Když sourozenec žárlí

Ti, kdo mají více dětí, to jistě zažili. Přinesete domů čerstvé miminko a starší bráška nebo sestřička místo nadšení ze sourozence (nejčastěji je tato negace u dvou až tříletých dětí) dělá na mladšího grimasy, dlouhý nos, vyplazuje jazyk. Někdy mu vytahuje dudlík, zkouší ho štípnout, škrábnout. Žárlí.

Žárlivost dítěte na mladšího, „novopečeného“ sourozence, je normální projev. Vždyť až dosud žil se svými rodiči sám. Jen on měl výsadní právo hrát si s nimi, být zcela samozřejmě v centru jejich pozornosti. Dítě si najednou musí zvyknout, že toto výsadní postavení již nemá. 

V některých případech se žárlivost přenáší na rodiče – především na mámu. Dítě na ni začne být najednou útočné, snaží si ji „omotat kolem prstu“, usiluje i velmi nepěkným způsobem o pozornost matky, která chce právě kojit mladší dítě, nebo alespoň něco právě „nutně“ potřebuje. Čůrat, napít, něco ho bolí… 

Jak tomu předcházet?

Ještě v období těhotenství se má od rodičů dozvědět, že se mu narodí sourozenec. Měl by se dovídat o tom, jak miminko v bříšku roste. Je dobré ho vzít na ultrazvuk, dovolit mu, aby si miminko přes matčino bříško pohladilo. 

Dítěti bychom měli také vyprávět, jaké to bylo, když ono samo bylo v bříšku, mělo by vidět i své foto z ultrazvuku. Musíme je utvrdit v tom, že i ono je pro rodiče důležité, skvělé, jedinečné …

Jakmile se mladší sourozenec narodí, má mít starší sourozenec nějakou „důležitou“ funkci – dovolit mu, aby dítě opatrovalo – chvilku pohlídalo, dalo dudlík, namazalo zadeček … Nabývá tak opět dojmu, že je pro rodiče důležité. Za pomoc v péči o miminko má vždy slyšet poděkování a pochvalu. 

Mít mámu jen pro sebe

Rodiče a především maminka by si také občas měla najít čas, aby se věnovala jen staršímu sourozenci. Třeba i tak, že si odstříká trochu mateřského mléka a miminko ponechá k nakrmení tatínkovi. Staršímu dítěti věnuje pár hodin – na nákupu, v kině,aby vědělo, že mámu neztratilo, má ji.

Rodiče by měli „rozšiřovat“ srdce dítěte. Když jsou např. venku, v divadýlku, na nákupu, donést něco mladšímu. Kamínek, program z divadla a pak mladšímu vyprávět, kde bylo, co vidělo.

Dítě tak učíme, aby se nestávalo individualistou, ale aby bylo více otevřené lidem i věcem kolem sebe. 

12.5.2009 6:50| autor: Ilona Špaňhelová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist