Dlouhodobé kojení – co si pod ním představit?

Dlouhodobé kojení se dostává do popředí zájmu více a více maminek. Jak dlouhodobé kojení vypadá, jaké má přínosy a jaké mýty ho obklopují?

kojeni_batolete-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock

Jako dlouhodobé kojení nazývá každý něco trochu jiného. Pro někoho je to cokoliv nad půl roku, pro někoho kojení delší než jeden rok a někdo naopak tvrdí, že dlouhodobé kojení neexistuje – že je ten název zavádějící. Člověk patří mezi hominidy, má tedy dlouholeté kojení v genech.

WHO, UNICEF i Česká pediatrická společnost doporučují kojení minimálně do dvou let a déle. Minimálně do dvou let. To znamená, že do dvou let se o dlouhodobém kojení rozhodně mluvit nedá.

Je dlouhodobé kojení kojení do samoodstavu?

Průměrný věk samoodstavu (tedy odstavu iniciovaném dítětem) je čtyři a půl roku. To znamená, že existují děti, které se samy od sebe odstaví dříve, ale zároveň to znamená, že existují děti, které se odstaví samy od sebe později. Běžně až v šesti letech.

Můžeme tedy říci, že každé kojení do samoodstavu je dlouhodobé. Opačně to ovšem neplatí – je možné kojit dlouhodobě, ale nakonec dítě odstavit bez ohledu na touhu dítěte v kojení pokračovat.

Jako dlouhodobé kojení se tedy dá nazvat kojení, které trvá více než dva roky. Horní hranice není stanovena.

Kdy je ten pravý čas dlouhodobé kojení ukončit?

Samoodstav v západních zemích rozhodně není běžný jev. Zatím se týká spíše přírodních národů. A je to škoda! U kojení totiž platí, že čím déle matka kojí, tím lépe pro její zdraví. A pro dítě to platí též. Oboje bylo mnohými studiemi dokázáno.

V našich zemích se využívá spíše tzv. regulovaný samoodstav. Jde o pozvolné omezování některých kojení tak, aby bylo kojení jako celek matce stále příjemné. Ukončení celého období kojení je ponecháno na dítěti, ale maminka si situaci přizpůsobuje svým potřebám, nepodřizuje se plně dítěti.

A takový přístup se jeví jako ideální – nepotlačuje potřeby matek, ani neupírá dětem jejich přirozenou potřebu.

Obavy kolem dlouhodobého kojení

Největší obavy kolem kojení, které trvá déle než běžných 12 měsíců, mívají lidé, kterých se to vůbec netýká. Postarší pán v tramvaji, tchyně na rodinné oslavě, bezdětná kamarádka na třídním srazu…

Je smutným faktem, že starší generace nemají s dlouhodobým kojením žádnou zkušenost – tradice kojení podle potřeb dítěte byla zpřetrhána a dnešní padesátníci nic takového nezažili. Ani kolem sebe, ani na vlastní kůži.

Co jsou tedy ty největší obavy, kterými zviklávají dnešní generaci maminek?

  • Obava, že se dítě nikdy kojit nepřestane (pokud kojení matka neukončí). Jakkoliv bláznivě to může znít (vždyť nakonec se kojit přestane každé dítě), tohle opravdu naše babičky a matky děsí.
  • Obava, že se bude kojit do puberty. Opět nesmyslná obava – v civilizovaných zemích, kde je dostatek syté potravy, se děti odstavují samy nejpozději v devíti letech. Mnohem častěji však v šesti nebo sedmi letech, nejčastěji mezi třetím a pátým rokem.
  • Obava, že dlouhodobé kojení ubližuje dítěti po psychické stránce. Že se stane závislým na matce. Tento strach je způsoben neznalostí principu osamostatňování se. Je to přesně naopak – dítě, které si je v raném dětství jisté láskyplnou vazbou na rodiče, se snadněji v pozdějším věku osamostatní. Kojení je základní potřebou dětí a její naplňování zajišťuje harmonický vývoj dítěte.
  • Obava, že dítě je kojeno proti své vůli – že matka kojí jen pro svoje potěšení. Opět nesmysl – dítěti nemůže být kojení vnuceno. Pokud by se kojit nechtělo, nepřisálo by se. Kojení nezpůsobuje matce sexuální potěšení – kojení je asexuální.

Funkce dlouhodobého kojení

Funkce kojení se v průběhu růstu dítěte mění. V prvních měsících převládá funkce uspávání dítěte, nasycení a napojení, útěcha a pocit bezpečí.

V průběhu prvního roku se dostává do popředí především jeho nutriční funkce. Během druhého roku postupně nutriční funkce kojení slábne (dítě přijímá stále více živin z běžné stravy), jeho funkce útěchy a dodání pocitu bezpečí naopak roste.

Po druhém roce sílí imunologická funkce – zejména po nástupu do mateřské školy je to více než potřeba. Pro batolata je kojení také důležité pro vyrovnávání se s emočně náročnými situacemi. Pomáhá jim zažít pocit přijetí i v situacích, kdy se nechovají podle obecných představ, jak by se „hodné dítě chovat mělo“.

Tato funkce kojení je všeobecně podceňovaná, tudíž ve společnosti snadno vznikne dojem, že předškolní děti jsou na kojení „příliš staré“. Není to tak – stále potřebují emoční jistoty (nehledě na zdravotní benefity, které dlouhodobé kojení přináší).

Jak dlouhodobé kojení vypadá?

Kojení školkového dítěte samozřejmě neprobíhá s takovou četností jako kojení miminka. Dítě se nakojí například po probuzení, po příchodu ze školky, během dne, když se třeba zraní, a před spaním. Pokud má neklidné spaní, může se kojit i během noci.

Také délka kojení předškolních dětí bývá kratší – trvá jen po tu dobu, než se dětská psychika srovná se situací, která byla důvodem kojení.

Ke konci kojení do samoodstavu je obvyklé, že se dítě kojí už jen jednou denně, jednou týdně i jednou za měsíc. Tato konečná fáze může trvat mnoho měsíců. Ovšem není pravidlem, že četnost kojení pouze klesá. Tak jak dítě zažívá různé životní situace, může se v různých obdobích vracet k častějšímu kojení.

Konec kojení bývá úplně do ztracena – maminky nejsou často schopné si ani vzpomenout, kdy kojily dítě naposledy. Je velmi neobvyklé, pokud se dítě přestane kojit ze dne na den. Například pokud se dítě dosud kojilo mnoho měsíců každý den pětkrát a dnes se nekojilo ani jednou, pravděpodobně se jedná spíš o bojkot kojení, než samoodstav.

V rámci dlouhodobého kojení se setkáváme také s tandemovým kojením, protože se dítěti narodí sourozenec. Jak takové kojení pak probíhá, si můžete přečíst v článku Kojení v těhotenství a tandemové kojení.

Chcete se dozvědět více o kojení, o tom, jak bez problémů rozjet laktaci, jak se vypořádat s bojkotem a další užitečné informace? Dozvíte se je na mém blogu LucieMachutova.cz. Najdete mě na Facebooku: Zažraná máma i Instagramu: zazrana.mama.

22.7.2020 5:55 | autor: Lucie Machutová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist