Rýma může způsobit mnoho komplikací

Bez nadsázky můžeme říci, že rýma trápí děti v různé míře téměř pořád. Není tedy divu, že mnoho maminek časem přijme za své heslo: „Rýma není nemoc.“ Následkem toho je pak běžným obrázkem v předškolních zařízeních parta malých usmrkánků, kterou ve školce spatříte, téměř kdykoli tam vkročíte.

Rýma je v podstatě zánět nosní sliznice a jako taková patří mezi nejčastější typy zánětu horních cest dýchacích. Katary (záněty) horních dýchacích cest jsou nejintenzivnější v podzimních a zimních měsících. Způsobují je viry, převážně nechřipkové. Onemocnění se šíří vzdušnou cestou, kapénkami sekretů z dýchacích cest. Inkubační doba neboli doba od nákazy k prvním projevům nemoci je krátká 4–5 dnů. 

Prvním příznakem bývá teplota, postupně se přidá rýma, kašel a změní se chování dítěte. Je unavené, malátné, trpí nechutenstvím, pokud už mluví, stěžuje si na bolest hlavy. Většina infekcí ale proběhne lehce a trvá 3–5 dnů. 

Co mohu udělat pro své dítě při běžné rýmě? 

  • Srážejte horečku
    Pokud je teplota dítěte vyšší, než 38 °C, podejte léky, které ji sníží – paracetamol (Paralen, Mexalen, Panadol) v podobě čípku, sirupu či tablety v dávce, která je uvedena pro daný věk a váhu dítěte v příbalovém letáku v krabičce léku. Pro dítě starší jednoho roku je vhodným lékem na snížení teploty také ibuprofen (Brufen, Ibuprofen, Nurofen). Acylpyrin je pro dítě nevhodný, mohl by naopak nemoc velmi zkomplikovat. Při běžném kataru horních dýchacích cest nejsou lékem první volby antibiotika. Virovou infekci totiž antibiotika neléčí a navíc jejich podání často může přechodně oslabit organizmus po viróze tím, že zásadně mění střevní slizniční flóru. Antibiotika mají svoje místo při prokázané hnisavé infekci způsobené bakteriemi. Přesto se někdy i při rýmě předepisují, ale většinou při komplikacích, které se k ní přidruží. 
  • Udržujte průchodný nos
    Průchodný nos sníží riziko zánětu středního ucha, který je častou komplikací zánětů dýchacích cest. Dětem, které neumějí samy smrkat, je nutné nosní sekret i několikrát denně odsát odsávačkou. Existuje několik typů odsávaček: nejjednodušší, kde podtlak vytváříte ústy, dále odsávačka na baterky a zřejmě nejúčinnější odsávačka s redukcí na připojení k vysavači. Průchodnost nosu při rýmě pomáhají udržovat také nosní spreje či nosní kapky. O jejich výběru se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Nosní kapky ale nepoužívejte déle než týden! Nosní kapky s účinnou látkou můžete střídat s některým z běžně dostupných sprejů se solným roztokem, který zvlhčuje nosní sliznici. V bytě nepřetápějte a snažte se zvlhčovat i vzduch v místnosti – stačí v ní sušit vyprané prádlo nebo přes postýlku přehodit namočenou osušku či prostěradlo.
  • Tlumte kašel
    Trápí-li dítě kašel, můžete podat některý z volně prodejných léků proti kašli v dávce odpovídající věku a váze dítěte podle příbalového letáku.

KOMPLIKACE ZÁNĚTU DÝCHACÍCH CEST

aneb Čím se může nevinná rýma zkomplikovat

Febrilní křeče

Zejména u kojenců může tělesná teplota velmi rychle vystoupat až ke 40 ºC . Horečka může být u malých dětí provázena tzv. febrilními křečemi. Jde o křečový stav spojený s bezvědomím, při kterém dítěti škubou končetiny i celé tělo. Febrilní křeče nastupují nejčastěji při počátečním vzestupu teploty a často jsou prvním projevem nemoci vůbec.

Co dělat?

Při křečích zavolejte lékaře, dále se snažte snížit teplotu dítěte chladivými zábaly a zabraňte poranění dítěte. Většina křečí do 3 minut odezní. Děťátku podejte antipyretika (ideálně ve formě čípku) a dostatek tekutin. Je důležité, aby dítě následně podrobně vyšetřil lékař a vyloučil některé další možné (naštěstí vzácné) příčiny vzniku křečí, jako je neuroinfekce, metabolická vada nebo strukturální vada centrálního nervového systému.

Lékaře volejte i v případě, že je teplota nad 39 ºC, zejména u kojence, neklesá po podání paracetamolu. 

Zánět spojivek 

Při zánětu spojivek jsou oči dítěte charakteristicky zarudlé, víčka můžou být slepená bělavým nebo žlutavým výtokem.

Jak ho doma léčit? 

Omyjte oči oční vodou a na další vhodné léčbě se poraďte s lékařem.

Zánět středního ucha 

Záněty středního ucha jsou častou komplikací onemocnění horních cest dýchacích. Postihují nejčastěji děti v kojeneckém a batolecím věku a povětšinou bývají oboustranné. Často jim předchází rýma, následuje vzestup teplot, neklid, pláč, někdy i zvracení a průjem. Potíže nezřídka vrcholí ve večerních a nočních hodinách, což je zčásti podmíněno i polohou vleže.

Jak ho doma léčit? 

Dítěti ulevíte podáním paracetamolu (např. Paralen,) nebo ibuprofenu (např. Brufen sirup), které snižují teplotu a zároveň zmírní bolest. Pomocí nosních kapek udržujte průchodný nos a vyhledejte lékařské ošetření. Vhodné jsou studené obklady na ouško. Nikdy ale nevkládejte do ucha česnek. Může způsobit bouřlivou zánětlivou reakci zvukovodu.

Před častými záněty středního ucha chrání malé děti kojení. Není to však neměnné pravidlo. V některých rodinách lze pozorovat dědičný sklon k zánětům středního ucha. 

Očkování

Jedním z nejčastějších vyvolavatelů hnisavého zánětu středouší je bakterie pneumokok, proti které existuje nepovinné očkování. Doporučuje se zahájit očkování dítěte proti pneumokokovým infekcím ve 3. měsíci věku souběžně s hexavakcínou nebo v intervalu 14 dnů. Pokud je očkování zahájeno mezi 3. a 5. měsícem věku a tři dávky vakcíny jsou aplikovány do 7. měsíce věku, je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami. Placeno je pak i přeočkování ve druhém roce života. Při nedodržení těchto lhůt musí rodiče vakcínu uhradit.

Zánět hrtanu (laryngitida) 

Zánět hrtanu neboli laryngitida je obávané onemocnění s velmi nepříjemným a stresujícím průběhem. Projeví se štěkavým až kokrhavým kašlem. Kašel je provázen sípáním a ztrátou hlasu. Dítě se obtížně nadechuje. Je dušné a velmi úzkostné. 

Zánět hrtanu je častou komplikací virových nákaz starších kojenců a především dětí v batolecím věku, tedy ve věku 2–3 let. Hrtan je zúžený a ztěžuje dítěti nádech. V pozdějším věku sice nebývá provázen závažnější dušností, ale průběh je neméně bouřlivý. 

Jak ho doma léčit? 

Nechte dítě sedět, umožněte mu dýchat studený vzduch a zavolejte lékařskou pomoc. Máte-li v lékárničce kapky na suchý dráždivý kašel, podejte je v dávce podle příbalového letáku. 

Rodiče, jejichž děti mají opakované záněty hrtanu, mívají doma jako pohotovostní lék kortikoidní čípek. Jeho podáním se do jisté míry předchází otoku v dýchacích cestách. 

Čtěte také:

Zánět průdušek 

V kojeneckém a batolecím věku, ale někdy i později, bývá zánět horních cest dýchacích provázen obtížným výdechem a dušností. Může být prvním projevem astmatu. V tomto věku ale jde o primárně infekční zánět, který u některých jedinců probíhá komplikovaněji. 

Jak ho doma léčit? 

Udržení průchodného nosu a vlhký vdechovaný vzduch dítěti uleví. Včasná lékařská pomoc je nezbytná. Při opakovaných zánětech průdušek s dušností dostávají rodiče domů inhalační léky. Přesto bývá hospitalizace dítěte s touto nemocí často nutná. 

Zápal plic

Trvající kašel, planoucí tváře, dušnost, nápadná únava až schvácenost a pocení dítěte nebo přetrvávající, byť jen zvýšené teploty, mohou být známkou této komplikace původně nevinné virózy. 

Jak ho doma léčit? 

Podejte léky na snížení horečky, případně léky tlumící kašel, udržujte průchodný nos a dítě neprodleně odvezte k lékaři. 

Zánět mozkových blan 

Zánět mozkových blan nezpůsobuje jen nákaza přenášená klíšťaty, ale i některé jiné viry. Silné bolesti hlavy, teploty a zvracení po několikadenním období ústupu předchozí virózy vás nesmí nechat klidnými a vždy v takovém případě kontaktujte lékaře. 

Zánět hrtanové záklopky (epiglotitida) 

Zánět hrtanové záklopky je vzácnější, ale život ohrožující onemocnění horních dýchacích cest u dětí. Epiglotitida začíná náhlým vzestupem teploty až ke 40 ºC. Dítě je nápadně schvácené, unavené, bledé, mluví potichu nebo jen šeptá, bolí ho krk, dýchá mělce, povrchně, pro bolesti při polykání chce sedět. Nechce pít. Z úst mu mohou vytékat sliny. Nekašle, nebo jen tiše a opatrně. 

Onemocnění postupuje rychle a zánětem zduřelá hrtanová záklopka uzavírá dýchací cesty. Hrozí udušení dítěte. 

Co mohu pro dítě udělat? 

Nepokládat ho, nechat ho vsedě dýchat studený vzduch a zavolat záchrannou službu. 

Očkování proti vyvolavateli tohoto onemocnění je od července 2001 součástí povinného očkování dětí, t. č. je součástí hexavanetní očkovací látky infanrix Hexa, která se podává od 13. týdne věku všem kojencům. Nyní se epiglotitida u očkovaných dětí prakticky nevyskytuje. 

CHRONICKÁ RÝMA

Akutní rýma odezní přibližně do jednoho týdne. Pokud ale přetrvává déle než čtyři týdny, případně po celý rok, mluvíme o chronické rýmě. Příčinou je buď zbytnělá adenoidní vegetace (tzv. nosní mandle), nebo velmi často i alergie.

Při chronické rýmě nemívají děti zvýšenou teplotu ani bolesti hlavy, ale zlobí je zatékání hlenů do nosohltanu a kašel – někdy suchý, dráždivý, jindy spojený s vykašláváním hlenů.

Jak ho doma léčit?

Pro léčbu chronické rýmy platí stejná doporučení jako pro akutní rýmu. Vhodná je návštěva imunologa či alergologa, kterou vám pravděpodobně doporučí váš praktický lékař pro děti a dorost. V některých případech připadá v úvahu i chirurgické odstranění nosní mandle.

1.3.2017 12:27| autor: MUDr. Martin Gregora

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist