam tak plavat?“ „Myslíš, že teď spí nebo je vzhůru?“ „Myslíš, že nás teď slyší?“

Zeptejte se dítěte, jestli chce miminku něco říct, zazpívat mu nebo si sáhnout, jestli ucítí kopnutí. Když bude mít dítě obavy o miminko, jestli tam není moc potmě nebo osamělé, můžete ho ujistit, že děloha je pro ně úžasné místo, kde může miminko v klidu a bezpečí růst.

Může ve mně taky vyrůst miminko?

Tak tahle otázka přináší příležitost vysvětlit, v čem se liší tělo muže a ženy. „Pouze dospělé ženy mohou nosit v bříšku děti. Až vyrosteš, můžeš mít svoje vlastní děti.“ Chlapečkovi můžete říci: „Až budeš velký, můžeš ženě pomoct, aby mohla nosit miminko. Ale miminko může vyrůst jen v těle dospělé ženy.“

Jak se miminko dostane ven?

Jste-li sama právě těhotná, je dobré říci dítěti, že až bude miminko připravené na příchod na svět, pojedete do porodnice, kde vám porodní asistentky a doktoři s narozením miminka pomohou.

Podejte to celé tak, jako že narození dítěte je vzrušující a pozitivní událost. Dítě nijak nestrašte. Hlavně je ujistěte, že o něj po tu dobu bude dobře postaráno a že se nemusí ničeho bát. Řekněte mu, kdo se o něj po dobu, kdy budete v porodnici, bude starat.

Některé děti toho bude zajímat daleko víc. Budou si představovat kde co, od toho, že maminka miminko vyzvrací nebo že tatínek otevře mamince na břiše zip a miminko samo vyleze. Když bude dítě zajímat, kudy se miminko dostane na svět, můžete říci, že děti přicházejí na svět většinou skrze vagínu.

Nepamatuje si? Nevadí…

„Povídání by také mělo být navazující – nejprve začneme s drobnými a obecnými informacemi a reagujeme na dětské dotazy,“ dodává Mgr. Hollá.

„Je však nutné počítat s tím, že si dítě z našeho povídání vezme jen to, co chápe a potřebuje. Tudíž je lepší podat více informací – možná i ty, které podle našeho názoru ještě nechápe. Dítě na ně nebude brát zřetel, případně podá upřesňující dotaz. Také je potřeba se tématu za čas znovu věnovat – možná budete překvapení či rozladění, že si dítě z minulého povídání nic nepamatuje, takže je třeba začít znovu od začátku, což vůbec nevadí. Nejcennější je stejně čas, který s dítětem strávíme.“

Milí čtenáři, jsou u nás k dispozici nějaké knihy pro děti, které se tohoto tématu týkají a které by si rodiče s dětmi mohli společně číst? Napište nám email do redakce. Vaše dobré rady se pak stanou pevnou součástí tohoto článku.