Žárlivost mezi sourozenci

Zjednodušeně řečeno, hlavní úkol pro rodiče je spravedlivě rozdělit čas mezi sourozence a zachovat v rodině hierarchii, aby se starší sourozenec necítil odstavený na druhou kolej.

Jak se žárlivost projevuje?

Když se starší sourozenec snaží nějakým způsobem plačící miminko zabavit, například tím, že mu strká hračky do postýlky, přikrývá ho, nebo do něj šťouchá, nejsou to projevy žárlivosti. O žárlivosti mluvíme, když větší dítě bez vnější příčiny kojenci ubližuje. Například miminko je v klidu, spí a sourozenec ho bouchne hračkou, pěstičkou, štípne ho, kousne ho, nebo ho zatahá za vlasy… miminko začne plakat. Žárlení se projevuje také tím, že se batole začne opět počurávat a pokakávat – vrací se jakoby na úroveň miminka. Dále se mu může zhoršit řeč, například začne zadrhávat. A protože je ve věku prvního vzdoru, začne být vzdorovité.

Lepší je předcházet jí

Jedna dobrá rada, jak žárlivosti předcházet, zní: Když přijde návštěva do rodiny, kde je právě narozené miminko, měla by starší dítě oslovit: „Pojď mi ukázat svoji sestřičku (bratříčka),“ nebo: „Ukážeš mi bratříčka (sestřičku)?“ Je třeba zachovávat rodinnou hierarchii. První by se mělo zdravit vždycky větší dítě, pak malé. Když návštěva přinese dárky malému, měla by je přinést i velkému. Jakmile to rodiče neuhlídají, může to mít negativní důsledky.

Co s žárlivostí udělat – 4 kroky pro nápravu:

1. Když už se žárlivost projeví, měli by se rodiče zamyslet nad tím, co dělají špatně. Relativně všechno se dá napravit… Je hlavně potřeba se domluvit se všemi babičkami a příbuznými, aby při svých návštěvách zachovávali hierarchii tak, jak už bylo popsáno.
2. Dále by rodiče měli batole zapojovat do všech činností kolem miminka a přitom mu vysvětlovat, že o něj pečovali stejně, ale bylo to pro ně těžší, protože neměli k ruce takového skvělého pomocníka jako je ono.
3. Rodiče by neměli miminko upřednostňovat. Oba by měli rozdělovat svoji lásku spravedlivě. Vždycky rodičům říkám: „Hlídejte si to, děti mají v sobě hodiny. Bezpečně poznají, jestli opravdu jste půl hodiny s větším a půlhodiny s tím menším.“
4. Péče o větší dítě by měla být přibližně stejná jako o malé. Je to těžké… Ale tady bych doporučovala – v případě, že je maminka hodně upnutá na miminko – aby nastoupil tatínek a věnoval se staršímu sourozenci. Pokud to jde, měli by být jenom sami dva. Je jedno, co budou spolu dělat, nejlepší je jakákoliv fyzická tvořivá aktivita.