Pes – přítel kojence?

Od útlého mládí si Jitka přála psa. Její rodiče o tomto přání nechtěli ani slyšet, a tak si ho splnila až jako čerstvá maminka. Když si Bastiena, velkého švýcarského salašnického psa pořídila, bylo jejímu chlapečkovi osm měsíců.

„Je to nerozum, pes ke kojenci nepatří! Je toho přece plná televize, jak pes napadl dítě,“ byly jediné reakce, kterých se od příbuzných a kamarádů dočkala. Měli pravdu? Ano, pro nás, matky pejskařky jsou to velké vnitřní boje, zda mít psa a zároveň malé dítě. V první řadě je nutné myslet samozřejmě na dítě, ale zároveň i na psa. Když se mu bude s námi líbit, je to nejlepší prevence proti jakýmkoli malérům.

K čemu je pes dobrý?

Během prvního roku života si kojenec postupně uvědomuje sebe sama. Zvyká si na vůni domova, na jeho lidské, ale i zvířecí členy. Domov si spojuje s pocitem bezpečí.
Kolem jednoho roku věku si začíná dítě psa uvědomovat jako rovnocenného člena rodiny, kterého se není třeba bát a který je příjemný na pohmat. I to mu může v dalším životě přispět k dobrému vztahu ke zvířatům.

Pozor na hierarchii!

Nikdy ale nenechávejte dítě se psem samotné! A hlavně dodržujte přísnou rodinnou hierarchii: nejdříve se najezte vy s dětmi a teprve pak pes, nejprve se vítejte s dětmi, teprve potom se psem, pes respektuje hrací koutek dítěte, dítě respektuje spací kout psa a tak podobně.
Je důležité, aby pes cítil, na které místo hierarchie ve vaší smečce patří. Psa můžete milovat sebevíc, ale zásada je, že pokud vyrůstá společně s dítětem, musí umět naprosto poslouchat.
Nezvladatelný a neposlušný pes je nebezpečný pro všechny. Choďte již od malička pravidelně se psem na cvičák, vyběhá se s ostatními psy, naučí se nové povely formou motivace a bude šťastný.

Jitka si Bastiena pořizovala, když mu byly dva měsíce. Neuměl žádný povel ani neslyšel na jméno. Měla opravdu druhého kojence. Nyní je štěně o měsíc starší, umí základní povely a je plnohodnotným členem rodiny a velkým chlupatým kamarádem jejího dítěte. Syn ho má za sourozence. Už ví, že maminku nemá jen pro sebe, ale že se o ni dělí s chlupatým „bráškou“.

Rada na závěr:
ke kojenci je třeba přistupovat důsledně, to samé od vás bude vyžadovat pes. Pokud tyto dvě roviny budou ve stejné úrovni, bude váš pes přítel vašeho kojence.

A jaký je názor odborníka MVDr. Miroslava Řeháka?

Soužití psa a malého dítěte jednoznačně doporučuji. Z počátku jistě pod kontrolou rodičů nebo starší osoby, která by měla kontrolovat obě strany, aby si navzájem neubližovaly, i když neúmyslně. Hry malých dětí mohou být někdy relativně drsné a pes by to nemusel vždy ustát a mohl by reagovat. U psa, který je ve společnosti malých dětí, bych doporučil dbát na očkování a častější odčervování, třeba i 4x ročně.
Myslím si, že takové soužití je ku prospěchu dítěte i psa. Obě strany se navzájem ovlivňují, socializují. Z počátku je pro dítě důležitý především fyzický kontakt, později péče o zvíře, smysl pro povinnost. Pro psa je přínosem více zájmu, péče a zábavy. Výběr plemene bych doporučil přizpůsobit finančním a prostorovým možnostem rodiny. Vhodnější by byla spíše komunikativní plemena – labrador, retrívr, boxer, pudl, jackrussel terier, yorkšírský terier. Ovšem i mezi ostatními plemeny či jejich kříženci jsou psi velmi vhodní do rodiny.

 

14.2.2011 10:04 | autor: Pavla Benešová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist