Za kretenismus může nedostatek jódu v těhotenství

O tom, že je jód pro život člověka nepostradatelný, slyšel asi už každý. Ne však všichni dokážou říct proč. Co způsobuje jeho nedostatek a v čem je nebezpečný, pokud ho máme hodně? Zpozornět by měly hlavně těhotné, kojící a ty, které plánují počít, hladina jódu v těle totiž může být zásadním faktorem pro zdraví děťátka.
foto: istock.com

Ještě v první polovině minulého století byl poměrně běžným jevem kretenismus – velmi těžké růstové a mentální onemocnění. Jeho důvodem byl nedostatek jódu v těle matky během těhotenství. A protože naše země historicky patřila k územím s nízkým přirozeným výskytem jódu, začala se jím obohacovat sůl a také krmné směsi pro dojnice, díky čemuž se ve zvýšené míře objevuje i v mléčných výrobcích. Jeho nejvýznamnějším přirozeným zdrojem jsou totiž mořské ryby a ty u nás jí málokdo v doporučovaných dvou porcích týdně. Podobným způsobem jako u nás se nedostatek jódu řeší ve všech vyspělých zemích světa, nicméně podle UNICEF trpí jeho nedostatkem celá třetina lidstva, a to hlavně v rozvojových zemích, zejména v horkých oblastech.

Hladina jódu v těle

S hladinou jódu v těle úzce souvisí štítná žláza, která produkuje důležité hormony, které ovlivňují metabolismus, růst a mentální vývoj člověka, ale také centrální nervový i srdečně-cévní systém, kostní i svalovou hmotu a další funkce. Z toho důvodu se dbá na zvýšený příjem jódu u těhotných.

V posledních letech přibývá onemocnění štítné žlázy, po cukrovce jde nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí, přičemž ženy jsou k této poruše náchylnější než muži v poměru asi 6–8 : 1.

Onemocnění způsobená nedostatkem jódu

Nedostatek jódu často vede ke zvětšení štítné žlázy a vzniku tzv. strum – lidově zvaných vole. Například v Německu, kde se jodizace zavedla až v roce 1995 je jejich výskyt u dospělých v stále běžný. Také se s jodizací výrazně snížil výskyt již zmíněných vážných vývojových vad u dětí.

Hypofunkce štítné žlázy a nedostatek jejích hormonů v těle se projevuje zpomalením organismu, únavou, zimomřivostí a sníženou tělesnou i duševní výkonností. Při hyperfunkci je nemocný obvykle podrážděný, nadměrně se potí, trpí bušením srdce, později se může dostavit svalová slabost a pálení očí.

Jód a těhotenství

I přestože je v ČR aktuálně vyhlášený dostatek jódu, existují skupiny obyvatel, které jsou ohroženy nedostatkem jódu. Jsou to především těhotné a kojící ženy. Proč? V těhotenství se zvyšuje funkce štítné žlázy o 1/3 a díky častějšímu močení dochází k významným ztrátám jódu močí.

Přijímat jód ve vyšším množství je u těhotných důležité hlavně do 14.–15. týdne těhotenství, kdy je plod závislý na příjmu hormonů ovlivňujících vývoj nervové soustavy a růst organismu výhradně od matky, poté si je už schopen vyrábět tyto hormony sám.

Nejčastěji se zmiňuje vliv snížené funkce štítné žlázy matky na inteligenci potomka a riziko zpožděného psychomotorického vývoje. Výzkum z roku 1999 Jamese Haddowa odhalil, že děti takto nemocných matek a neléčených měly v průměru o 7 bodů nižší IQ a dokonce u 19 % dětí těchto matek měli potomci IQ nižší než 85, kdežto u zdravých a léčených jen u 5 %. Kromě toho se uvažuje o možné souvislosti s dětskou hyperaktivitou.

Maminky v naději by si ale měly uvědomit, že vyšší hladina jódu v těle je nepostradatelná i pro zdárný průběh těhotenství: Jeho nedostatek může vést k infertilitě, potratům či předčasným porodům, do souvislosti je dávána i s císařskými řezy či perinatální úmrtností.

Kojení a jód

Od narození do doby, než dítě začne přijímat příkrmy, je jeho jediným zdrojem jódu mateřské mléko. Mléčné žlázy během kojení ovládají mechanizmus, kterým si vychytávají jód z krve a předávají ho do mléka, to je důvod proč kojící ženy potřebují vyšší dávky tohoto stopového prvku.

Kolik jódu pro zdraví

Pro běžnou populaci se doporučuje denně užívat 150 µg, pro těhotné je to minimálně 250 µg a kojící dokonce až 300 µg na den. Jeho přirozeným zdrojem jsou především mořské ryby, plody moře, řasy, některé ovoce jako maliny, višně, ale i například i rajčata, cibule, bazalka, česnek, mléčné výrobky a jodizovaná sůl. Ovšem pozor: Tolik oblíbená mořská sůl obohacená jódem nebývá!

Ženy, které otěhotnět neplánují a nemají problémy se štítnou žlázou, by se měly zdržet volně prodejným potravinovým doplňkům s jódem, protože jak jsme se již zmínili, i zvýšená funkce štítné žlázy s sebou přináší negativa, jako zrychlení metabolismu, průjmy, špatný spánek, poruchy nálady.

Některým ženám s poruchou štítné žlázy (jedná se především o stavy u vysoce aktivní tyreotoxikózy, tzv. Gravesovo-Basedowovy nemoci a karcinomu štítné žlázy, nikoliv u hypotyreózy) může endokrinolog nedoporučit užívat vitaminy a jiné doplňky stravy pro těhotné z důvodu přítomnosti jódu v těchto preparátech. Pak mohou být tyto matky v nevýhodě, protože na našem trhu je pouze jediný přípravek bez jódu pro plánování těhotenství, období těhotenství a kojení, a to Femibion bez jódu obohacený metafolinem a kyselinou listovou.

Obecně ale platí, že pro život dospělých, ale hlavně dětí a nenarozených je mnohem nebezpečnější nedostatek jódu, než jeho přebytek. Zdravá štítná žláza si totiž s krátkodobým přebytkem jódu poradí.


S použitím textů:
Poruchy štítné žlázy a těhotenství, napsala MUDr. Eliška Potluková, Ph.D., z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze
roche-diagnostics.cz: Štítná žláza, napsala Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK, Praha

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené